Andělé a démoni

Zaokrouhluju nahoru, páč to hravě překonává Lovce pokladů 2 i Šifru. I když ubylo těžkých what-the-hell vyfuckování s divákem, příběh je pořád tupoučkým pobíháním mezi paranoidními teoriemi, symboly, šiframi a převrácenými historickými fakty, přičemž jeho kompletní průběh i konec odtuší i nečtenáři už ve chvíli, kdy se mluví o čtyřech zastávkách a potřebě vyměnit přesně o půlnoci baterku. Pajdavost celého iluminátského plánu naštěstí obhájí závěrečné odhalení, díky digitálním památkářským orgiím to celé působí poměrně velkolepě a Howard protentokrát víc tlačí na tempo. Takže snesitelné. (29.08.2009)

Mnohem lepší než Šifra Mistra Leonarda. Zajímavější, akčnější, se skvělým scénářem a několika nezapomenutelnými scénami. Jako mínus bych viděl v příliš nataženém konci, kdy nám tvůrci servírují další zvrat, který je ale dle mého názoru trochu zbytečný a akorát ve výsledku snižuje celkový dojem z filmu. Tento film bych hodnotil 4 hvězdičkami, když ale vidím to podhodnocené hodnocení přikláním se k 5. 90% (19.05.2009)

Scénář: David Koepp, Akiva Goldsman .. Pařížské pátrání mi bylo mnohem bližší. Tahle Římsko-Vatikánská pátrací linka byla s každou další (vyšetřovací) hodinou stereotypnější, byť občas přeskočil mezi stovkami slovních výměn a naivních-přesně časovaných objevů nějaký ten poutavější moment bičovaný především výtečnou hudbou Hans Zimmera. To vše se navíc hrne v příjemně vysokém tempu. Řemeslo mají tvůrci, jakožto postavy, v ruce a herci jim naštěstí škodu nedělají. Tom Hanks je již (bez paruky) normálně zastřižený, ale ani tak moc života filmu bohužel nedodává. Tak se snaží alespoň kolegyňka Ayelet Zurer a výborný Ewan McGregor. Celkově pro mě ne tak zajímavé jako Da Vinci Code; navíc ve finále s naštváním za smířlivá gesta k církvi. (18.05.2009)

Je až neuvěřitelné, že dokázal Ron Howard natočit tak namyšlený a složitě se tvářící film podle tak jednoduché a nenáročné knihy. Na knize Andělé a démoni se mi líbilo, že byla natolik plná nesmyslů, že ji snad nikdo nemohl brát vážně (rozumějte nikdo, kdo zároveň někdy nakouknul do učebnice dějepisu pro první třídu), ale přesto byla zábavná a četla se velmi dobře... kéž by byl tak stravitelný i film. Ten je dlouhý, nudný a sžírá se ve vlastní dokonalosti. Zároveň je ale také neuvěřitelně hloupý, až je to k smíchu. Tom Hanks běhá po prázdných památkách, kdy zrovna náhodou ty, který potřebuje navštívit, jsou v rekonstrukci a bez personálu, bez turistů a dokonce i bez jakéhokoli zabezpečení, aby ho nikdo nerušil... Vedle něj neustále kluše spanilá děva, která ale není naprosto k ničemu dobrá a za dvě hodiny se Robert Langdon neuráčí vysvětlit, proč ji s sebou vlastně tahá, když mezi nimi zároveň není žádné jiskření nebo náznak budoucího vztahu, což by z ní dělalo "alespoň" zkrášlení scén. Není ani to. V Šifře to bylo alespoň poprvé, tady tohle už působí jako špatný vtip. Andělé a démoni jsou zoufale špatné pozlátko pro nenáročné diváky, kteří budou mít po jeho zhlédnutí pocit, že jsou teď historicky i kinematograficky vzdělaní... Je to samozřejmě velký omyl, nicméně aspoň někomu udělá film radost. PS: Hans Zimmer se tentokrát ani netváří, že by vymyslel něco nového. Prostě v soundtracku Šifry zdůraznil chorály... Opět mu to projde, protože to zní dobře, ale tentokrát už si toho ředění snad musí všimnout každý... PPS: Je pro mě neuvěřitelné, že Ron Howard, který natočil kousky jako Aplollo 13, Čistá duše nebo Frost/Nixon, dokázal vytvořit i takovouto slátaninu. (13.12.2009)

Instantní rychlokurz symbologie aneb expertem snadno a rychle, kdy sám slovutný profesor Langdon je v lekcích o hodinu napřed a orientaci v prostoru, tak může zvládat téměř kdokoliv stačí jen sledovat šipky a drobečky, které cestou upustili Jeníček s Mařenkou. Slibně se rozvíjející začátek zaplněný nepřeberným množstvím makrozáběrů, kdečeho a podbarvený chytlavou hudbou Hanse Zimmera, však hodně rychle zabředává do řídké kaše ukuchtěné z těch nejlevnějších ingrediencí, které byly dostupné na trhu. Na začátku se sem tam objevuje snaha vyprávět ale v momentě, kdy se začne utíkat jde vše do kopru. Cesta z bodu A do bodu B zpět do bodu A přes bod C ve výsledku působí dost kostrbatě. Navíc jsou Andělé a démoni ochuzeni o výpravnější lokace z Šifry a Iena McKallena. Takhle se tváří jako hybrid mezi Sběrateli kostí a Purpurovými řekami. Předlohu jsem nikdy nečel ale kam se bude děj ubírat mi bylo jasné už v okamžiku, kdy se na plátně objevil hlavní padouch jehož odtajnění na konci mělo být vrcholem filmu. Scénáristické berličky a nelogičnosti tu tvoří převážnou většinu děje a zapříčiňují infotainmentový efekt, díky němuž se k Andělům rozhodně v budoucnu rád vrátím, i když je to takové ošklivé mňoukající koťátko. Dan Brown asi vážně nemá rád Vatikán a už vůbec ne umění jako takové. 5/10 PS: třetí hvězdička je za scénu s fontánou, v níž Langdon dokázal, že není tak blonďatým jak se mohlo zprvu zdát. (23.05.2009)