Jarmareční bouda

Mám rád absurdní dramata i surrealismus a novou vlnu, ale tento film, ačkoliv míchá od každého trochu, mě skoro až naštval svojí prvoplánovostí maskovanou vyšším uměním, nabubřelostí a hraním si na bůhvíco. Režisér celé lidstvo obviňuje, jak je zlé a zkažené, ale sám se příliš nepředvedl. Dospělý muž v plenkách, Dan Bárta válející sudy a parta idiotů běhajících po lese jako metafora zkažené lidské společnosti? A do toho komentář "Och, podívejme na marnost lidské slávy!" a podobně. Hledal jsem dlouho cokoliv, co by mi přišlo dobré nebo zajímavé a s čestnou výjimkou houpačky (a trochu i ptáka na konci) jsem nic nenašel. Nevím co to je v Čechách za nový hit, točit experimentální snímky, které jsou experimentální buď v tom, že se tam vůbec nic neděje, nebo že tam pobíhá parta debilů, nebo že je to snímáno roztřesenou nezaostřenou kamerou a divák ani nevidí, o co vlastně jde. Nevím, co to je za hit, ale doufám, že to přestane! (18.05.2010)

Někdo tu psal, že se jedná o film u kterého je nutné myslet. To aby ho člověk hned neodsoudil, ale aby našel smysl, podstatu toho, co se nám tvůrce snaží naservírovat. Přečetl jsem si napřed komentáře na csfd a s očekáváním shlédl celých 84 minut. Pokud je tento film opravdu dobrý a kvalita filmu se měří tím, že člověka donutí myslet a pochopit, pak jsem debil. Pokud si ale nebudu chtít hrát na pseudointelektuála a nebudu předstírat, že mě oslovila hloubka, šířka i jakákoliv jiná dimenze díla, tak přiznávám - nepochopil jsem a za duševně slabé považuju ty na druhé straně. Možná nemám pravdu, ale zase jsem upřímný - kolik je takových vás ostatních? (25.12.2011)

Potíže s diváckým ne/přijetím tohoto snímku pramení z nadsázky, která není na všech místech stejně čitelná (viz. milenecká dvojice). Divák nedostane jasnou odpověď, nakolik jde o drsné podobenství (jak říká distributor) a nakolik jde o "drsné podobenství". Jarmareční bouda je remakem stejnojmenného filmu z roku 1981, který čerpal z poetiky a vyjadřovacích prostředků "nové vlny", z Bunuela, Tarkovského, Felliniho a dalších. Jeho význam byl čten diskurzem doby, tedy normalizace, doby nesvobody, absurdity a svazáckého hnisu. Bez výraznějších aktualizací tak byl "modernistický" film přesunut do doby "postmoderní". Kdyby někdo natočil remake O slavnosti a hostech nebo Případu pro začínajícího kata, tak by byl, přestože jde o látky s obecným přesahem, také popliván. (10.03.2010)

Krásná ukázka toho, jak se rádoby hluboké kecy nazvou podobenstvím, přidá se k tomu pár osobností a hned je to považováno za něco víc, než jenom sled sraček. Alespoň autory. Tady jsou scény, které mají potenciál pro absurdní divadlo, ale to, jak jsou podány, to je prostě odpuzující a protivné. Prostě hnusné. (10.10.2014)

Buď ztracená epizoda České sody, z níž někdo vystříhal všechny pointy, nebo jeden z nejhorších intelektuálních průjmů posledních let. Tím nechci nikoho urazit, ale pár hezkých obrazů poslepovaných tezovitými moudry o bohu, lásce a lidské zpupnosti opravdu jaro nedělá. Obzvlášť, když vedle vydařených záběrů najdeme v téhle boudě spoustu takových, které patří spíše do klipů metalových kapel z Dolní Bukoviny. (02.02.2010)