Mlčení

Historické drama Martina Scorseseho sice není tak silné jako třeba Poslední pokušení Krista, ale rozhodně udržuje vysoce nastavenou laťku svého tvůrce. Adaptace románu je tentokrát podepřena jen zřídka utichajícími voiceovery, u kterých se vystřídá několik vypravěčů. Jakkoli více vypravěčů má své opodstatnění v předloze, tady mi přišlo, že zejména v závěru změna hlediska na pro diváka prakticky neznámého vypravěče výsledný divácký dopad oslabila. Nezpochybnitelná je špičková práce kameramana i (pro mne nečekaně) soustředěný herecký výkon Andrewa Garfielda. (21.04.2017)

Keď si "Neveriaci Tomáš" pustí snímok o šírení viery, to je akoby vegetarián odhryzol z hovädzieho steaku. Tá stopáž je normálne vražda v priamom prenose. Za to by si Scorsese zaslúžil facku na celú hlavu. Najmä vďaka nej a samotnej štylizácii, je názov filmu doslova krutou realitou, ktorá diváka nemynie. Kľudne by som mohol napísať, že tento film, je určený len pre odvážnych, no najmä "chorých" (myslím chrípka a pod.), lebo tým z postele v horúčkach takýto priebeh nijak neublíži, možno si pospia, pričom keď sa po hodinke preberú, zistia, že sa nič mimoriadne nestalo. Pre ostatných, napríklad milovníkov guľometov či kung fu nadšencov, bude tento počin slabou náplasťou, na ubolenú dušu pred spoveďou. Držte sa, lebo nervy budete mať na krajíčku (z nudy) ... (25.03.2017)

Európa vs. Japonsko. Viera vs. "pravda". Utrpenie vs. spasenie. Pozemský život vs. raj. Oheň vs. voda. Život vs. smrť. Deň vs. noc. More vs. pevnina. Samota vs. spoločnosť. Väzenie vs. sloboda. Mlčanie vs. doslovnosť. Vnútorné monológy vs. dialógy. Scorsese vs. dlhodobé produkčné problémy. Plné hodnotenia vs. odpady. Mlčanie nie je rozhodne bezchybným filmom, ale nejak mi zapasovalo do nálady dňa. Na plné hodnotenie mi to stačí. A zaujalo myšlienkovou otvorenosťou, čo asi mnohých naopak sklame. Treba hľadať v príbehu aj aktualizáciu? Ja si myslím, že áno. (14.02.2017)

Po neskutečném začátku, z kterého šel mráz po zádech - hovořím tak o první hodině, se z filmu, snad pro zachování věrnosti, stala tak nudná vlekoucí se špageta ničeho utopená v nicotě vzdávání se tak šedivé mlhy, až jsem se nemohl oprostit jedné jediné myšlenky: co Scorseseho donutilo toto natočit. Pan režisér zabředne do bahna Japnoska . (podotýkám, že jsem japanofil) (19.09.2017)

Chápu, že Scorsese chtěl tímto filmem něco (pro něj nejspíš velmi důležitého) říct a vlastně ani nemohu rozporovat, že v tom uspěl, jenže ne každé sdělení může uspět i jako filmové zpracování. Neřekl bych, že problémem je přímo stopáž, jde spíš o monotónnost, s kterou film neustále omílá ono utrpení křesťanů v Japonském 17. století. V historických filmech nemám, na rozdíl od těch současných, problém s náboženským rozměrem, ale tady mi přišlo, že Scorsese užil zbytečně mnoho slov k vyjádření prosté myšlenky - a to se přitom film jmenuje Mlčení, ha! 6/10 (08.02.2017)