Ženy mého muže

Námet ten by ešte ušiel, mal tam niekde v hĺbke niečo skryté čo stálo zato, ale ani za boha ho nie dostať na povrch.....Autori sa zjavne snažili vniesť do filmu niečo zaujímavé, iné ale z veľkej miery to chceli dosiahnuť strihom a ten bol katastrofálny, čím sa vlastne zabíjal a dehonestoval samotný príbeh kedže mnohokrát to vypadalo tak, že scéna striedala scénu pričom spolu len prámálo súviseli a dej potom vyznieval nesúvislo, nezáživne...Strih bol proste až príliš divoký....No a potom nesmiem opomenúť ani milostné scény...ktoré končili skôr než začali. Vlastne to boli len akési náznaky, pričom ich vrcholom mala byť asi scéna nahých nadier Pauhofovej....ktorá však vyznela hmm...podivne. Rád by som vedel prečo Táňa vôbec do toho šla, prečo si zahrala vo filme v ktorom sa objaví asi na 1-2 minútky a ponúkne na obdiv svoje prednosti.( Pochopil by som to ak by šlo o film čímsi význačným, alebo mediálne hitovým....ale tu????....). (08.01.2010)

Autor toho chtěl zdělit příliš mnoho s co nejmenším počtem dialogů. Film postrádal hloubku a herci hráli do ztracena.. (08.10.2013)

Ivan Vojnár je vymírající druh (možná poslední exemplář) česko-slovenské kinematografie, totiž režisér vybavený autorským viděním světa. V tom dnešním se mu nelíbí, ale je dalek kritiky či karikatury, jen jím tak teskně bloumá spolu s náladově přesnými herci (trochu ruší jen seriálové výkony Noska, Polívkové a Pauhofové, to jsou však naštěstí malé role), ze kterých bych nejvíc vyzdvihl čím dál lepší Zdenu Studénkovou. Na Ženy mého muže si těžko kdo za rok dva někdo vzpomene (pokud je vůbec kdo zaregistroval), ale já osobně si čas od času rád dopřeju takovouto očistnou depresivní lázeň. (25.10.2009)

Zlátanina vysokého stupňa, ani Studenková to nemôže zachrániť, aj keby podala akýkoľvek výkon. Ako kriminálna sa to tiež asi vyrovná niektorým z posledných dielov Komisára Rexa, zbytočné nič neriešiace policajné výsluchy. Celý film sú len nezaujímavé nesúvisiace príbehy nesúvisiacich ľudí. (03.01.2013)

25. 05. 2010 (158.); fyziognomie Martina na smrtelnou nemoc opravdu vypadala (25.05.2010)

Dostávám se do věku, kdy tomu filmu začínám rozumět. Kdybych byl mladší, tak k němu rozhodně nebudu tak smířlivý. Takhle se nepřidám na stranu těch, kteří tady tvrdí, jaká že to byla hrozná kravina. Nebyla. Prostě spolu žijí 2 lidé, kteří už se mají za ty léta jeden druhýho až po krk. Žijí spolu, ale ve skutečnosti každej sám. To je základní linie, pro mě de facto jediná uchopitelná a zapamatovatelná. Pak je tu pro mě absolutně nezajímavej, nesouvisející příběh nějaké Makedoňanky - zbytečná odbočka. Pak je tady příběh nemocného grafika v podání Vladimíra Dlouhého - tuhle odbočku jsem nepochopil vůbec..? A pak je tu dramatizace v podobě vraždy mladé modelky. Jestli má zbytek působit civilně, tak tahle zápletka je čistě filmová, protože téměř nereálná. Celkově slepenec, kterej nebyl v podstatě o ničem. Z mého pohledu měl jedinou přednost - úplně nenudil. Jo, a líbila se mi i kamera. Jinak česko-slovenský film se dá zjednodušeně zobecnit jako stále dokola opakované pokusy o depku, které skutečně vyznívají depresivně a občasné pokusy o komedii, které rovněž vyznívají depresivně. A v tomhle my tady žijem. Ještě že už si dnes člověk může vybírat a zabrousit i jinam. Tohle je jasná krize a trvá to už pekelně dlouho. Sláva těm nemnoha výjimkám, o kterých mnou výše řečené neplatí. (13.09.2014)

Působí to tak, jako by tvůrci vůbec nevěděli co chtějí tímto filmem říct a jen za sebe skládali náhodné obrazy. Každá z dějových linek je pouze slabě načrtnuta, ale žádná se pořádně nerozjede. Výsledek je nesmyslný žánrový guláš. Jediné co za něco stálo byla hudba, ale na to stačí si pořídit soundtrack a ne chodit do kina. (15.10.2009)

Co to je? Tomuhle se v poslední době říká český film? (28.07.2011)

uf, uf, uf...o čom bol ten film neviem vlastne napísať. akási depresívna sonda do života strednej generácie. ja neviem, nudil som sa strašne, herci ma nebavili, o pánovi stropnickom by som napísal že mi vyslovene prekážal. čo mala znamenať rola pána dlouhého tiež nechápem, z toho macedónskeho dievčaťa som bol tiež mimo. (01.01.2010)

Ani nevím o čem ten film byl. :D (29.05.2019)

Obsazení jako hrom v čele s mojí oblíbenkyní paní Studénkovou, ale výsledek je hrozná bída. Jediné co si odtud člověk zapamatuje je Stropnický jako ultrasukničkář a Táňa Pauhofová topless. (02.06.2019)

No tak táto mozaika nevytvára žiaden poriadny obraz. Príliš veľa príbehov, ale žiaden nie je poriadne rozvinutý a už vôbec nie dotiahnutý do konca. Dokonca aj hlavná dejová línia vyšumí bez väčšieho vyvrcholenia ........... Spôsob režírovania I. Vojnára sa mi celkom pozdáva, spôsob akým toto bolo natočené nie je zlý, len by to chcelo oveľa lepší scenár ............ (01.01.2010)

Tý, ktorý ma tu na ČSFD poznajú dobre vedia že patrím k velkému fanúšikovi súčastnej slovenskej kinematografie!Bohužial stále ale platí že na každý jeden dobrý slovenský film(Nedodržaný Sľub,Slepé Lásky,Pokoj v Duši) pripadá další vyslovene zlý(Tango s Komármi,Polčas Rozpadu,Malé Oslavy).A to isté som si podla percentuálneho hodnotenia na ČSFD myslel aj o filme Ženy môjho muža(pôvodne pod názvom Kvety Sakury).Omyl!Síce aj tento film mal tolko chýb,žeby som ich dokázal spočítať aj na štyroch rukách(hlavne to penglovanie medzi Bratislavou a Prahou nedávalo zmysel a divák sa strácal v tom ,kde sa vlastne dej odohráva čo bola podla mna najvýraznejšia chyba filmu) nepocitoval som ten trápny pocit pri sledovaný filmu ako tomu bolo napr.pri Tangu s Komármi alebo Polčasu Rozpadu!Vojnar sa snažil o celkom solídny príbeh s kriiminálnou zápletkou ale problém bol aj v tom že sa snažil naraz riešiť niekolko osudov(hlavná hrdinka s manželom,utečenkyňa,ošetrovatelka Eva a jej pacient,vyšetrovatel s kolegyňou).A toto považujem za dosť velkú chybu!Keby sa radšej podrobnejšie venoval jednému-dvom osudom a nesnažil sa do príbehu napchať množstvo osudov,ktoré su len načrtnuté a tak si divák nedokáže vytvoriť jasný obraz ,prečo potom postava koná tak ako kona???Rovnako ako slovenčina kombinovaná s češtinou mi pripadala ako keby sme sa s bratmi čechmi nerozdelili ale stále tvorili jeden štát(ústredný manželský pár,vyšetrovatel s kolegyňou).A pomaly trend v súčastnej slovenskej kinematografii,ktorým je zapájanie rôznych cudzincov,utečencov do príbehu(okrem tohto filmu aj Polčas Rozpadu,Malé Oslavy či Tango s komármi).Slovenský film by si už konečne zaslúžil aby bol konečne čisto slovenský a aby sa počas neho nerozprávalo česky alebo aby podním nebežali titulky!!!Okrem už spomínaného sa ale nedá už filmu Źeny Môjho muža uprieť takmer nič(solídne herecké výkony,dobrý hudobný doprovod,Vojnarová umiernená režia) a okrem toho som sa nestihol začať nudiť,čo beriem za velké plus pre tento film!Maličkú výhradu by som aj tak ale ešte mal k nepochopenému finále a tiež k tým postsynchronom(pretože chvílami nebolo postavám vôbec rozumieť).Inak ale Ženy môjho muža radím k tomu lepšiemu čo unás minulý rok(2009) vzniklo! (02.01.2010)

Ehmmm, tieto postmoderne filmy, ehm. Co viac dodat, azda len - slovenska kinematografia sa trapi aj nadalej. (03.01.2010)

Jeden z nejzbytečnějších filmů, které jsem v poslední době viděl. Je to prakticky o ničem. Mrzí mě účast Anny Polívkové a Táni Pauhofové hereček, které mám jinak rád a vážím si jich. (18.04.2013)

HAMBA HAMBA HAMBA !!! (02.01.2010)

O čom vlastne toto "dielo" bolo (resp. chcelo byť)? Netuším... na dôvažok ma sledovanie filmu strašne vytáčalo. Škoda, ďalší česko-slovenský film, ktorý ma sklamal, tentoraz na celej čiare, až je to na odpad. (02.01.2010)

Ježiš to bola riadna psychotina! Kvázi intelektualsky film alebo psychologická sonda o strate hodnôt? Neviem aký podtitul tomu produkcia dala ale skutočnosť bola horšia a najviac ma nasralo, že na takéto "umenie" rozdáva STV naše prachy, vďaka bohovskému koncesionárskemu zákonu. PS: Prečo si fšetci súčasní slovenskí tvorcovia myslia že kopec sexu je tou najlepšou devízou? (01.01.2010)

Typický představitel současného slovenského filmu : vyspekulovaný příběh, exkluzivní prostředí boháčů, kteří nevědí co roupama, módní kritika odcizenosti a životní prázdnoty, zdůraznění multikulturalismu. A taky neživotné postavy, hloupé dialogy ("Je ve mně vetřelec." "Bože, jsi tak čistá !"). Jen by mě zajímalo, co tím chtěl básník říct ? Že se máme tak dobře, že v tom všem konzumu zapomínáme, co je to normální život, a musí nám to připomenout chudý člověk z Balkánu ? Jo, to je teda objev. Ale obávám se, že většina lidí v luxusu nežije a má úplně jiné starosti. Ale to se našim filmařům ve slonovinové věži zatím nedoneslo. (31.01.2010)

Hrozna nuda... (21.02.2011)