Zavet
Promets-moi
Promise Me This
Testament
Režie:
Emir KusturicaScénář:
Emir KusturicaKamera:
Milorad GlusicaHudba:
Stribor KusturicaHrají:
Aleksandar Berček, Uros Milovanovic, Marija Petronijević, Ljiljana Blagojevič, Predrag 'Miki' Manojlovič, Stribor KusturicaObsahy(2)
Starý muž jménem Živojin Markovič, žijící v odlehlé vesničce, se modlí, aby jeho vnuk Cane odjel do města, prodal svou krávu a přivedl si manželku. Ve městě se má setkat s dědečkovým nevlastním bratrem, ale ten už nežije. Místo toho se setká s jeho dvěma vnuky, dvěma dobrosrdečnými bratry, kteří jsou ale drobnými zločinci a odborníky na demolice. Cane si s těmito muži brzy rozumí a také se zamiluje do školačky Jasny, kterou si chce vzít, aby splnil slib dědečkovi. Zaplete se do rodinných záležitostí této dívky, zachrání ji i její matku před prostitucí a gangstery, které vede muž jménem Bajo. Vrátí se s nimi do vesnice včas, aby navzdory gangsterům oslavili Živojinovu svatbu se sousedkou. I když Bajo a jeho banda dělají, co můžou, aby všechno zmařili, konají se svatby dvě. (JOJ Cinema)
(více)Recenze (179)
Na tématu střetu dítěte s krutým světem dospělých Kusturica v 80. letech mistrně vystavěl své první tři filmy. "Závětí" chtěl ale v duchu oddechové zábavy zjevně navázat na vynikající komedii "Černá kočka, bílý kocour", kde také využívá srbské maloměsto jen jako dobově topografickou kulisu bez snahy pojmenovávat společenské nešvary. Kriminalita, kterou zachycuje, má jen bavit karikováním postav, gejzírem výbuchů, pádů a primitivních (a pohříchu hodně hloupých) gagů v duchu němé grotesky. Škoda, že většinou nevtipných nebo jen prvoplánově vulgárních. Nejen společenskou kritiku, také poetiku a lásku k lidem, prosvětlující jeho dřívější tvorbu, někde zapomněl. Mikiho Manojloviće pak trestuhodně herecky nevyužil, pouze ho tlačí do karikatury, která ale nemá to opodstatnění co v "Undergroundu". Ano, film jako celek možná funguje, protože řemeslnou zručností lze maskovat prázdnotu. Pro mne je ale "Závěť" pouze smutným důkazem autorského selhání režiséra, okouzleného vlastními manýrami a egem, těžícího z předchozích úspěchů, vykrádajícího sebe sama a přitom neschopným cokoliv smysluplného divákům sdělit. (A to když jsem film v roce 2008 viděla, to jsem netušila, jaké peklo mi o dva roky později nabídne s Maradonou.) ()
Nie, trikrát nie. Mám z toho rovnaký pocit, ako z Felliniho a Jakubiskových filmov neskoršieho obdobia tvorby. To, čo v ich začiatkoch bolo zaujímavé, neobvyklé a ozvláštňujúce celkový dojem z ich filmov, to v neskoršom období amarounovo narástlo a stalo sa samoúčelným. Očarovanie režiséra vlastným egom zabrzdilo jeho kreativitu a v procese samovykrádania sa začal točiť, ako veverička v kolese. Nemám najmenší záujem sledovať zbierku bizarností z dedinského prostredia a s námahou hľadať to čo ich spája. Hľadať a nenachádzať to, čo chcel pán režisér oznámiť divákom. Cítil som sa pri sledovaní tohto filmu skôr ako v cirkuse, než v kine. ()
Nevím no, hezky se na to kouká, je to plné originálních nápadů a vtipů, ale mám pocit, jako by Kusturica tak trochu vykrádal sám sebe. Není to nic nového, co jsme u něj ještě neviděli. Stále se pohybuje na pomezí poetiky a kýče, přičemž tentokrát se mi zdá, že se výrazně převažuje kýč. Navíc je film asi tak o 20 minut delší než měl být. Každopádně je mi Kusturicův styl stále sympatický. Opravdu se s ničím nepáře, neřeší nějakou politickou nebo náboženskou korektnost a prostě se baví. ()
Nepravděpodobnější důvod vzniku filmu byly 60. narozeniny filmového festivalu v Cannes. Noví diváci a fanoušci Kusturicových komedií si mohli zamluvit sedadlo v první řadě zatímco diváci, kteří už nějaký jeho film viděli mohli žádat o zlevněné sedačky. Je to smělý a hlučný film, schizofrenicky rozdělený. Příliš karikované postavy, aby byly brány vážně a příliš násilný, aby se dalo smát. ()
Komédia vidláckeho typu, ktorá sa snaží neskôr tváriť na šialenú grotesku. Ponúka podivnú love story a mafiánske vtipy, častokrát je tu sexuálny podtext. Proste dosť srbský spôsob zábavy. V podstate ide o kopec nezmyslov, na ktorých sa miestami dá dobre pobaviť. ()
První setkání s Emirem Kusturicou jsem měl u filmu Černá kočka bílý kocour, který mě strhnul a od té doby jsem jeho tvorbu začal sledovat. Bohužel od té doby mě jiným filmem nedokázal tolik vtáhnout a přestože se Závět a minimálně její konec "kočce" blíží asi nejvíce, nebylo to prostě ono a jako celek film úplně nefunguje a nebaví ()
Zatím poslední film Emila Kusturici, natočený ve stejném duchu jako Černá kočka, bílý kocour. Dočkáte se trabanta, a to i v provedení limuzína či off-road, chlapského laškování s krůtou i kravkou, bláznivých zlepšováků dědy Živojina, bandy přitroublých gangsterů v čele s Kusturicovým dvorním hercem Miki Manojlovicem, únosu a vysvobození krásné dívky, pohřbu, svatby, karaoke a mnoha dalších bláznivin za doprovodu ryčné balkánské dechovky. Prostě všechno tak jak to mám ráda. A snad nebudu moc spoilerovat, když prozradím, že tenhle filmik končí happy-endem. ()
Balkán je za humny, sousední Chorvatsko je moje oblíbená destinace, a přece jsem byla jako v Jiříkově vidění. Podobnou dědinu jak z Mrazíka abys u nás lupou pohledal, pop sem pop tam, mafiáni, dvojčata, akční staříci, femme fatale, Batman, všichni s každým, bylo to jak nejbláznivější sen. Známá horkokrevná muzika o síle ledoborce na mě vystřelila hned z úvodu a skončila v šíleném orgiózním reji se závěrečnými titulky. Kdyby režisér zjevně nakloněn americké produkci vynechal nechutné zoofilické vložky, zůstal by neotřelý vtip a imaginární svět, kde si musel každý najít svůj malý střípek radosti. ()
Podle mého se v tomhle snímku vymknul obvyklý kýčovitý cirkus Kusturicovi z ruky. Zejména poslední půlhodina působila, jakoby všichni byli v rauši. Z rázovitých figurek jsem cítila přílišnou chtěnost. Situce byly tak přepjaté, až praskla struna mé divácké empatie a spíš mne to otravovalo. A nechutným bonusem byla fakt odporná zoofilie. ()
Příběh Závěti nijak závratný není, ale jinak je to hýřivý karneval hudby, tance a čisté vizuality, kolotoč barev, vůní a zvuků. I když jsou někdy Kusturicovy obrazy až příliš viditelně komponované a často nepůvodní – přejaté z jiných filmů a upravené, tak jim to nic neubírá na poutavosti a působivosti. Závěť je další Kusturicova absolutní oslava života ve všech jeho podobách – rodinné vztahy i spory, víno a rakije, zvířata, balkánské podsvětí, tanec v rytmu střelby zbraní z dob partizánské i docela nedávné války a na samém vrchu samozřejmě šťastná láska. ()
"Tak toto smrdí těžkou provokací." Kusturicovy filmy patří mezi mé nejoblíbenější a ač Zavet není z nejlepších, stále je to kouzelná komedie plná absurdity, fantazie i černého humoru. Kusturica dokáže bojovat na mnoha frontách, baví, zesměšňuje i kritizuje zároveň. Vyrovnává se s vlastními problémy i se situací na celém Balkáně. A to způsobem, u kterého se opravdu šíleně zasmějete... Zavet je i o dospívání a o cestě venkovského, nezkaženého kluka do města mezi zločinecké živly. Myslím, že pokud máte Kusturicovu tvorbu rádi, tento film vás rozhodně nemůže urazit. ()
Připojuji se k některým komentářům, že Zavet zavání Troškou. S tím, že první, vesnická část připomíná balkánské, bláznivější a přesto duchaplnější Slunce seno… a je nadmíru zábavná. Děda s vnukem jsou sympoši první kategorie a já okamžitě nasála pětihvězdnou atmosféru za rytmů jugo diska Stribora Kusturici. Bohužel pak se dostaneme do města a ta druhá, akční půlka se z části zvrtne v retardovaný zmatek ad absurdum, kdy některé gagy jsou v jejich nespoutanosti skoro až k pláči. Ano, základem Kusturicových filmů je velký kravál, nadsázka, satirická výpověď a přehánění kam až oko dohlédne. A rozhodně se nebojím, že panu režisérovi někdy dojde dech. Ale asi by si měl dát pozor, aby jeho umělecké vejšplechty nezačaly pomalu překračovat hranice vtipnosti a únosnosti v nedozírno, jinak se tomu bude smát už jen on sám. A jak je známo, kdo se směje naposled, ten má nejdelší vedení. ()
Na tento film pripadlo moje 1000. hodnotenie a som rád, že s najvyšším hodnotením. Čakal som nejakú dobrú komédiu, lebo Kusturica je skvelý režisér a naozaj som sa dočkal. Toto je čistý Balkán, šialenosť, ale fantastickosť. Keď som začal po polnoci pozerať tento film, chcelo sa mi spať, ale tento film mi dodal toľko energie, že na konci som doslova skoro skákal a tancoval, smial som sa ako blázon a ani sa mi nechce veriť, že tento film je tak nedocenený. Postaviť film na tak srandovnom a jednoduchom príbehu, z ktorého vyplynie totálny chaos, ktorý je však režisérsky skvele zvládnutý ma pobavilo a potešilo. Toto má všetko, čo môže balkánska komédia mať. Krásne balkánske ženy, najmä prenádherná Marija Petronijević, mafiánov, ozbrojené zložky, pohreb so svadbou, ktoré sa stretnú na jednom mieste, chlapov, čo sexujú zo zvieratami aj za peniaze, nevestince, bláznivé školy, pištoľníkov, demolátorov, krásne prostredie, dedko, čo vytvára vynálezy a robí pasce a na konci ešte ten kanec, no to bol vrchol, vlastne nie, ten lietajúci cirkusant, čo chcel vedieť výsledky talianskej futbalovej ligy, to bol vrchol celého. Páčil sa mi aj koniec a tým Happy End to celé zavŕšili, svadba bola tiež parádna. Nechápem, že niektorí tu nevidia príbeh, respektíve nechápu tento film a silou mocou tu chcú nejaký príbeh mať a nechápu podstatu balkánskych komédií. Niekomu mohlo prísť vulgárne už to Dragica-nemravnica, ja som to všetko bral z nadhľadom a humorom, príznačným na realitu. Toto je skvost komédií, ktorý mi pohladil srdce. Na balkánske veci sa aj vďaka tomuto len teším. A ako bolo povedané vo filme, slzy sú zlé, sú nezdravé, a ja s tým súhlasím, veď žijeme len raz a preto si navzájom robme život krajším. Tým nemyslím, že si nemôžte občas poplakať len tak, keď to tak cítite, myslím nebyť depresívny, ale radostne pozitívny. Tento film mi ho spravil. ()
Mám z toho hrozně smíšené pocity...vlastně ani nevím co napsat, tak volím takovou zlatou střední volbu - třeba si k tomuto filmu někdy opět najdu cestu a docením to, co ti, kteří dávají 5*. ()
Tohle vypadá na těžků provokáciu :D ..Čistě komediální dvouhodinkovky v kusturicově réžii jsou vždycky ve všech směrech poněkud přepálené záležitosti a tenhle film není vyjímkou. Na druhou stranu je to poctivá balkánská kvalitka plná absurdity a nadsázky a komu to sedne do zběsiledechovkoidní noty ten se pobaví. Na mě osobně je to už trochu moc a ve střehu mě udržovala asi jen překrásná Jasna :) ()
Čekal jsem tradičně ujetý děj, který umí jen Kusturica, ale že bude až tak ujetý, to mě nenapadlo. Hudba jako vždy bez chyb, sranda taky byla, ale nějaký příběh zde opravdu prakticky není. I když čemu se divím, když jde o Kusturicův film :). ()
Šílená jízda originálních humorných scén :) ()
Kusturica je vážně blázen :)) ()
Wau...nevím, co k tomu říct, naprosto úchvatné, neskutečně zábavné a vcelku dost nečekané, zajímavé a především něco absolutně netradičního pro západoevropskou, americkou či asijskou kinematografii. Tohle opravdu mohli natočit jen Srbové asi...v životě jsem viděla snad jen jeden snímek, který mi charakterem a vtipem tento připomínal a to byl ruský svéráz. Ale tento snímek byl ještě lepší protože nebyl jen o chlastu a rybolovu (no spíš jen o chlastu). Bavila jsem se od začátku do konce, nenašla jsem tu ani jedno hluché místo, které by tam bylo zbytečné. Ten dědula neměl chybu......P.S. myslím, že se teď asi zaměřím na tohoto zajímavého autora Kusturicu a pokusím se objevit určitě nečekanou krásnu balkánských filmů. ()
Podobně jako si David Lynch ve svém Inland Empire sáhnul až na dno svých psycho vizí, tak i Emir Kusturica v tomhle snímku zašel se svým balkano-macho-stylem ad absurdum. Ve světě plném taškařic, kde je běžné šoustat krocany, se neubráníte úsměvu na tváři. ()