Nocturnal Butterfly
Režie:
František ČápKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Hana Vítová, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Gustav Nezval, Marie Glázrová, Eduard Kohout, Elena Hálková, Jaroslav Marvan, Rudolf Hrušínský, Marie Blažková (více)Obsahy(2)
„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Hana Vitova sice nebyla takova osobnost jako Mandlova, v Nocnim motylovi vsak hraje jednu ze svych nejvetsich roli a moc ji to sekne. Mandlove svetle vlasy neslusi, postava Kiki je ale uzasna a jeji dialogy, ktere si sama napsala jsou vedle pisnicek nejvetsi ozdobou filmu. Dramaticky zaver se taky povedl, nebyt pomalejsiho rozjezdu, dam plny pocet. Velmi dobry protektoratni pocin! ()
Jedna z klasik českého válečného filmu. Upřímně, tehdejší módní filmy postavené na lásce dívky k důstojníkovi, nejsou mým šálkem kávy. Ale tenhle film rozhodně nenudil. Viděl jsem ho po delší době a vychutnal jsem si ho přes některé slabiny, které byly dány přehrávání některých herců včetně Hany Vítové, která zde ovšem vytvořila zároveň jednu ze svých stěžejních rolí. Nádherná Straussova hudba prolíná celým filmem. Samotný děj je postaven na hlubokém pádu dívky, která dělala služtičku v měšťácké rodině a když se bezhlavě zamilovala do nadporučíka Vargy, kterému byla po celý film naprosto lhostejná, byla propuštěna a nakonec skončila v nevěstinci... Mladičký Hrušínský, to už je jen dovršení zkázy. ()
Hana Vítová. Ve filmu se na chvilku objeví její ňadra, když z ní oděv strhne S. Beneš. Je to velmi dramatická scéna, protože role, kterou Hana Vítová hraje, tak má předepsáno, že je zamilovaná "na celý život" do role, kterou představuje G. Nezval. Ale myslím, že to v životě mladých lidí je i celkem časté, že milují někoho, s kým nemohou mít vztah. To mě z tohoto filmu zaujalo dříve nejvíce. ()
Velice kvalitní drama, jenž na svou dobu bylo dosti odvážné (vykouknuté ňadro Hany Vítové při pokusu znásilnění muselo tehdy dost šokovat moralisty), kvalitně napsané a zahrané (jedny z nejlepších postav obou ženských hvězd) a zrežírované. Noční motýl možná za těch 68let trošičku zestárl, přesto jej považuji za jeden z nejlepších filmů své doby natočený nejen u nás, ale i ve světě. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (12)
- Národní cena 1942 pro Adinu Mandlovou, režiséra Františka Čápa, kameramana Ferdinanda Pečenku a architekta Jana Zázvorku. (argenson)
- Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
- Hana Vítová byla tentokrát ve zpěvu dabována Mílou Spazierovou-Hezkou, která zpívala písně „Zdá se mi“ a „Noční motýl“. Když pak sama Hana Vítová obě písničky natočila na desku, výsledek byl podle mnohých lepší, než v případě filmové nahrávky. (Teres)
Film Noční motýl je jedním ze vzácnějších českých filmových dramat tehdejší doby, která dokáží strhnout diváky na svou stranu uhrančivou přesvědčivostí. A romantika lásky je, oproti většině romantických škvárů, skutečnější a pravdivější. Láska zde není trvalou hodnotou, je pouhou iluzí a snem, který pod vlivem reality mění životy jednotlivců a ničí naděje. Láska je sebetrýzněním a příčinou pádů morálního standardu. Láska je omamný jed, který probouzí temné stránky člověka. Láska zde dochází ke svému naplnění v nestálých okamžicích, které dávají zapomenout na peklo všude kolem. V těch několika málo vteřinách se odráží celá ta neopakovatelná krása velikosti života a splněných snů. Osud je zvrhlý cynik. Po technické stránce je tato filmová balada pečlivě vytříbenou podívanou. Vše je korunováno podmanivou hereckou výpovědí, které s citem dodávají otisk osobité atmosféry výslednému filmovému výtvoru. Moralizování, tíživé prostředí existencionální nejistoty, společenské předsudky a odsudky, citová a milostná zneužívání i destruktivní dopady chaosu neopětované lásky jsou s životem lidí v neustálém propojení. I dnes by za podobné situace byla žena hanlivě urážena a ponižována ve jménu puritánské mravní etiky. Hlavní postavou příběhu je mladá a atraktivní vychovatelka Marta Dekasová (velmi dobrá Hana Vítová) ve své baladické cestě lásky. Je zostuzována pro svůj přirozený půvab. Padá a zvedá se a nikdy nepřestane věřit v osudovou lásku, aby za mihotavý okamžik štěstí zaplatila jakoukoliv cenu. Hlavní mužskou postavou je zasmušilý nadporučík královské gardy Varga (dobrý Gustav Nezval) ve své odtažitosti, beznaději manželství a s dobře míněnou radou. Druhou hlavní mužskou postavou je lehkomyslný poručík královské gardy Rudolf Kala (výtečný Svatopluk Beneš) ve svém neodbytném žadonění milostného toužení a nezodpovědné ctižádosti na poli tělesných rozkoší. Druhou hlavní ženskou postavou je Martina ochotná kamarádka Anča alias Kiki (velmi zajímavá Adina Mandlová), protřelá osůbka ve světě nevázané noční zábavy. Poslední důležitou postavou je student filozofie Michal Lary (pozoruhodný Rudolf Hrušínský) ve své naivitě zmateného mládí, zastrašovacím manévru při stavbě vzdušných zámků a přízemnosti přivlastňování vznešenosti lásky. Z dalších rolí: Vargova povrchní manželka a obletovaná herečka Helena (dobrá Marie Glázrová), žárlivostí sžíraná a pokrytecká zaměstnavatelka Marty (velmi zajímavá Elena Hálková), její rozmazlená a panovačná malá dcerka Mášenka (Renée Lavecká), přívětivá hospodyně Katynka (příjemná Marie Blažková), šlechetný pravidelný návštěvník noční městské zábavy pan Leopold (sympatický Eduard Kohout), vrchní madam nočního podniku (Anna Steimarová), bezstarostný šéf baru (Čeněk Šlégl), či precizní houslista (Vasil Truchlý). Láska je myšlenka, polibek a objetí, na které nedočkavě čekáme. Láska je nebezpečný sobec, který bere a jen málokdy dává. Pád do moralistického bahna společenského pokrytectví a životního údělu není výjimečný a těžký. Kde se nachází lidskost a empatie, když ctihodná společnost sama toto spodní patro lidského odsuzování využívá a zneužívá?! S touto formou romantického dramatu jsem nadmíru spokojen. A noční motýl může rozevřít svá smutná křídla poslední sily naděje. () (méně) (více)