Krycí jméno: Farewell

Trochu jinak Životy těch druhých nebo Pouta. Určitě se ani Farewell neobejde bez určité stylizace a lehkých nepřesností (ne každý den chodili pionýři ve slavnostním po ulicích v organizovaných průvodech; myslím, že dítě vyrůstající v Rusku, respektive v jakémkoliv autoritářském systému, by svého rodiče nevykázalo ze svého pokoje; těžko by Grigoriev věřil, že jeho syn dostuduje, když hodlal podrazit své chlebodárce apod.), ale jinak se jedná o další nečernobílý pohled na fungování totalitního systému. Kusturicovi lze plukovníka věřit. Ze špionáže se nedělá zbytečné drama. Naopak právě ten zdánlivý klid působí hrozivě, když cáry papíru i psychologické tlaky pohybují bezejmennými úředníky a jejich rodinami, manipulují se jimi prezidenti, šéfové rozvědek i světové dějiny. Nejhorší zůstávají ty základní principy, u nichž mi něco říká, že se od osmdesátých let zásadně nezměnily. (01.05.2014)

Netypický špionážny thriller vychádzajúci zo skutočných udalostí. To je asi hlavným dôvodom, prečo milovníkom bondoviek a iných akčných špionážnych filmov nesadol a nedočkal sa zaslúženej pozornosti. Napriek tomu, že film má pomalé tempo a množstvo odbočujúcich dejových línií bol som s ním nadpriemerne spokojný. Ukazuje, že pripodobnenie niečoho neobvyklého a neuveriteľného k tomu, že je to ako vo filme je oprávnené. Ale u iných filmov, než je Farewell. Pretože skutočné príbehy sa odohrávajú iným tempom, nelineárnym smerovaním a zvratmi, ktoré si dokáže vymýšľať iba sám život. (14.05.2016)

Železná opona spadla jenom proto, že jeden sovětský plukovník chtěl mít přístup k francouzskému umění a jeho syn chtěl na walkmanu značky Johnny (nebo tak nějak) poslouchat hity skupiny Kýn (nebo tak nějak)? No, já jsem býval agentem KGB, CIA i České stomatologické komory příliš dlouho na to, abych tuto skutečnými událostmi inspirovanou báchorku bezelstně zbaštil. Spíše ji beru jako ukázku toho, že sovětský agent svého amerického kolegu mučí a zabíjí, kdežto americký se toho sovětského slušně zeptá a když mu neřekne, kolik snídá Brežněv k snídani pirohů, tak mu zakáže vstup do Disneylandu. Za mne je to zkrátka jisté napětí nepostrádající blbost, za kterou si tvůrci zaslouží dovolenou - a mohou si demokraticky vybrat zda chtějí lenošit v gulagu či na Guantánamu. (07.08.2015)

Pomalý a pečlivý špionážní film, který ukazuje, jak ve skutečnosti sítě agentů fungují, ačkoliv v tomto případě se jedná o nepříliš standartní naverbování civilisty rovnou do akce. Každopádně nečekejte žádné střílení, špionská superhejblata či tajné schůzky v konspiračních objektech vybavených únikovými chodbami či skrýšemi zbraní. Tady se vlastně jen vozí papíry přes hranice. V druhé linii jde i o osobní dramata jak sovětského krtka uvnitř KGB, tak jeho francouzské spojky, První je zklamán socialistickým vývojem a dělá vše pro to, aby jeho dítě žilo v lepším světě, zatímco druhému spojení s francouzskou tajnou službou rozkládá manželství. A oba minipříběhy působí přirozeně a tím i uvěřitelně. Hercům není co vytknout, ale stejně jako většina i já na pomyslný piedestal stavím Emira Kusturicu, který mezinárodnímu obsazení výrazně dominoval. Na druhou stranu jestli jste se jako já těšili na Diane Kruger, budete zklamáni. Ta tu jen proběhne lesem. I tak se ale Francouzi vytáhli. 80% (11.01.2015)

Příjemné, pomalu se odvíjející špionážní drama, které významně vyniká právě absencí svištících kulek, nadpozemsky schopných a vševědoucích agentů, šťastných náhod, opuštěných lepých žen a jiných nesmyslů (Bourneovky & spol.). Jde spíše o konverzační drama s motivem studené války a vyjádření rozpadu sovětského impéria, ztracených nadějí a budoucí perspektivy. Zklamaný Grigoriev chce pro svého syna a Sovětský svaz lepší budoucnost, než břežněvovský těžkopádný a chatrný systém. Začátek vidí v rozpadu stávajícího systému. Některá místa ve filmu jsou jistě nedotažená, seznamy agentů se válejí po stole, Moskvou se projíždí jako oligarcha s hlasitě puštěným rádiem, kde vyhrává Léo Ferré aj. Ale když budete mít nadhled a budete chtít vidět příběh muže, který už nemůže pokračovat v ubíjejícím stereotypu bez budoucnosti, uvidíte jej. Film si rád pustím ještě jednou. (15.11.2014)