Kronika rodu Spiderwicků

Po prvních pár minutách se to docela svižně rozjede a rychlým sledem dramatických událostí a krátkých oddechových předělů to dosviští až do konce. Po Harrym Potterovi (trojka a dál) se konečně našlo další fantasy pro děti, které se nebojí pořádně strašit a nepodceňuje dětského diváka. Pokud mi přednedávnem přišel Zlatý kompas jako ten jednooký mezi slepými, tak Kronika ho s přehledem šoupne do kapsy. A bez hvězd, které by se vyjímaly na plakátu. (17.04.2008)

„Nedaj sa nikdy oklamať tým, čo si myslíš, že práve vidíš.“ Sám som troška prekvapený, že dávam až 80% - ale páčilo sa mi to. Knižky som nečítal, ale z kratučkého filmu som mal pocit, že je alebo brutálne prekombinovaný alebo brutálne skratkovitý. Na strane druhej, všetko som pochopil, vedel som, kto je kto, kto je dobrý, kto zlý a kto žerie vtákov. Páčili sa mi i početné počítačové efekty, na ktorých bolo vidieť, že sú počítačové, ale i tak mi pripadali krásne (dosť som z nich cítil muppeťáka Jima Hensona). Potešilo ma kvalitné herecké obsadenie (Parkerová, Strathairn), Freddie Highmore bol dokonca taký dobrý, že som až uprostred začal rozmýšľať, či sa na seba tí bratia iba tak podobajú alebo či ich náhodou oboch nehrá Freddie Highmore. Potešila ma tiež výprava domu, hlavne ale oceňujem scenár –páčilo sa mi „univerzum“, v akom sa dej odohrával. Občas haprovala logika (ZAČIATOK SPOILERU načo išli za strýkom, keď im nič neporadil? KONIEC SPOILERU) a miestami sa trikári až príliš predvádzali. No táto rozprávka má srdiečko a konečne niekto fantasy nakrútil aj inak, než len ako epické putovanie družiny naprieč zázračnou krajinou k sopke. (27.05.2011)

Když jsem tak nějak tady pročítal komentáře, měl jsem dojem, že mě čeká nějaká barevná pohádečka pro předškoláky, něco vedle čeho bude Narnie děsivé fantasy. A ono mě to mile překvapilo svou komorní „temností“ a napínavostí. Většina děje se odehrává ve starém domě a jeho okolí a to nejen dodává Spiderwickům na zajímavé atmosféře, zároveň je to taky odlišuje od podobných velkolepých fantasy pohádek, kde proti sobě stojí obrovské armády a hrdinové během svého dobrodružství procestují celé říše. To ale neznamená, že by nebylo na co koukat, na zadku nesedíme a do nějaké té jiné říše se taky podíváme a pak to opravdu stojí za to, ale jde především o různé potvůrky, kterých na nás tvůrci vybalili požehnaně a ač jsou do jedné počítačové (vidět to prostě je, bylo a bude, ať jsou triky sebelepší a to ve Spiderwicích jsou) pohled na ně oku lahodí! Scénář však k tomu lepšímu určitě nepatří, to že se rodinka stěhuje do opuštěného domu v noci a aniž by si kdo kdy byl sídlo byť jen prohlédnout, to je vcelku normální, to že dům stojí uprostřed pustých lesů, ale po několika krocích kanálem děti vylezou uprostřed města, to je ještě taky v pořádku, ale co měla znamenat scéna, kdy se trojice dětí složitě vypraví na křídlech gryfa do říše Elfíků aby řekly starému Spiderwickovi ať zničí knihu, on že se mu ta kniha zničit nechce, pak se přišlo na to, že s sebou ani tu knihu nemají tak teda zase letí zpět? To nám asi tvůrci chtěli ukázat, jak ta Elfíkovská říše vypadá pěkně, a to jako že jo, ale smysl toho? Ono, celé ty problémy okolo knihy jsou hodně nezvládnuté, scénárista jakoby nevěděl, co s ní mají hrdinové vlastně udělat, abychom se dočkali šťastného konce. Když nad tím tak přemýšlím, Kronika rodu Spiderwicků je vlastně docela blbost, ale pěkně vypadá. (03.11.2008)

Nuda k zbláznění. Ten lehce vzrůstající hype, hovořící o fantasy jako víno, mi vážně nějak nedochází. Spiderwickovci jsou lepší než Terabithie? Let na grifovi úžasnější než poletování ve třetím Potterovi? A triky vypadají báječně? Ale no tak. Kronika na zabití prkenného Davida Strathaima je mnohem více než ukázkou dobrého fantasy katastrofálním příkladem odfláknutého scénáře, který po půl hodině vyčerpá všechny slušné vtipy a ve zbytku stopáže se zmůže maximálně na zoufalé vykrádačky, nad jejichž rutinním zpracováním se lze pousmát nebo usnout. S odstupem času začínám litovat, že jsem se neopřel a nezavřel oči, možná by mě teď tolik nebolelo za krkem při vzpomínce na trapného a blbě vyexponovaného záporáka, nějakého žabího poskoka a dva digitální sidekicky, z nichž jeden je se svým požíráním medu otravný už po první minutě a ten druhý, s přiškrcenou náturou Setha Rogena, nepředstavitelně zabitý a komediálně "nedopečený". Vypadá to hezky, děti jsou slušné, ale všechno okolo je jenom stupidní blivajz, kterého mám upřímně plné zuby. 5/10 s odřenýma ušima i zadnicí. (21.03.2008)

Na Kroniku Rodu Spiderwicků by šly napsat dvě zcela rovnoprávné recenze. Jedna dobrá, uživatelsky spotřební, a jedna záporná, žánrově teoretická. Ta první bude jasná pozvánka do kina. Rodiče, kteří chtějí občas s dětmi zajít na film, ale ne zas tak moc, aby v šatně odložili kromě kabátů i vyšší mozkové funkce a do sálu vcházet jenom s první signální či rovnou žebříčkovou soustavou, museli být v posledních měsících zoufalí. Vyprávění rozjíždí akci na akci a vystačí si s relativně malým prostorem domu a okolního lesa. Všechny děti se přes individuální rozdíly - rošťák, šprt a starší panovačná ségra, která to umí s kordem - osvědčí jako schopní bojovníci se zlem. Ve finále, kdy do boje zapojí i přepracovanou matku, dostane film grády podobně jako staří dobří Gremlini. Snímek má prostě spád, napětí, vtip, jen trochu kýčovitých sekvencí s "elfíky" a jeho jediná vada na kráse je v našem prostředí český dabing. (14.06.2020)