Křižáci
-
Crusades, The
Drama / Dobrodružný / Válečný / Historický
USA, 1935, 123 min
Režie:
Cecil B. DeMilleObsah
-
Tretia krížová výprava ako sa neodohrala. Kráľ Richard Levie Srdce sa vydáva na krížovú výpravu aby sa vyhol svadbe s francúzskou princeznou Alice. Cestou sa ožení s Berengariou len preto, aby získal potraviny pre svojich mužov. Berengariu však zajme Saladin a tým urýchli Richardov útok a obsadenie mesta Acra. No Saladin je pre Berengariu atraktívny, vezme ju do Jeruzalema a Richard sa ocitá v nebezpečenstve úkladnej vraždy... (matriosa)
Tretia krížová výprava ako sa neodohrala. Kráľ Richard Levie Srdce sa vydáva na krížovú výpravu aby sa vyhol svadbe s francúzskou princeznou Alice. Cestou sa ožení s Berengariou len preto, aby získal potraviny pre svojich mužov. Berengariu však zajme Saladin a tým urýchli Richardov útok a obsadenie mesta Acra. No Saladin je pre Berengariu atraktívny, vezme ju do Jeruzalema a Richard sa ocitá v nebezpečenstve úkladnej vraždy... Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Kamera(10.3.2004)
-
Mariin
Velmi dobrý historický film, z něhož ještě lze pochopit velikost křížových výprav (oproti dnešní idiotské kritice, kterou bohužel přijali i sami katolíci). Ovšem, idealizace a milostná zápletka v tomto filmu hrají značnou roli, Saladin tu vychází skoro jako nejkladnější postava - ale to není výtka, neboť zřejmě opravdu patřil k těm charakterním musulmanům. Rozhodně zajímavý film s obvyklým patosem (jak zmiňuje ve svém komentáři Hedka) a navíc podnět, shánět si informace k tomu, jak to s těmi křížovými výpravami (či alespoň s touto, třetí) skutečně bylo...Ale pozor, obezřetně vybírat literaturu!(4.9.2011)
-
Hedka
Tak toto som nečakala! Veľmi vydarený historický veľkofilm. Najlepší, aký som o križiackych výpravách videla. Výrazný kresťanský pohľad, mierne patetický - ako filmy svojej doby, ale je na prekvapivo vysokej úrovni. Určite by som ho nenazvala historickou bludovinou, pretože nie je síce historicky presný v detailoch, ale podstata je zachovaná. Dej sa odohráva v čase tretej križiackej výpravy a je spestrený príbehom lásky anglického kráľa Richarda Levie Srdce a jeho manželky, navarskej princezny Berengarie. Zaujímavou postavou je aj nepriateľ, sultán Saladin, ktorého historické pramene, ako jedného z mála, označujú za veľmi dobrého a umierneného diplomata, ktorý si získal rešpekt aj medzi kresťanskými vodcami. Vrelo odporúčam!(23.8.2011)
-
liquido26
První DeMillův film, který hodnotím níž než pět hvězdiček. V podstatě všechno je tu tak, jak jsme na to u tohoto mistra zvyklí - perfektní kulisy, kostýmy, výprava, skvělí herci atd. Bohužel to trochu kazí příběh. Celkově tomu chybí větší spád, první hodina je děsně ukecaná a nějaké větší výppravné bitvy se dočkáme asi až po 80ti minutách. Celá ta křížová výprava a její účastníci jsou až moc zidealizovaní a taky mi příliš nesedělo silné až přehnané náboženské zabarvení snímku. (Jen tak pro zajímavost: Když křižáci poprvé dobyli Jeruzalém během první křížové výpravy o cca sto let dříve, tak nejdříve povraždili křesťany, kteří je přišli vítat jako svoje osvoboditele, pak město vyrabovali a teprve po dvou dnech se šli poklonit Božímu hrobu.)(13.8.2010)
-
Maq
Božínku, to je ale naivní! Na druhou stranu, tenkrát ještě neřádila politická korektnost, a tak jsme ušetřeni dnes povinného blití nad „hanebnou“ realitou, že vůbec kdy existoval nějaký Západ a měl se k světu. --- Pochopit středověk je pro dnešního člověka opravdu obtížné, a převážně vůbec nemožné. Čím více jsem ho studoval, tím více jsem nahlížel dosah našeho tápání a nejistoty; máme problém se shodnout i na základních pojmech, které k líčení oněch jevů a procesů máme používat. Odborníci například zcela vážně diskutují o obsahu pojmu feudalismus, ba zaznívají i názory, že ten pojem samotný je nešťastný a zavádějící a měl by být zapomenut. Anebo období po pádu Západořímské říše - není shody, zdali šlo o zlom, civilizační katastrofu, a mj. počátek evropského středověku, anebo zda šlo o více či méně harmonický přerod („transition“), plynulý vývoj, kterému v periodizaci sluší spíše termín pozdní antika („late antiquity“). --- Historikové shromážili úctyhodné množství fakt, pramenů, indicií, názorů, teorií, domněnek a myšlenkových proudů. Leč stručné a srozumitelné shrnutí nečekejme; nikdo je nemá, a není asi ani možné. Lidská historie a lidská společnost jsou témata, ke kterým slušný vědec vždy předloží nanejvýš opatrně formulované příspěvky. Koho to neuspokojuje, tomu doporučuji např. K. Marx: Das Kapital, anebo A. Hitler: Mein Kampf. Či podobnou literaturu, dostupnou ve všech možných překladech a vysokých nákladech. --- Protože na středověk, podstatnou část našich dějin, lidé nějaký jasný názor mít chtějí, nahrazujeme seriózní poznání populárními mýty. Tak ve třicátých letech byli křižáci čačtí hrdinové, lidoví i nablýskaní současně, s planoucími zraky upřenými ke spáse skrze víru, nebo alespoň idealizovaný ženský klín. A dnes je naopak líčíme jako zablešené a tupé, fanatické agresory a masové vrahy. --- Obojí je právě jen mýtus, smutný výraz naší stádnosti, touhy vyřešit každý problém tím, že si osvojíme brutálně zjednodušený názor ostatních a pak ho svorně bučíme. Nemyslím, že by se s tím dalo něco dělat. Ale jedno šťouchnutí si neodpustím: Všimněme si, kolik lidí plamenně hlásá svobodu přesvědčení a právo na vlastní názor, jen aby mohli zastávat to přesvědčení a ty názory, které zastávají všichni ostatní. Není taková svoboda přesvědčení vlastně jen žvást, další mýtus, další pohodlný sebeklam? ---(22.5.2012)
-
KarKulA
Tak nedá se tomu upřít že to je kus poctivé filmařiny - určitě zajímavá kamera a neotřelé nápady (ze začátku se mi např. strašně líbil záběr plesknutí do vody z perspektivy pod hladinou do které se najednou objevil text), výprava ve které oslní monumentální rytířské průvody, krásné kostýmy a kulisy. Problém je bohužel příběh - je takovej nijakej a navíc rozplizlej do 123 min. Velkým oživením filmu je rozhodně vynikající a charizmatická Loretta Young jako princezna Berengaria, která se na scéně objevuje asi po 30min a zejména kvůli ní se celý film stává o dost koukatelným. Henry Wilcoxon, dvorní Cecilův herec (který si po jeho smrti mimochodem už moc neškrtnul), nebyl jako Richard špatnej, ale neměl pro mě úplně takové to charizma kterým by hlavní postava měla disponovat a třeba v porovnání s takovým Marchem je to prostě druhá liga. Od lepšího hodnocení mě nakonec odradily zejména historické bludoviny a silné náboženské momenty, přes které jsem nebyla nějak schopna se přenést.(8.7.2011)
-
fragre
Tenhleten De Mille je umělec povrchu. Všechno je zde naaranžované, efektní a idealizované - v tomto smyslu je to dokonalé (až ke kýči). Brnění se blyští jako by bylo z flitrů a je náramně šik. Richard Lví Srdce a Berengaria jsou zde často jak z nějakého imaginárního středověkého módního žurnálu. Odjezd křižáků do Svaté země je fenomenální. Praporce hrdě vlají, šiky jedou na bujných ořích či pěšmo pochodují v sevřených a odhodlaných řadách, není opomenut dojemný lidský faktor - když se ženy a děti loučí s budoucími hrdiny (ale loučí se samozřejmě decentně, aby nenarušili celkovou bojovně otimistickou náladu) a vše je podkresleno mohutným patetickým chorálem. Až má jeden pomalu dojem, že kouká na nějaký formálně dokonalý a působivý propagandistický film a čeká, kdy se přes celé plátno objeví titulek: "Join the Army!". Bitvy jsou natočeny se stejnou bravurou, estetizace násilí je zde na výši. Trochu rušivý je zde ten románek hlavních hrdinů, který je příliš zdlouhavý a náramně romantický, ale Hollywood chtěl asi své. Kladné hodnocení Saladina odpovídá dobovým pramenům a bylo zachováváno i v klasické dobrodružné literatuře ( Walter Scott-Talisman). Jinak je ale ten film historický asi tak, jako příběhy o Ivanhoeovi. Pro dojem o tom, jaké byly křížové výpravy je lepší si přečíst román Zofie Kossakové Křižáci (u nás vyšlo i pod názvem O korunu Kristovu), nebo šáhnout po pramenech - po Knize zkušeností arabského bojovníka s křižáky od Usamy ibn Munkíze či po Pamětech křižákových od Jeana de Joinville.(17.11.2011)
-
elizabeth_ba
Příběh, který nám vyprávěl o tom, co se stalo mezi Královstvím nebeským a Ivanhoem.Jeho hlavní problém ani tak netkví v tom, že byl historicky mimo (aspoň zde anglický král cestoval do Svaté země po moři z Marseille ne úplně blbě po souši jako ve zmiňovaném Království nebeském) ale v tom, že se vytratil také jeho samotný smysl, alespoň pro mě. Pathosu v něm bylo víc jak v Ben Hurovi s polským Quo vadis dohromady a na vraždění muslimů po Akkonu nám raději zapomněli, páč se to nehodilo do vykreslení Richarda jako křesťanského krále. A korunoval to (alespoň mně) strašně nesympatický hlavní představitel krále Richarda (je zajímavé, že jako Antonius v Kleopatře mě až zas tak neštval) a i ostatní korunované hlavy, v čele s francouzským králem Filipem. Dokonce jsem uvažovala jen o dvou hvězdách ale jak Berengaria (konečně Loretta v roli do níž patří) tak Monferat (Schildkraut bez šikmých očí) to nakonec spolu s bitvami a davovými scénami (hlavně ta při odjezdu z Anglie byla vyvedená) i se Saladinem povýšili na tři.(5.5.2012)
-
worm14
Vcelku povedený historický velkofilm. Zajímavě zpracovává téma křížové výpravy. Saladin tu překvapivě není ztvárněn jako netvor, ale jako pragmatický a férový panovník... Film se hlavně snaží předat poselství, že není důležité jaké náboženství člověk vyznává, že Bůh je jen jeden. Každopádně odvěký zápas islámu s křesťanstvím bude ještě asi hodně dlouho ožehavé téma...(9.5.2010)
