Všechno nejlepší!

Výborné slovní špičkování mezi Janem Dolanským a Viktorem Preissem probíhá na bázi hry kočky s myší, v níž několikrát dojde k výměně rolí a překvapivým zvratům. Naopak to překvapivě drhlo tam, kde by to člověk nečekal - nevýrazný Pavel Zedníček v roli šéfa taxislužby nebo násilně stylizovaná nablblá tetička v podání Jany Hlaváčové. Jako vždy mě ale potěšila - i když jen v malé roli - moje oblíbená Jana Štěpánková. Já jsem se bavil dobře. (12.07.2012)

No jo, asi tomu moc fandím, ale pár světlých chvilek to mělo. Ty bohužel přebíjí zbytečné karikatizující :-) postavičky a natahovaný konec...co bylo vlastně smyslem filmu? Jo, čtu komedie, takže jsem se aspoň tak nějak...pobavila. Všechno nejlepší! není žádny zázrak, smíchy se u něho za břicho popadat nebudete, ale pořád se na to dá koukat. (viz Pásnká jízda) (27.01.2008)

Nechápu proč to všici srovnávají s otřesnou pánskou jízdou. Oproti PJ je tenhle film naprosto výborný. Neříkám že poměrem k ostatní tvorbě je to nějaký skvost, ale rozhodně mě bavilo na něj koukat. I když se příběh postupně vleče do silně odhadnutelného konce, je zábava sledovat peripetie oněch "dvou pánů v autě" jako tomu bylo i v již zmíněném (ne zas o tolik lepším) Collaterallu. Svého času sledováním tohohle filmu nelituju a snad se pan Kotík prokodrcá od hrozného, přes průměrný až třeba k výbornému filmu. To se uvidí. (27.01.2008)

Milé překvapení od pro mne zcela neznámých tvůrců. Skloubení zkušených mistrů svého řemesla (Preiss, Zedníček, Hlaváčová, Štěpánková) s mladými (Dolanský, Křížová) se ukázalo jako cesta k natočení velmi zdařilé komedie o jednom mladém lehkovážném taxikáři, který je nucen po celý den jezdit s panem Požárem, aby pochopil, že život není peříčko a že se může i při tom "machrování" pěkně spálit. Výborná Hlaváčová v roli Alzheimerem postižené tetičky... skoro by se dalo říci, že si s předstihem zahrála to, co ji tak tragicky postihlo v životě. Na plný počet hvězdiček to ovšem nemělo, ale docela věrně to ukázalo třeba i to, jaká svinstva se v dnešní době dějí. Tleskám. (13.09.2015)

Posun oproti Pánské jízdě je tu jasně patrný, proto se nebojím vyššího hodnocení. Chvílemi to trošku drhne, ale to se dá vzhledem k jednoduchosti scénáře očekávat. Co se ovšem režiséru Kotíkovi nedá upřít je dobrá ruka při výběru herců. Ústřední dvojice se opravdu povedla a dobře se doplňuje, ačkoliv Jan Dolanský působí občas trošku bezradně (za což ale nemůže). Naopak například radost z nového auta z něj čiší naprosto neodolatelně. :-) Podtrženo, sečteno - vypadá to, že by jsme se mohli jednou dočkat i docela slušné komedie s podpisem Martin Kotík. (08.01.2007)