Pevné pouto

U žádného ze 7 Jacksonových filmů, které jsem doposud viděl, nešlo mé hodnocení pod 4*, ale v případě The Lovely Bones budu prostě muset udělat výjimku. Tento film je totiž velmi nevyrovnaný a dějově (i přes tu fantasy složku) dost nedůvěryhodný. První záběr na zářivé nebe mě praštil do nosu, ale časem jsem si zvykl. "Komediální" výstup Susan Sarandon mě však kopl do slabin, průběžně mě profackovávala náhodná prozření osob, pecku do břicha mi uštědřilo naprosto nelogické chování Susiiny sestry v určitém okamžiku, no a konec s rampouchem mě definitivně knockoutoval (omlouvám se za to přirovnání k boxerskému zápasu, ale chvílemi jsem si opravu připadal jako v ringu). Alespoň, že se našlo i několik věcí, které dokázaly udělat Pevné pouto koukatelným, jako třeba slušné herecké výkony (hlavně Tucci v roli vraha), občasné dobře budované napětí (spojené s výbornou hudbou) a některé ve správných chvílích zvolené vizuální hrátky, flashbacky. No, ale jak se říká, i mistr tesař se někdy utne (teda doufám, že tohle byl jednorázový výpadek, který se v Jacksonově filmové tvorbě již nebude nadále opakovat). (14.08.2010)

I was in my own perfect world... Peter Jackson natočil fantaskní variaci na Hitchcockovo Okno do dvora, ochucenou o Zodiaca a Alenku v říši divů, plnou nezapomenutelných scén s daleko lepším a funkčním prostředím, než bylo to v Nebeských stvoření. Scény z mezisvěta působí jako zjevení. Možná jsou jen laciným lákadlem, ale neuvěřitelně účinným. Díky nim se divák ocitá za zrcadlem vlastní představivosti a nechává jí ukojit oku lahodícími vizemi. A právě tyto pasáže jsou ty, které dělají z The Lovely Bones něco neuvěřitelného, byť jsou to jen střípky odlákávající pozornost od skutečného dění. Škoda hry s otevřenými kartami a některými sázkami na jistotu, jenž zadrhávají a ve výsledku snad i zdržují. Takhle Peter Jackson sbírá řadu minusových bodů z nichž nejvýraznější jsou příběhová roztříštěnost, patrná hlavně v druhé polovině, a doslovný konec, kdy se vlk nažral a koza zůstala celá. Proto je Fincherův Zodiac nedostižitelnou metou, která nepodává finále takovýmto polopatickým způsobem. Ačkoliv si The Lovely Bones zaslouží plný počet už kvůli příjemné retro atmosféře oděné do podzimního vizuálu a zejména neselhávajícímu obsazení. Neuvěřitelně subjektivních a zatraceně sobeckých 9/10. (03.01.2010)

Je fajn, že Jackson jede proti zažitým konvencím při budování napětí. Po chvíli vás ovšem všechny ty makro detaily digitální kamerou a bezpohlavní nebeské výjevy začnou ubíjet stejně jako smutný kukuč nebohého táty od rodiny. Řemeslná síla a řvoucí kotel nápadů, hlavní devizy kdysi nápaditého režiséra, dostávají po několika výborných jednotlivostech (přípravy vraždy, kukuřičné pole) těžký knokaut od vycizelované nebeské selanky. Jak moc tomu chybí silná umělecká vize si člověk uvědomí u bezradné montáže Susan Sarandon i dalších zbytečných exkurzů do duhového nebe. A u toho rampouchového konce se máme vážně ukájet tím, že na každého jednou dojde? (03.01.2010)

Tak tohle Jacksonovi fakt nevyslo, cekal jsem vic, daleko daleko vic. Co z toho, ze po rezijni strance to ma Jackson pevne v rukou, kdyz nema poradne co tocit. Dve tretiny filmu jsme nuceny sledovat, jak se vsichni desne trapi, jsou smutny a smirujou se se smrti. Obcas to akorat ozivi nejakej fantasy vyjev z vymysleny Zeme nebo jak to nazvat, ktery jsou sice obcas napadity, ale vetsinou pouze barevne silne prepaleny a trikove absolutne nezvladnuty, kde je v kazdym zaberu videt, jak postava Susie proste v tom svete neni a je za ni jen zeleny pozadi. Treba s paradnim vizualem Jak prichazeji sny se to neda vubec srovnat. Dalsi problem je, ze cela ta myslenka na holku v ocistci, sledujici zivot rodiny, pratel a vraha po jeji smrti, se vetsinu casu tvari, ze da celymu filmu nejakej vetsi smysl, ale nakonec vysumi do prazdna a vlastne by se vubec nic nestalo, kdyby tu ta fantasy linie nebyla a sledovali jsme jen pocinani vraha a rodiny. Sice by jsme byly ochuzeny o ty trikovy zabery, ale ty za moc nestoji no. Dalsi problem filmu je desne prepalena delka, sledovat dve hodiny zapady slunce a brecici postavy zacne bejt postupem casu fakt dost otravny. Obzvlast kdyz, ackoliv je videt, ze se o to Jackson strasne snazi, se proste nedostavuje takova ta magicka atmosfera. No a posledni problem jsou nektery sceny, ktery vyznivaj skoro az smesne (vrah slysi sustit papir z druhyho patra, kdyz veze hodit trezor na skladku, nemuze zastavit u ni, ale hezky ho tahne z asi tak pulkilometrovy vzdalenosti, abysme mohli sledovat stopadesat spomalovacek, vylozene trapackej konec a spousta dalsiho). Co se tyce hercu, Sarandon me sice prekvapila, necekal jsem, ze ma takovej komedialni talent, ale jeji postava naprosto zbytecna. Wahlberg, no, nehraje tak hrozne, rozhodne aspon v porovnani z jeho poslednima filmama, jenze problem je, ze nema moc co hrat, furt se smutne xichti a ma blbeckovskej uces. Film tak stoji hlavne na dvouch hercich. Paradnim uchylackovi Tuccim a hlavne genialni Ronan, ktera me zaujala uz v Pokani a tady vsechny herce o tridu prevysuje. Takle to vypada, ze je film hrozna sracka, ale to zase ne, hudba je paradni, rezie taky, par solidnich napadu a sem tam nejaka ta napinavejsi nebo stylova scena. Ale to proste na vic nez 3* nestaci, obzvlast, kdyz si vezmu, co umi Jackson natocit za pecky a ne, ted nemyslim Pana prstenu. Tak po druhym skouknuti, kdy uz jsem tolik necekal, jsem si film docela uzil, takze pridavam hvezdicku. (07.01.2010)

Svět, ve kterém Susie pobývá, je fantastický, snový a hravý. Kameramanem filmu je Andrew Lesnie, který svůj talent prokázal perfektním nesnímáním trilogie Pán prstenů. Scény hrají všemi barvami. Dívka prochází krajinou, nikam se ovšem nedostává, cestou potkává i další postavy tohoto zvláštního světa. My si tak můžeme do sytosti vychutnat perfektní vizuální efekty. Příběh si tak nenápadně plyne, nikam se neřítí. V jednu chvíli lovím čelist, když vidím na plátně úžasné ledové útvary, vzápětí jsou však pryč. Většina scén je prchavá, bez hloubky. Po pár dnech jsem si nevybavila téměř nic. Škoda toho trapně moralizujícího konce a bláznivé babičky (Susan Sarandon), která se do pochmurně snové atmosféry filmu vůbec nehodí. Pevnému poutu chybí jakékoliv napětí, gradace. Jedna z těch dobrých scén, kdy se sestra Susie rozhodne, že se vydá do sousedova domu, mě akorát rozzuřila naprosto nelogickým průběhem (Lindsey se snaží zahladit stopy, místo aby raději ihned utekla, když slyší, že se soused blíží)./// Jackson to tentokrát příliš nezvládl. Film působí nevyrovnaně. Jako kdyby režisér nevěděl, jestli chce thriller s fantazijními prvky, líbivou pohádku nebo drama o rodinném zármutku. Další Návrat (novozélandského) krále se nekonal, ale to jsem ani nečekala, protože něco takového překonat snad ani nelze. Těšíme se na Hobita, Petere, byť tentokrát nebudeš sedět na režisérské židli, ale na té producentské a scenáristické. 65%. (06.01.2010)