Princezna Mononoke

Strhující příběh, krásná animace, nadpozemská hudba, filozofie a nešablonovité postavy.... jediný co mě trochu vadí je, že něco takového už asi nikdy neuvidím! Byl jsem pohlcen, okouzlen a nemohl jsem se odtrhnout a nepřemýšlet o hlavních postavách a o tom, co se zrovna ve filmu děje a cokoliv přišlo, tak to bylo naprosto nečekané. Něco takového mi u spousty západních filmů chybí. Mijazaki je Duch filmu. (30.08.2013)

Neuveriteľné ako viacmenej klišé eko-alegorický scenár v Mijazakiho rukách s nadľudskou fantáziou môže nielen že nebyť otravný, ale dokonca tak magický a náladovo pestrý a úprimný až sa nedá nezbožňovať. Rozprávka ktorá mi ako dieťaťu spôsobovala tie najhoršie nočné mory a v adolescencií ma dojala a rozniesla, napriek môjmu hlboko zakorenenému odporu k anime. Avšak ruky preč od anglického dabingu, je nevydržateľne suchý a ohavný. (18.06.2014)

Skvost. Po všech stránkách. Od temného příběhu, přes postavy, animaci až po soundtrack. Dobrodružství, napětí, akce, romantika i dojemné scény. Nádhera. Moje úplně první setkání s anime vůbec. 10/10 (22.03.2015)

Průměr. Ničím nenadchne, ničím neurazí. Ikdyž.... urazí. Ta japonská animace ala pikaču je naprosto děsná. Já to prostě nedokážu překousnout. Když tam někdo klape pusou, tak by to alespoň mohlo vypadat, že mluví a ne že jen otvírá a zavírá ústa. Ať se radši japonci do animací nepouštějí. Nedokážu pochopit tolik procent. (18.09.2015)

Viděno jako little kid, viděno znovu doplněno o úžasně večerní rozbor tématu a charakteristiky fikčního světa Mononoke. Strastmi zmítaný superkladný, věřící hrdina, feministická bojovnice za pokrok i zvířecí postavy barevnější než leckteré lidské charaktery hraných filmů, fantastické prostředí a stylistická stránka... Mononoke se potvrdila jako jedno z vůbec NEJÚCHVATNĚJŠÍCH animovaných snímků a příběhově o jeden z nejlepších filmů vůbec. Miluji ten svět, miluji ty kresby, zbožňuji ty hrdiny... Beze srandy. PS: Srát ultratrapné mimoně, nejkouzelnější vedlejší postavičky jsou Kodamas (21.10.2015)

Japonské animované filmy nepatria k môjmu obľúbenému žánru, no Mononoke má veľmi silný príbeh ktorý je plný civilizačnej kritiky. Je to také naturalistické plné spirituality, postavy či už ľudské alebo zvieracie boli nádherne vykreslené. A samotný duch lesa, síce toho veľa nepovedal, svojimi činmi ukázal viac ľudskosti ako hociktorý človek v snímke. ´Úžasná hudba je tiež kapitola sama o sebe. Neskrývaný odkaz ktorý agresívne poukazuje na znečistenie a priemysel je tak silný, že je to bezpochyby najlepšie anime aké bolo kedy nakrútené. (23.10.2016)

Přenádherná podívaná, kterou každým tónem podtrhuje Hisaišiho úchvatná muzika. Na Mijazakiho filmu mě však nejvíce baví nevšední hra s psychologizací hrdinů a absolutní odvrácení se od prázdného členění postav na dobré a zlé, jak tomu v rámci animované tvorby často bývá. Průzkum a postupné odhalování zákonů fikčního světa a Mijazakiho fantastických představ musí po stránce estetické zapůsobit na každého kultivovaného diváka. Avšak Mijazaki se nikomu nepodbízí, naopak nestrojeností a důrazem na sílu lokální kulturní tradice, z níž vychází, se jeho dílo může vřele pyšnit. Oddaný fanda anime ze mě asi nikdy úplně nebude, nicméně to nic nezmění na tom, že Princezna Mononoke nemá chybu. (09.01.2024)

Kultovní a nezapomenutelný film, skvost mezi anime.... (25.12.2009)

Tááák. Po zhlédnutí tohoto průměrného snímku si kladu otázku, co dělá na 92. místě v žebříčku nejlepších a na 114. místě mezi nejoblíbenějšími filmy uživatelů ČSFD. Možná jsem udělal chybu, že jsem si ho pustil v českém znění, protože obsadit Zdeňka Junáka do asi pěti přicmrdávačských rolí je celkem kruťárna. Na slovo "démon" jsem už jistou dobu alergický, neb jsem se s ním prozatím vždy setkával tam, kde bylo prostě třeba pojmenovat nějakého prdlého zlého ducha. Myšlenka filmu, totiž kritika modernity, mi sice není nijak cizí, ale tohle bylo prostě klišé na hranici trapnosti, i když se tvůrcům nedá upřít snaha o nečernobílé vykreslení postav - ty jsou ale nesmírně otravné a jejich rozervanost postupem času rozervávala i mě. Abych ale jen nekritizoval, tak spousta záběrů na lesy je opravdu hezká. Nejsem si ale jistý, jestli je to něco, kvůli čemu bych si znovu pustil něco od Mijazakiho. (619., 6. III. 2011) (06.03.2011)

Tohoto filmu jsem se docela bála, protože japonská kinematografie nepatří mezi ty, které bych cíleně vyhledávala, a také proto, že s anime nemám skoro žádné zkušenosti. Nakonec musím říct, že příběh je vcelku poutavý, ale připadalo mi, že bude potřeba, abych nakoukala více podobných filmů, pokud si chci daný žánr naplno užít. Co hodnotím asi nejpozitivněji, je hudba. Není to špatný film, ale anime zatím není tak úplně pro mě. (16.04.2012)

Nesdílím úplně nadšení většiny diváků, přiznám se, že jsem měl z tohohle legendárního kousku japonské kinematografie rozporuplné pocity. Některé pasáže byly opravdu fantastické a neváhal bych jít na pět hvězd, ale chvílemi jsem zase myslel na dvě hvězdy (např. většina scén z Železného města). Poslední půlhodina mi připadala zbytečně natahovaná a trochu i překombinovaná, konec mírně rozpačitý. Za ocenění stojí krásná a magická atmosféra, kterou snímek bezesporu má a dýchne asi na každého. Režisér Miyazaki očividně oplývá nebývalou dávkou fantazie. Je to opravdu hodně odlišný způsob zpracování od běžné západní produkce. Zpívající japonština je na jednu stranu hodně zvukomalebná, ale mě chvílemi (hlavně v ženském podání) tahala za uši. Co se týče postav, tak pro mnohem zajímavější než lidské, byly ty fantaskní (Duch lesa, kanec Okkoto, nebo vlčice Mora). Princezna Mononoke rozhodně patří k nejlepším animovaným filmům vůbec, ale srovnávat ji s těmi ostatními je hodně obtížné. Nicméně čtyři hvězdy si tenhle pro mne netradiční počin zaslouží. (04.09.2012)

Moje první anime. Stopáž je sice trošku přetažená, ale nádherné přírodní scenérie, kouzelný hudební doprovod a působivý příběh stojí za vidění. (15.05.2016)

Mononoke hime ako už viackrát u majstra Miyazakiho rozpráva príbeh na pozadí stretu techniky a príody, človeka a zvierat, dobra a zla. V tomto príbehu je samo hnanie sa za technickou vyspelosťou v centre pozornosti a zastupuje ju mladá ambiciózna lady Eboshi. Nebojí sa bohov ani prírody a podobne ako všetci ľudia nárokuje si nadvládu nad silami prírody. Naproti tomu stojí ríša majestátnych bohov, mohutných pradávnych vládcov prírody, ktorí sa obávajú o svoj osud. Ich spojítkom so svetom ľudí je princezná Mononoke, adoptovaná vlkmi. Do súboja týchto dvoch svetov vstupuje chlapec Ashitaka, nesúci kliatbu a víziu harmónie medzi obomi stranami konfliktu. Čo sa týka technického spracovania bol som zase raz unesený, ale to je pevný základ na ktorom potom Miyazaki buduje tak fascinujúce príbehy, ktorých paraleli často nachádzamo prekvapivo aj v tom našom menej rozprávkovom svete. Určite jeho vrcholné dielo, u mňa zastáva tretiu priečku hneď po Nausicaä of the Valley of the Winds a Spirited Away. (27.12.2006)

Skvělý film. Rozhodně všem doporučuji se na něj podívat v originále, kde je volba hlasů o poznání lepší a uvážlivější než u dabingu. (02.05.2007)

No pohádkou bych to asi nenazval. Už proto, že filmem létají kusy těl, prasta se mění v démony co zvrací krev apod. Krom toho se vyskytly místa, ve kterých jsem nevědě, která bije. Asi jako v každým anime, a to nejde o první anime, se kterým jsem měl tu čest. Takže můžu s klidem říct, že tohle není žádný béčko po všech směrrch. (To místo ve dvoustovce nejoblíbenějších o něčem vypovídá). Plus k tomu Mononoke-hime má pěkný hudební doprovod. (27.12.2008)

Své první „rande" s japonskou anime jsem absolvoval s dokonalou "Cestou do fantazie" a přirozeně jsem tedy očekával podobně kouzelný zážitek i od dalšího kousku mistra Miyazakiho. "Princezna Mononoke" je výborný film (animace a hudba jsou samozřejmě skvělé, ale ke způsobu vyprávění jsem již o poznání kritičtější), avšak ve srovnání s "CdF" jednu hvězdičku ztrácí. (11.07.2009)

Muškilou anime, alespoň pro mě, bývá strnulost postav, především jejich výrazů a pohybu, a proto ve mě nikdy nedokážou vzbudit takové emoce, jako skuteční herci (rozuměj ti, kteří umí a mají co hrát). Právě toho jsem se u Mononoke nejvíc obávala a právě to se překvapivě nekonalo. Když Ashitaka plakal, věřila jsem, že pláče, když Mono zuřila, opravdu vypadala, že zuří (dabing hraničící se svatokrádeží ponechávám stranou). Dneska už by možná některé věci vypadaly věrohodněji, ale možná by zase postrádaly to kouzlo, které vyzařuje třebas z lesního ducha kráčejícího po hladině jezera (vůbec mi ten les a ten nápad trošku připomněli Avatara - že by se Jim inspiroval tady?). Všechno ostatní bylo taktéž perfektní - nádherný příběh, za který by se nemusel stydět ani Tolkien, čarovná hudba, která se poslední dobou víceméně trvale zabydlela v mých sluchátkách, a režisér evidentně dokonale ovládající své řemeslo. No a pak tu máme ty vynikající postavy, napsané tak, že leckjaký lajdák z Hollywoodu může leda blednout závistí. Dlouho jsem dumala, proč se to jmenuje Princezna Mononoke, a nakonec jsem přišla na to, že důvodem bude její dvojí podstata: napůl člověk, napůl vlk. Otázka zní: můžou tyhle polovice žít pohromadě. Miyazakiho odpověď je jednoznačná: nejen mohou, ale měly by, musí. Kéž by si to vzal k srdci i ten blbec od sousedů, co topí starejma škrpálama a strouhanejma nehtama... I přes všechna superlativa ale dávám jen 4* - nejspíš mě to přes všechen cit a zručné řemeslo nevzalo za srdce tak, jak mohlo. (07.05.2010)

Ano krásne, mier, láska,dobro, ale bohužiaľ je a musí existovať aj pravý opak všetkého a to kvôli vesmírnej rovnováhe, len sa nevzdávajte a bojujte za to prvé aj keď len silou myšlienky. (14.05.2010)

Zvláštní a přes svou divokost poetický příběh o hledání záchrany a spásy. Mononoke tak jako většina ostatních Miyazakiho snímků klade důraz na sepětí člověka s přírodou a na rozpory, jež zákonitě vznikají z faktu, že člověk se přírodou živí a snaží se získat její bohatství. Podobně jako v Cestě do fantazie, ba ještě ve větší míře, se v Mononoke setkáváme s šintoistickými bohy a démony, s motivem hamižnosti, ale i s velkorysostí. Za povšimnutí stojí, že sebevyhraněnější postavy (z hlediska příslušnosti k jednotlivým stranám věčného konfliktu) v tomto příběhu nejsou černobílé — vyjma profesionálních válečníků. Možná je zde souvislost s tím, že tentokrát se Miyazaki nebojí ani krve, uťatých končetin a smrti. Po druhém zhlédnutí potvrzen původně ne zcela jednoznačný dojem. 4¾. (30.08.2011)

Jeden z najkrajších animovaných filmov vôbec. Miyazakiho animovaný prístup je priam úchvatný. I keď je to len kreslený súbor mnoha obrázkov, na druhú stranu ale vynikne svojím veľkým oddaným srdcom. Toto v Hollywoode jednoducho neuvidíte. Krása! 90% (16.06.2012)