Babel

(1001) Dala jsem filmu deset let na rozložení a stala se nevídaná věc, rozumím mu ještě míň a je pro mě ještě prázdnější, než když jsem ho viděla ve svých telecích letech. Kromě toho, že neumím pojmenovat, o čem vlastně vypráví, je mi s plynutím filmového času čím dál víc nepříjemné, jak jsou události snímány a prezentovány. Jedním příkladem za všechny je podbízivá a kýčovitá prezentace veselí na mexické svatbě. A doprovodná hudba mě celkově iritovala svým pozérstvím. Jediná scéna, která mnou opravdu pohnula, byla ta, v níž chlapeček rozmlátil tu Winchesterovku. (24.07.2017)

Na tento film jsem slyšel ze všech stran samou chválu, ale mě to nějak nechytlo. Na první pokus jsem to vypnul asi po 30 minutách, na druhej pokus jsem to dokoukal do půlky a tu druhou půlku jsem pak dokoukával další den. Film se skládá ze 3 částí (marocká, mexická a japonská), který jsou spolu tak nějak okrajově propojený. Jediná část, která za něco stála, byla ta marocká. Sice je to poněkud diletantsky natočený (střela z pušky si zřejmě během letu řekla, že Cate Blanchett je na vodstřel, tak udělala obrat, obletěla autobus kolem dokola a trefila se do tý krávy), ale budiž. Dalo se na to celkem koukat. Mexická část o nějaký chůvě a její cestě na svatbu a ze svatby mě nebavila vůbec. A japonská část s hluchou japonkou byla úplně mimo. Opět další důkaz, že jakmile se někdo snaží v Japonsku točit film, dopadne to zhruba stejně, jako snažit se hrát v Somálsku lední hokej. Takže ta marocká část je dejme tomu tak na 3-4 hvězdy, mexická na 1 hvězdu a japonská je pomalu zralá na odpad. Celkově týhle spatlanině dám 2 hvězdy, ale možná to je až moc. (21.05.2014)

Babel je originální. Babel je jakási bomba, která vám vybuchne u hlavy během jeho sledování a nenechá vás chladnými. Má co říct, říká to zajímavě, trochu kontroverzně, několika jazyky... Pan režisér opět dokázal přijít s něčím novým, dokázal mě zaujmout a oslovit. Přes to všechno, co je navíc podpořeno famózními hereckými výkony (Brad Pitt se opravdu nezdá) a výbornou vizuální, hudební i technickou stránkou nemůžu dát hodnocení nejvyšší. Proč? Protože mi do celku moc nezapadala a moc mě nezaujala část příběhu z Japonska. Působila na mě nepatřičně, rušivě, dojmem, že jí tam režisér prostě chtěl mít, protože se mu líbila, ale jako by náležela do úplně jiného snímku. Její provázanost se zbylými příběhy je dost vykonstruovaná, nezapadá mezi ně, třeba by si zasloužila vlastní film, ale sem se mi jednoduše nehodí. (22.02.2007)

Iñárritu potřetí a potřetí velice dobře, i když poprvé u mě jeho snímek nedosáhl na maximální možné hodnocení. Od Iñárritua jde o stále stejný koncept, stále stejně prezentovaný a jelikož jde u všech tří filmů (Amores Perros, 21 gramů, Babel) o stejného režiséra, který se zuby nechty drží svého vlastního stylu, tak mi to už přijde jako ohraná deska (mění se akorát obsazení, lokace a situace) - jednotlivé složky mám rád, ale jako celek si už Babel nejspíše nepustím. Příběh je to chytrý a to prolínání jednotlivých příběhů už není nejdůležitější částí celku, ale (budu se opakovat) napotřetí už to nechutná stejně jako napoprvé či napodruhé. Herecké obsazení se opět vydařilo, s herci jsem problém neměl, dokonce mi výkon Brada Pitta přišel jako jeden z jeho nejlepších, jejich postavy však nejsou tak zajímavé a poutavé (až na Rinko Kikuchi) jako postavy Benicia del Tora či Seana Penna (21 gramů). Řemeslně je to výsostně odvedený kus práce, příběh už mě ale zasáhnout nedokázal, snad ti výměna scénáristy pomůže, Alejandro. (29.04.2009)

Iñárritu mne fascinuje tím, jak lehce dokáže prostřednictvím intenzivní formální stránky budit emoce. Fascinuje mne i tím, jak dokáže vzbudit maximální zájem o naprosto cizí lidi, o kterých vlastně nic nevíme. Je zatraceně chytrý vypravěč. Ví, že mnohem klíčovější jsou situace, které jsou nám možná vzdálené tím, že jsme nezažili byť nic jim bližšího, ale jsou o strachu, který moc dobře známe – o jedné osudové chybě, o ztrátě milovaných. Babel je jiný než 21 gramů. Mozaika je tu mnohem srozumitelnější běžnému konzumentovi, žádné významnější hrátky s časem a přec jí nechybí potřebná rafinovanost. Výkony jsou excelentní, ať už mluvíme o neznámých tvářích a nebo o vrásčitých uplakaných očích Brada Pitta. Iñárritu natočil další kousek „s duší“, něco takového se dvakrát po sobě podaří málokomu. 4 a 1/2* (20.05.2007)