Černá labuť

Scénář: Andres Heinz, Mark Heyman, John McLaughlin .. Spící sexualita je zlo. Přímá, pohlcující a ve svém finálním dějství famózní psycho podívaná. Velký kus skvělé práce odvádí tandem Darren Aronofsky, jakožto řemeslně precizní a zajímavý tvůrce, kterého výtečně doplňuje práce kamery s hudbou a jeho diva Natalia Portman, sahající svým výkonem po velkých ovacích. Kytky na pódium létají zaslouženě - pro oba. 90%. (22.12.2010)

Důsledná analýza rozštěpu osobnosti, jehož katalyzátorem je jednak touha po dokonalosti, ale i vlastní matka a samotný hlavní baletní part, kdy se potřeba předvést dvě diametrálně odlišné figury jeví jako nutnost. Naprosto famózní je kamerová práce (četné zabírání Niny zezadu jako aktu možného božského zásahu, symbolika bezbrannosti), kamera je často v centru dění, stává se druhým aktérem baletního představení a divák má možnost zažít opravdovou tělesnost baletu - od dob Zuřícího býka jsem snad nikdy nebyl tak vtáhnut do samotné akce (box/balet). Sugestivní je také sžíravá a vskutku symbolická proměna hlavní představitelky spolu s postupujícím studiem role Labutí královny. Co mi naopak vadilo, a hlavně kvůli čemu nemohu dát filmu absolutní hodnocení, je až přílišná chtěnost, až přílišná honba za dokonalostí - ta Niny/Natalie Portman je dokonalá (za několik posledních let snad nejlepší ženský herecký výkon a bez debat naprosto zasloužený Oscar), ale ta Aronofského není v mých očích úplně uvěřitelná (hra pohledů/zrcadel, všechno působí umělecky, až francouzsky, což je pro mě víceméně synonymem artu). Další věc je, že ono sofistikované zaobalení nezakryje fakt, že podobný koncept/námět byl viděn už ve spoustě filmů a vnímavý divák odkryje nijak složitou pointu během několika prvních málo minut. Kalkul, který Aronofskému dokonale vyšel, ale na mě nezapůsobil tak, jak asi měl. (28.02.2011)

Pre Aronofskeho znova studia dichotomie "posadnutost-zavislost", znova v odlisnom zanrovom usadeni a znova je to vyborne. Pouzitie zrkadiel ako reflexnej plochy zneistujucej uhol pohladu i vyznamovu rovinu skutocnost-predstava nie je samozrejme ziadne novum, ale vo filme je plne funkcne a tym pre mna aj opodstatnene. Najviac ma fascinovala gradacia pribehu a hlavne skvelo namixovana ruchova stopa, ktora film robi intenzivne fyzickym, transgresivne prenasala do mojho vedomia premenu hlavnej hrdinky ako i kazdy pohyb sprevadzany zachvevom neistoty, bolesti ci utrpenia. A stale dufam, ze Aronofskeho vlastna "posadnutost-zavislost" na filme bude raz vyuzita aj pri spracovani romanu Theodora Roszaka s nazvom "Flicker", pretoze filmova adaptacia tejto knihy je reziserovi sita na telo. (23.12.2010)

Dlouhé čekání se vyplatilo a Darren mi naservíroval k večeři lahodnou Černou labuť. Není to však klasická večeře, která se jí ústně. Z této se nabažíte pouze očima a ušima. Ústa zůstávají uzavřená a oněmněná úžasem. Sice se nám duše labutě rozkládá přímo před očima a nevinnost se mění v posedlost, která se vás drží jako klíště. Ale to nemění nic na tom, že si tento chod vychutnáte až do posledního tónu. (27.12.2010)

,,JEDINÝ KDO TI STOJÍ V CESTĚ JSI TY SAMA.....“/// Já a Aronofsky se máme rádi (ale no tak..). Jsem ohromen jeho uměním vyždímat maximum napětí z krátkého okamžiku, stejně jako citem pro gradaci scény (to jsem fakt vymyslel sám..). Psychika, sex, uvolněné scény a napětí v baletu, vedoucí k sebedestrukci. Abych při baletu zažíval to co při thrilleru? Dokonalý film, na jehož konci musí zákonitě udělat ,,Ailes de pigeon“ nejen Vlasta Harapes. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci vidět fantastickej výkon N.Portman, za kterej získala Oscara. 2.) Mám za ženu baletku a zajímá mě, jaký dostává domácí úkoly. 3.) Zjistím, jestli je Natálka lepší tanečnice než Jana Preissová. 4.) Připravuji se na roli lucerny v Lucerně. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (26.03.2011)