Apartmá v hotelu Plaza

Napoprvé docela pecka, napodruhé mnohem menší; úvodní směšnotragické minidrama stárnoucího manželského páru už další dvě povídky nepřekonají. Nejslabší je natahovací prostřední třetina s nezajímavým námětem a přepálenou nadsázkou – příliš zhýralý playboy v příliš šílené paruce příliš okatě balí příliš naivní dívčinu. Na konci se sice vrátí spád i elegance, ale už ne psychologický rozměr první části, a laskavě drsný konverzační humor tou dobou jednomu začíná lézt ušima. Ještě potěší třeba prokoumaný přechod mezi první a druhou povídkou, ale to je pořád trochu málo. Čtvrtou hvězdičku si škrtám. (21.02.2015)

Všechny tři hvězdy dávám za poslední, nejlépe sehranou část. První dva příběhy neměly šťávu, nudila jsem se, třetí naprostá bomba, skoro jako kdyby se člověk díval na dva různé filmy za sebou. Úplné nebe a dudy. Viděla jsem divadelní hru těsně před shlédnutím filmu, která byla perfektní, takže mám možná zkreslený pohled. (16.05.2016)

Vlna životních komediálních rolí Waltera Matthau od Průvodce ženatého muže, přes Hello Dolly, Kaktusový květ až k Apartmá. Komediální talent Matthaua (ve všech těchto filmech bez Jacka Lemmona !) je mimořádný a zakládá se na skvělé mimice a pohybech zdánlivě nemotorného čahouna. Tři rozdílné charaktery v povídkách hry Neila Simona jsou ztělesněné Matthauem pokaždé v jiné poloze, ale pokaždé skvěle ( poslední povídka musí pochopitelně být nejlepší !) (30.12.2017)

"Mě nepotřebuješ. Potřebuješ nosorožce se sbíječkou, protože nikdo jinej se do tý koupelny neprobourá."___První povídka 3*, druhá slabé 2*, třetí takřka bezkonkurenční 4,5*. Filmu neublížila epizodnost, spíš divadelní základ. Walter řádí jak černá ruka. Ke skvělému původnímu dabingu bych jenom doplnil, že jakkoliv Eduarda Cupáka považuju za hlasově nejlahodnějšího dabéra všech dob, postavy, jež v příběhu hrál WM, mu tentokrát neseděly. Přesto, skvělý výkon jeho i zbytku dabérské sestavy. (01.09.2014)

Občas není zcela od věci si trošku zašmírovat. Nedávno jsem se zrovna schovával za závěsem v apartmá č. 719 v hotelu Plaza a to byste nevěřili co se tam dělo. Nejdřív se tam ubytoval starý smutný smilník s hysterickou manželkou, pak je vystřídal bohatý nadrženec se starou známou a po nich přijel cholerický otec se sobeckou manželkou a zmatenou dceruškou. Jelikož jsem celkem bystrý, tak bych si dovolil tvrdit, že všichni tři chlapi byli jenom jeden a ten byl hodně podobný Walterovi Matthauovi. Pokaždé sice vypadal jinak, pokaždé se choval jinak, ale já jsem mu pokaždé rozuměl. Všechny příběhy byly samy o sobě dostatečně zajímavé, ale mne nejvíc oslovily přechody mezi povídkami, kdy končící postavy odjížděly a nové v témže záběru přijížděly. (28.11.2013)