Sekretářka

Příjemný malý film s pár velice humornými situacemi. Zajímavé mi přišlo hlavně, že postava právníka kterou hraje James Spader je mnohem větší introvert než ta sekretářka a přitom je ve dvojici ten dominantní. Již zmiňovaný James Spader se role ujal fakt skvěle a byl asi nejkomičtější z celého filmu (pořád dělal takový urychlený pohyby, měl profesionální hlas a připomínal mi T-1000). Maggie Gyllenhaal také zahrála dobře a jakože jsem jí předtím moc nemusel teď jsem trochu změnil názor. Sekretářka je sice trochu netradiční film to ale vůbec neznamená že špatný, přesvědčete se sami. (11.07.2005)

Máte problém s pochopením sexuálnych praktík nezlučujúcich sa "normálom"? Pozrite si Sekretárku a zistíte, že nie je nič nenormálne na tom, "keď masochistka robí sekretárku sadistovi..." čo hlása aj nadpis na vydarenom obale od DVD. Takže zaujmite horizontálnu polohu na gauči a nechajte ukojiť svoju potrebu po mierne pikantnom, vášnivom, provokujúcom, no pritom nežnom, takmer dvojhodinovom... filmovom zážitku... :) U mňa jedno z mála (pozitívnych) filmových prekvapení. 10/10 (03.04.2005)

Láska bolí v každém věku.. Koncept sice patří typické romantické komedii (nechybí ani útěk za opravdovou láskou ve svatebních šatech), ale je to jen hra, při které použité prostředky přinášejí nové rozměry a poznatky. Doteď jsem si třeba myslel, že E.L.James píše jen sračky. Nyní už vím, že jsou to plagiátorské sračky.. Kdo je zvyklý při procházce lesem přilepit své drahé polovičce pryskyřicí bradavky ke kmenu stromu a lakonicky prohodit: „Smůla.“, ten by neměl se sledováním Shainbergova úsměvného sadomaso kanclu otálet a to nejen proto, že bolest, co je uvnitř, musí ven.. (21.11.2016)

Jaký to asi musí být šílený stav, když víte, že jste trochu jiní, než těch zbylých X % lidí kolem vás. Kterým stačí prožívat svůj intimní život ve společensky přijatelné rovině, a kteří vás vypoklonkují ze dveří, když se jim otevřete a vyzradíte svá nejtajnější přání. Jak asi bylo Erice (Isabelle Huppert), když se svěřila Walterovi (Benoît Magimel) v pro mě famózním filmu Pianistka prostřednictvím dopisu o svých dlouho skrývaných touhách a jeho reakce nebyla zrovna tou, ve kterou tolik doufala. Sekretářka je bojem v jádru po dominanci toužícího muže s jeho vlastním já a dívce, která by tuto jeho dominantní a trýznivou osobnost s radostí a nadšením přijala, protože ona už ví, co je pro ní tím hlavním cílem a splněním snu. Najít muže, ke kterému bude vzhlížet, a kterému bude s uspokojením plnit jeho rozkazy, ať už mají jakoukoli podobu. Je příjemné sledovat muže a ženu, kteří jsou vzájemně maximálně okouzleni tím druhým, a kteří nejdříve své náhle objevené štěstí prožívají naplno jen uvnitř, aby se poté, i když to oba v sobě cítili už od samého začátku, sobě navzájem otevřeli a přijali se v celé své jedinečnosti. Bez předsudků, bez studu a bez obav. Skvělý film, který asi nebude pro každého, ale i přesto pobaví, dojme a potěší, třeba právě ty, kteří onu jedinečnost berou jako určitou formu krásy a ne jako něco, co by mělo být jednoznačně odsouzeno. (18.06.2009)

O sekretářkách nepanuje obecně moc dobré mínění. Tenhle film se to nesnaží ani divákům vyvracet. Divné na téhle sekretářce je, že ji probudí k životu výprask od svého šéfa. Film má tu výhodu, že je o lidech, ne o zákonu. Takže šéf ji řeže dál, ona je mu za to vděčná. Léčila li se za sebeubližování, tak je docela logické, že potřebovala šéfa, kterým je Grey. Aby jim ale jejich pohodičku něco nenarušilo. Projevuje o ni zájem floutek Peter. Dívka váhá, neb ví, že Peter ji nedokáže správně nařezat, takže náhle neví, co je pro ni prioritou... (09.09.2010)