Krise

Asi vôbec nie je od veci si pozrieť Crisis v krátkom slede po Triumfe vôle, poprípade pred ňou. Propaganda diktatúry verzus propaganda demokracie. Kde je pravda naznačuje pojatie tohoto dokumentu, ktorý pôsobí nenásilne, nenútene a vďaka Voskovcovi a Werichovi (poprípade aj animácii) odľahčene. Veľkým prekvapením môže byť pre diváka, ktorý si neprečíta o filme žiaden text vopred, rok vzniku. Pohotovosť filmárov je aj na dnešné pomery obdivuhodná. Pri sledovaní filmu totiž máte pocit, že bol dlho pripravovaný a reaguje na veci zašlé, a nie prichádzajúce. Teraz neviem, či údaj o odmietnutí nacistického režimu v Nemecku zhruba miliónom obyvateľov z troch a pol je pozitívny, či negatívny fakt. Každopádne dokument sa venuje aj Nemcom, ohradzujúcim sa proti režimu v krajine, čo ho robí objektívnejším ako viaceré iné, predovšetkým hrané diela. (23.10.2014)

Unikátní americký a především dost nevšední dokument o vpádu nacistických vojsk do ČSR a především všechno to, co vlastnímu vpádu předcházelo. Dokument vypovídá o hrdosti Českého národa, ochotu bojovat s fašistickým režimem a o obrovském zlomení národa po Mnichovské dohodě. Své pochopitelně sehrála také morální zrada Francie a Anglie, která Československu v nejtěžší chvíli podrazila nohy (myslím, že nešlo o kanóny, ale o obecnou morální oporu proti nacismu, nikoli konkrétně ČSR). Z každé minuty v dokumentu bylo cítit odhodlání Čechů bránit se a nenechat se zlomit a podvolit se. Přestože měl Hitler zásadní materiálovou i početní převahu, vpádu se obával, neboť věděl, že za hranicemi nečekají vojáčci na koních se šavlemi jako v Polsku, ale plně vybavená a velmi dobře vyzbrojená armáda. Je navíc dost pravděpodobné, že pokud by Hitler narazil, nedošlo by k oné bleskové válce (blitzkrieg), ale k poziční (takový sitzkrieg), což by mělo na Němce a jejich nohsledy neblahý morální vliv. Rovněž je dost pravděpodobné, že by spojenci skutečně pomohli. Hitler hrál vabank a bohužel mu to vyšlo. Porobení národa však mělo zcela devastující vliv na morální profil Čechů v další budoucnosti. Znechucení lidí ze zrady a tehdejší vlády využil další, podobně odporný režim, komunistická strana, která se tvářila jako že lidem něco dává a přitom lid zašlapal ještě hlouběji do země. Kdyby dokument pokračoval nezávislým pohledem dnes, jmenoval by se "Od špičky mezi evropskými státy ke směšnému outsiderovi". (07.10.2008)

Cenné dobové záběry natočené Američany. Doprovodná pochodová hudba je tedy šílená. Překvapilo mě, kolik je ve srovnání s dneškem na Karlově mostě málo lidí. Půl miliónu sudetských Němců během války padlo na ruské frontě. V dokumentu zazní, že bylo 922 německých propagandistických útoku v rádiu za měsíc na ČSR na příkaz Goebbelse. Jen mě napadlo, kdyby jsme po válce 2,5 miliónu Němců nevyhnaly, jaké by teď s nimi byly problémy v souvislosti s vyhrožováním německé kancléřky naší zemi vysokou pokutou za odmítnutí povinných kvót pro nastěhování nového afrického nebo muslimského arabského obyvatelstva. Na Benešovi , generálu Syrovým a dalším je vidět při mobilizaci odhodlání. Píseň v závěru Voskovce a Wericha na shromáždění s českými dětmi má svou sílu. Ty obličeje dětí se mi zdají milejší, než dnešní generace sociálních sítí. (23.12.2019)

Krize z roku 1939 je mimořádným dokumentárním počinem, který výstižně charakterizuje dobovou atmosféru a události související se zánikem První republiky. Jedná se o jednoznačný apel proti pasivitě při rozpínavosti Třetí říše a konstatování principielního pochybení při uzavření Mnichovské dohody. Dokument se zaměřuje primárně na Československo-Německou politiku v kontextu mezinárodního významu. Krize byla ale ještě o dost vážnější. Na Československo byl vyvíjen tlak i z Polska, které si nárokovalo Těšínsko, z Horthyho Maďarska, které si nárokovalo jižní Slovensko a Podkarpatskou Rus. Dále tu byly separatistické tlaky fašistické Hlinkovi slovenské ľudové strany, které následně vedly k odtržení Slovenska. Ve filmu chybí i taškařice, která byla s Československem sehrána prostřednictvím lorda Runcimana. Chápu, že dokument se nemohl zabývat všemi těmito aspekty. Hlavní pozitivum dokumentu je zaměření na obyčejné lidi, čímž je dobová atmosféra velmi věrná. Politická satira Voskovce a Wericha dokáže dojmout a pobavit i dnes. Zrada západních spojenců na Československu je neodpustitelná. Nejde jen o zradu státu, ale i o zradu snů a ideálů lidí, kteří tu 20 let něco budovali. Masaryk pravil. „Československo potřebuje 50 let klidného vývoje.“ Dostalo se mu jen 20. Kontinuita vývoje byla přerušena a již nikdy nebyla obnovena. Sen o čechoslovakismu Masaryka, Štefánika, Beneše a celé První republiky odešel náhle jako dětství našich babiček a dědečků. Obsah tohoto dokumentu by měl každý z nás znát. Bohužel to nebývá pravidlem. Mladá generace v poslední době vnímá češství často jen při vítězství na MS v ledním hokeji. Možná by se mělo na školách trochu ubrat pazourků a přidat věcí spojených s historií české státnosti. (22.11.2010)