Preludium
Drama / Romantický / Psychologický
Československo, 1941, 90 min
Režie:
František ČápHrají:
Zdeněk Štěpánek, Jiřina Štěpničková, Nataša Tanská, Miroslav Červený, Terezie Brzková, Jan Pivec, František Kovářík, Míla Pačová, František Roland, Jan W. Speerger, Václav Pecián, Růžena Gottliebová, Darja Hajská, Vladimír Řepa, Otto Rubík, Hermína Vojtová, Lola Skrbková, Marie Ježková, Jan Krchňavý, František Paul, František Milič, Anna Steimarová, Antonín Jirsa, Jiří Julius Fiala, Eduard Kohout, Marie Nademlejnská, Miloš Šubrt, Stanislava Strobachová, Slávka Doležalová - Kulhavá, Elsa Vetešníková, Jiří Eliáš, Viktor Socha, Oleg Reif, Jarmila Smejkalová, J. PacltObsah
-
Divadelní rekvizitář podezřívá svou manželku z nevěry. Jeho chorobná žárlivost propuká při představení Shakespearova Othella... Starší námět Josefa Rovenského realizoval režisér Františka Čápa besprostředně po natočení "Nočního motýla" jako pokus o komorní psychologické drama - výsledek není moc přesvědčivý. (oficiální text distributora)
Divadelní rekvizitář podezřívá svou manželku z nevěry. Jeho chorobná žárlivost propuká při představení Shakespearova Othella... Starší námět Josefa Rovenského realizoval režisér Františka Čápa besprostředně po natočení "Nočního motýla" jako pokus o komorní psychologické drama - výsledek není moc přesvědčivý. Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
NinadeL
Velice dobrý protektorátní film s perfektně civilní Jiřinou Stěpničkovou a jako vždy silně divadelním Zdeňkem Štěpánkem, kteří hrají utrápenou manželskou dvojici. On podléhá anonymu z řad svých pavlačových sousedek a ona málem dopustí rozvod a rozdělení jejich dvou dětí do samostatných domácností. Její matku hraje Terezie Brzková a její dceru Nataša Tanská, takže tu najdeme i silné dozvuky režisérovy práce na Babičce. Syna hraje Miroslav Červený, o tom se nám zatím nepodařilo mnoho vypátrat. Celé panoptikum komorního dramatu pak už jen doplňuje spolupracovník Štěpánka Jan Pivec a z hereckého ansáblu divadla pak vyčnívá skutečně kvalitní Otto Rubík. Všechny ostatní role mají v maximálně negativistickému duchu na starosti osvědčené epizodkářky a epizodáři. Ráda sleduji kontrastní filmy Jiřiny Štěpničkové, tu za selského prostředí, tu z pražského a vždycky v nich najdu zalíbení, jen to párování se Štěpánkem se mi nezdá vyloženě nejšťastnější. Ovšem stejně jako Vlasta Burian nebo Sophia Loren, i Jiřina Štěpničková patřila mezi herce s naprosto odzbrojujícím hereckým umem, který ostatní postavy potřebuje jen jako odrazový můstek pro vlastní hru. Film vytvořený podle námětu Josefa Rovenského tedy považuji ze jeden z těch šťastnějších v první polovině protektorátu a nemám důvod se divit době jeho realizace, protože čtyři léta jsou tak akorát.(3.3.2009)
-
krib
Zajímavé na tomto filmu je, že námět František Čáp zpracoval z pozůstalosti Josefa Rovenského, který byl již čtyři roky mrtvý...(5.12.2006)
-
Marthos
Když v listopadu 1937 nečekaně zemřel režisér, scénárista a herec Josef Rovenský, ztratila v něm česká kinematografie jednu z nejnadanějších osobností. Zanechal po sobě řadu rozpracovaných námětů, jedním z nich bylo i komorní drama Preludium. To padlo do oka uprostřed válečného dusna mladému režisérovi Františku Čápovi, který se jej tehdy rozhodl oživit. Film patří k vzácným výjimkám, neboť se téměř jako jediný odehrával v tehdejší současnosti (většina filmů protektorátní výroby eliminovala časoprostor a děj i postavy se tak ocitali v jakémsi vzduchoprázdnu). I samotné téma je nebývale moderní a aktuální. Líčí osudy obyčejné pražské rodiny s dvěma dětmi, žijící v pavlačovém domě. Dosud spořádaná, i když trochu přehlížená manželka se dopustí nevěry. Její muž je pak postaven před trýznivé dilema, zda setrvat ve svazku nebo jej opustit. Nakonec v něm zvítězí soucit a touha po lepší budoucnosti. Snímek je moderní zejména v prostředcích, s jakými je ústřední zápletka rozehrána. Kamera se často zaměřuje na detaily tváří, seznamuje nás s pocity jednajících postav. Vše je podmalováno citlivým hudebním doprovodem. V hereckém ztvárnění bylo dosaženo ryze civilních výkonů. Zdeněk Štěpánek s Jiřinou Štěpničkovou naplňují reálné představy o manželské dvojici, která prochází krizí, navíc se oba herci značně odchýlili od svého standardního rejstříku. Zvlášť pozoruhodné jsou juniorské výkony dospívající Nataši Tanské a Miroslava Červeného, jejichž postavy působí nezvykle přirozeně (zde bych připomenul monolog Tanské o vině a odpuštění). PRELUDIUM se proto svým zaměřením i obsahem přibližuje vyspělým zahraničním snímkům psychologického charakteru a v domácí tvorbě znamená jeden z jeho hrubě nedoceňovaných vrcholů. Tehdejší návštěvníci kin si tak možná ani neuvědomovali, jaký mistrovský dárek jim filmoví tvůrci nadělili pod stromeček o Vánocích 1941.(7.4.2009)
