Kanibalové

Celý tenhle film je jen nafouknutá bublina. Řeči o jakémsi "filozofickém poslání" ve mě vzbuzují jen mírné pousmání, pokud tedy za filozofické poselství nepovažujeme laciné morality typu "Kdo jsou větší kanibalové, my nebo oni?". Opravdu nechutné byly jen scény vraždění různých zvířat (tenhle film by si Marta radši pouštět neměla, a docela by mě zajímalo, jaký názor na tento film měla italská prokuratura) Naproti tomu ve scéně, kdy je parta "dobrodruhů" umlácena klacky k smrti, je natolik markantní, že kanibalové ve skutečnosti dávali jen slaboučké rány, aby herci nepřišli k úhoně, takže výsledek působí až trapně. Pokud je tohle špička italského hororu, tak si zbytek ledovce rád nechám ujít. (25.02.2004)

Tak fajn... Deodato se pokusil šokovat a povedlo se mu to mírou vrchovatou. Ani ne tak brutalitou lidí vůči sobě navzájem, jako spíš nesmyslným a naprosto zbytečným zabíjením zvířat v přímém přenosu. Vyžívat se v detailních záběrech na kuchání želvy nebo opic (které kvůli zpackané scéně musely být zabity hned dvě) se může snad jen sadista nebo někdo, kdo pro komerční úspěch svého snímku podstoupí naprosto cokoli... Tahle bezskrupulóznost svědčí o mnohém. Deodato se touto saďárnou zřejmě snažil obalit myšlenku, že necivilizovaným divochem nemusí být jen domorodec odněkud z Afriky... ale činí tak docela jednoduchým a velice průhledným způsobem. Hlavní postavy jednají tak nelogicky, že výsledku jako celku nevěřím ani za mák... Uznání si režisér vyslouží snad jen za navození atmosféry a tu neskutečnou autenticitu, s níž nám zobrazuje všechny ty nechutnosti (vyjma zabíjení zvířat - to už je mimo mé chápání). Vlastně se ani nedivím těm, co dali odpad... (14.03.2008)

Pro mně osobně další neohodnotitelný snímek. Zajímavý a silný leitmotiv, který je však zbytečně deklasován autorovou snahou o maxi-úchylné a extrémní záběry. Zajímavým aspektem filmu zůstává hudba. Pouštět do děsivých scén tak svěží muziku - to se jen tak neslyší. Prvotní pocit, jestli tvůrce neměl zrovna nic jiného na skladě, vystřídá zjištění, že to přece jen funguje; dobře funguje. Filmu taky sluší dokumentární ráz, jenž do určité míry činí některé scény více legitimními. Je však otázkou nakolik a které z nich. Autorova snaha ukázat zvěrstva, které jsou schopné naplnit obě dvě kultury (ta tzv. civilizovaná x primitivní), vyznívá jaksi na prázdno; ba dokonce končí až u exhibicionistické prezentace nechutností. Je pak otázkou, zda-li Deodatovým záměrem bylo diváka upozornit/vést k zamyšlení nebo prachobyčejně šokovat. Shrnuto a podtrženo: Velmi zajímavé zamyšlení nad tím, která kultura je vlastně více šílená a zběsilá. Bohužel "vítězně" z toho vycházejí kultury obě dvě... a ani Ruggero Deodato nezůstává pozadu. (02.12.2004)

Jeden ze základních stavebních kamenů mého hororového fanouškovství. Když mi bylo asi tak 14, sestřenka provozovala videopůjčovnu, takže jsem měl to štěstí, že mi byl tento - grc - snímek - grc - bez problémů zapůjčen. No, nepoblil jsem se, ale docela mě perverznost a brutalita poznamenaly, no na druhou stranu mi bylo jasné, že když jsem ustál tohle, ustojím toho hodně. Pokud si tohle pustíte, počítejte, že jdete do nejhoršího a že si to budete dlouho pamatovat. Doporučuju jen těm nejotrlejším. 75% (26.02.2013)

Zařazení Cannibal Holocaustu do žánru "horor" je jeden z největších nesmyslů jaké jsem tady na csfd viděl - to že jsou v nějakém filmu gore scény ještě neznaméná že se u toho má někdo bát. Tím méně zde kde jsou jakékoli prvky napětí a strachu potlačeny faktem že osud inkriminovaných osob zná divák předem. Nejde ani o klasické exploation kydlení či dokonce béčkově směšnou zábavu. Násilí ve filmu je docela hodně a jeho zdání autenticity podpořené dokumentárním podáním filmu (děj filmu je o tom jak skupina producentů a jeden antropolog retrospektivně sledují záznam "dokumentaristů" z jihoamerické džungle, trochu ve stylu Blair Witch Project), nemám ale pocit že by gore scény byly přehnaně samoúčelné - ba právě naopak jsou nutné v kontrastu s popisem zkaženosti lidských charakterů a zlem které v zájmu svých pošahaných povrchních cílů páchají... a na které se dál nabaluje i jemné nakousnutí společensko-kritických otázek o zneužívání senzacechtivosti a laciného působení na city v médiích pomocí "podprahových" sdělení ve formě hudby či záměrně skutečnost zkreslujícímu střihu. Dost mě překvapuje s jakou vehemencí je ve většině okolních komentářů tento hlavní význam filmu ignorován... nebudu popírat že režisér se nesnažil krví ve filmu exhibicionisticky šokovat aby zaujal pozornost, ale je projevem hlouposti se při vnímání filmu na těchto povrchních prvcích intelektuálně zastavit. A co se týče mrtvých zvířat - není to vůbec hezký pohled, ale tak to v přírodě chodí a v rámci filmu to opět není samoúčelné, takže netuším proč bych se kvůli tomu měl cítit nějak extrémně dotčeně - taky jsem při sledování filmu jedl kuře. 8/10 (30.08.2008)