Plamen a Citron

Oproti nedávno viděnému norskému filmu Max Manus přistupuje Plamen a Citron k tématice odboje dost odlišně. Cílem odboje tu totiž nejsou v první řadě okupanti, ale vlastní lidé, skuteční či údajní kolaboranti. Film je spíše psychodrama než klasický odbojářský film, řeší se tu svědomí, oprávněnost akcí, odpovědnost za protiopatření nepřítele a tak dále. Záměr potud výborný. Bohužel se film nevyhnul určité zmatečnosti, kdy jsem měl občas trochu problém se v těch plánech a protiplánech orientovat, stejně tak jako v cílech některých operací. Opět tu navíc práce Němců a Gestapa vyznívá trochu naivně, když např. hrdinové z léček a pastí unikají podezřele snadno (nezapomeňme ostatně, že je to jen "na motivy" skutečných událostí, ne rekonstrukce). Navíc je film i trochu zdlouhavý. Ve výsledku mírný nadprůměr. (06.11.2011)

Po Max Manusovy vznikol ďalší kvalitný dánsky film z obdobia 2. svet. vojny, ale ťažko ho nazvať vojnovým, i keď spadá do tejto kategórie. Je z veľkej časti konverzačný a bližšie má k thrilleru alebo špionážnym filmom podobne ako spomínaný Max Manus alebo Čierna kniha P. Verhoevena. Mads Mikkelsen žiari vo všetkom, v čom sa mihne a aj jeho "Citron" mi bol bližší ako "Plameň". Akčné scény sú zručne natočené, ale moc ich tu nie je. Najviac akčný je záver , kde sa Mikkelsen bráni v dome, ktorý obkľúčila početná a dobre vyzbrojená nemecká jednotka. Dostane sa "hrdina" v dánskom filme z tejto situácie? Áno, B je správne...80%. (08.05.2012)

Vyprávění o odboji zase trochu jinak než byla před pár lety Černá kniha od Verhoevena. Tentokrát vážně, bez nadsázky, drama. A dobré. Dva kamarádi-odbojáři typu Butch Cassidy a Sundance Kid bojují proti fašismu, zamotávají se ale do politiky před koncem války, ta už hledí kupředu zpátky ni krok, na pěšáky v odboji nekouká, nepohodlné likviduje. A na konci války už je jedno jestli padouch nebo hrdina, hlavně že jsme živí a můžeme vesele kšeftovat dál. A tak gestapo ruku v ruce s budoucí restaurovanou vládou v klidu připravuje nové přerozdělení moci, nemá zájem na komplikacích způsobených neuváženými odbojovými akcemi. Velmi povedený film dokonale ilustrující atmosféru konce války, něco podobného probíhalo ve všech zemích, zajímavý výlet do Dánska. 75% (27.10.2011)

Díky ostatním uživatelům jsem od filmu očekával hodně. Bohužel jsem byl zklamán. Scénárista ani režisér nečetli podle mě vůbec aristotelovu poetiku a neznají pravidla dějství. To že je to podle skutečné události neznamená, že se ve filmu nemůže odehrát nějaká peripetie. Je to strašně ukecaný film a polovina dialogů by tam ani nemusela být včetně několika scén, které jsou jen doplňkem filmu. Jediným plusem byl závěrečný "boj", kde se bojovalo až do konce s dechem. Viděl jsem to v rámci Febiofestu a už jsem byl docela unavený, takže to možná nese vinu na hodnocení. (01.04.2009)

Ve filmu mě nejvíce zasáhla scéna, kdy "odbojáři" místo gestapáckého "konvoje" roztřílí dvě civilní auta, v jednom z nichž zasáhnou malého nevinného chlapce... tady by skeptik či zapálenec řekl, že válka si žádá obětí... myslím, že válka hlavně odhaluje charaktery až na dřeň... proč v tom vlaku (vleku) demagogie ale vždy musí jet i nevinné děti... i tak mě stále napadá otázka, jak mohli či mohou lidé přivádět na svět děti do takových (válečných) poměrů... děti si nevybírají, dospělí by mohli více myslet... Jinak představitel Plamena se mi v mnoha ohledech jevil nepřesvědčivý na rozdíl od Citrona. Přišli mi jako značne nesourodá dvojka, která by se v reálu asi navzájem pokousala... (27.05.2012)