Chromofobie

Další pokus o napodobení Magnolie, který se u mě naprosto míjí účinkem. Dalo by se dokonce říct, že je fakt umění obsadit film takhle vynikajícími herci (jediný to důvod, proč dávám 3*) a napsat jim tak neskutečně nezajímavé postavy. Nebo možná ne až tak nezajímavé, jako spíš mizerně napsané. Jak obsazení, tak i diváci si zaslouží něco lepšího, co nevymizí z paměti vzápětí poté, co se objeví závěrečné titulky... (06.05.2010)

Jsem zklamaná. Ale nejspíš nešlo víc udělat, vlastně mě nenapadá, co by šlo udělat lépe. Herci byly báječní, jak nemám ráda P. Cruz, tady byla úžasná a nakonec jí ještě přijdu na chuť. Nechci říct, že by mi tu chyběly emoce nebo myšlenka, vše tu bylo naznačeno a namícháno v té nejlepší možné míře, takže divák nedostane ránu do hlavy, ale je na něm, co si z toho vezme a jak to na něj bude působit. Není to kýčovité, není to trapné, ale není to ani ničím zajímavé a v tom je hlavní problém. Prostě je nám předestřeno několik osudů, pár se jich vzdáleně prolíná, a to je vše. PS. Ale ten dům hlavního hrdiny, to byla lahůdka! (25.09.2009)

Mozaikové příběhy mám rád! Tento mě, ale moc neoslovil. Po filmařské stránce je to poctivě odvedená práce, herecké výkony jsou také zcela na úrovni, ale samotný příběh mě nijak zvlášť neoslovil a nebyl jsem patřičně vtažen do děje. Byl to na mě moc " chladný příběh ". Chyběli mně tam postavy, kterým bych ze srdce přál nebo je naopak k smrti nenáviděl. Tento film vám před očima uběhne, aniž byste o něm nějak více přemýšleli, natož aby se vám nějak více zaryl pod kůži! Nejslabší mozaikový příběh, co jsem měl ( zatím ) možnost shlédnout. 3 a 1/2 *! (26.01.2009)

Dramatický poviedkový žáner s pompéznym dejom aristokracie, v protiklade sociálnej vrstvy v roli skvelej Penélope Cruz. Akýsi extrém do extrému, aby sa to nejavilo, ako kópia Magnólie. Blahobyt, plný prevlekov Kristíny, oproti srdcervúcej sociálne bezútešnej nemohúcnosti. Pomerne nápadité strihy, rušný dej udalostí so snahou zasiahnuť city, nepriniesol ale ten najdômyselnejší efekt. (25.03.2019)

Chromofobie je bez sympatických postav. To by nevadilo, kdyby alespoň nějaká z nich byla hodná pozornosti, zajímavá, uhrančivá - což se také nestalo. A tak se před očima prezentují nezajímavě předestřené tisíckrát filmařským průmyslem vytěžené problémy (korupce mocných, vztahové problémy zaneprázdněných, přátelství mezi lidmi s odlišnými zájmy, úpadek a pád prostitutky samoživitelky).... Pak už nic nezachrání ani zajímavé barevné ladění a architektonické zarámování. (30.03.2009)