Vzpoura v Seattlu

No, Townsend si napoprvé vzal velké sousto. Pojmout téma (ne)možnosti demokracie a pro obyčejné smrtelníky nepředstavitelné moci nadnárodních korporací by bylo těžké i pro o desítky let zkušenější režiséry. Některé myšlenky Vzpoury v Seattlu jsou hodně zajímavé, ale zabíjí je nudná režie. Příběh zkrátka není tak znepokojující jak by mohl a mělbýt. Navíc mi tenhle film připadá hodně povrchní, v žádném z minipříběhů nejde hlouběji než na konstatování faktů (kromě Harrelsonovy postavy si tu nemusíte žádné motivace domýšlet, hrdinové vám vykecají všechno, na co myslí). Promarněná šance. (19.03.2009)

Přestože je podle některých film Stuarta Townsenda nehorázně podbízivý a myšlenkově nakloněný na stranu protestantů, troufám si tvrdit, že je to pokus o přesný opak. Jediným neduhem je snad role Charlize Theron, která měla naznačit, jak brutální může být zákrok těžkooděnců - ovšem stejně tak mohlo k nehodě dojít ze strany protestantů - kdyby navíc nebyla hloupá a nechodila tam, kde nemá, k ničemu by nedošlo. Jinak si myslím, že se režisérovi podařilo znázornit poměrně objektivní pohled - zvýraznil bych především výkony Woodyho Harrelsona, Isaacha de Bankolé, Raye Liotty, Channing Tatuma či Jennifer Carpenter. (27.07.2010)

Před začátkem filmu někdo za mnou v sále pronesl: "Už jsem to jednou viděl, ale jdu se kouknout, jestli se na to nechá koukat i podruhé. Filmařsky je to na vysoké úrovni, ale uvidíme, jestli uspěje i to ostatní". Měl pravdu. Nízkorozpočtový film s tématikou vzpour v Seattlu proti politice WTO překvapuje hvězdným obsazením a hlavně kvalitou filmového zpracování. Díky kvalitnímu zpracování se nám na plátně dostává mnohých silných okamžiků, které nám naženou husí kůži. Obzvláště kombinace s dokumentárními sekvencemi nám připomínají Milka, kde byly použité podobně, avšak s tím rozdílem, že zde to zafungovalo mnohem, mnohem víc. Snímek se snaží nestranně ukázat obě strany mince, avšak ne vždy se mu to nestranně daří. Neříkám, že to, co film na diváka přenáší má nějakou výraznou ideologickou vadu, ale mnoho věcí mělo být ponecháno na divákovi. Film v některých ohledech přímo na diváka apeluje, což mohli tvůrci zakomponovat nepřímo do snímku, a nemuselo to působit tak moc strojeně. Z děje je mi trochu proti srsti, za co bojují hlavní představitelé, avšak vedlejší aspekty těchto demonstrací stojí za povšimnutí, a neměly by být přehlíženy. Nelze brát tento silně na city působící snímek nějak dogmaticky, spíše jako zdvižený varovný prst ukazující, že ne vše, co se skrývá za světovým společenstvím, má tak docela čisté úmysly. (15.03.2009)

Sice se nejedná o žádný majstrštyk, ale právě tento film mě přesvědčil o tom, že obsah je důležitější než forma. Hlavní hrdina filmu v podstatě neexistuje. Vidíme mini příběhy několika postav vzbouřenců (Michelle Rodriguez nebo Jennifer Carpenter), mini příběhy zasahujících policistů (Woody Harrelson, Channing Tatum) a dalších lidí zapletených ať už chtěně či nechtěně do vzpoury (Ray Liotta, Charlize Theron). Žádná z postav nemá dostatečný prostor pro svůj příběh, takže o hereckých výkonech se nedá vůbec mluvit. A pak je tu velké ALE. Ono totiž vůbec nejde o příběhy lidí, ale o myšlenku, že když se lidé spojí, tak dokážou i věci, o kterých se jim nesnilo. Na začátku si říkáte, že byste taky šli někam demonstrovat a v půlce filmu si skoro zakrýváte oči, proč tam sakra lezli. Lidé, bojující za vyvražďování želv a nedostatku léků se spojí, aby otevřeli těm nahoře oči. Film, který může na diváka působit jako jeden velký chaos... však demonstrace taky je jeden velký chaos. PS: Ale se zbytečným ždímáním emocí přidáním postavy těhotné ženy souhlasím :) (16.02.2011)

Hlavní síla a výhoda Vzpoury v Seattlu je to zlatavé pozlátko podle skutečné události. Síla té události a velmi silné momenty zárukou spolu se hvězdným hereckým obsazením. Film je politicky poněkud jednostranný, ale to se dalo očekávat. Další příklad naprostého selhání policejního sboru ať už ve světě nebo u nás. (30.07.2010)