VALL-I

Už behom pár sekúnd som videl, ako dávam tomuto filmu plné hodnotenie. Je až neskutočné, ako ma dokázal strhnúť a rozcítiť. 'WALL-E' vo mne vyvolal pocity malého dieťaťa, pocit infantilnosti a krásnej úprimnosti, ktorú som dlho nepocítil pri žiadnom filme. Nápad strieda nápad, občas sa nájde skvelý, poctou precítený odkaz na klasické filmy. Originalita v každej scéne maximálna, ani chvíľu som nezapochyboval o tom, že film nabúra moju animačnú topku, v závere nakukol dokonca na jej vrchol. Záver je totiž dokonalý, dobrodružný, úsmevný a vynahrádza vtipné momenty, ktoré v úvodných pasážach trošku chýbajú, čo som však postrehol až dodatočne, pretože toto magické kovové stvorenie na seba v momente strhlo všetku pozornosť a ja som sa už len rozplýval. Jedným z faktov, ktoré určite prispeli k môjmu chutnému vnímaniu tohto robotického anjela je, že film 'Short Circuit' patrí k mojim nostalgickým filmovým úchylkám. A myslím, že tohto robota si k ním určite pridám. Disney/Pixar, ďakujem za božský zážitok! 100%. (05.03.2009)

WALL-E. Dokonal-E. Poslední filmy Pixaru už ani nepotřebovaly diváka (konzumenta) k tomu, aby byly zhlédnuty (zkonzumovány), protože se zabalily do úhledného balíčku a nezapomněly se ještě k tomu ohodnotit (ať již je to rozhovor dvou staříků o starých dobrých dobách a kluk na kole v ÚŽASŇÁKOVÝCH či jihnoucí Anton Ego v RATATOUILLE); ošklivost se vynahrazovala opojnou krásou (např. Rémy vynořující se ze stoky zíral na romantickou Paříž) a jednoduchý příběh s mravním ponaučením na bázi "neboď egoista a sobec, mysli i na druhé" se na rodinný film natahoval a vyprávění uměle povyšovalo (mýtizace cesty Marlina za Nemem slovestností v HLEDÁ SE NEMO)._____ VALL-I se těchto neduhů zbavuje a je tak nejdospělejším, možná i nejlepším filmem studia Pixar (na takové prohlášení mi ale chybí větší časový odstup). Zbavuje se i neduhů jiných animáků posledních let, a tak se nesetkáváme s komickou vedlejší postavičkou (švába za takovou nelze považovat a porouchaní roboti v akčním finále zatávají obdobnou funkci jako znetvořené hračky v PŘÍBĚHU HRAČEK či akvarijní rybky u zubaře v HLEDÁ SE NEMO), muzikálové či zpívané pasáže zde jsou prostřednictvím intertextových vložek směrem k HERRO, DOLLY!._____ VALL-I je depresivní animák s ryze filmovým snímáním, který hlediskové záběry využívá k větší procítěnosti a za jehož výpravu by se nemusela stydět jakákoliv apokalyptická filmová sci-fi, zvukové efekty jsou naprosto precizní a nepřekvapí, že je za ně zodpovědný Ben Burtt. Úvodní scéna zaujme tím, jak ladně se nediegetická hudba stane diegetickou a co se týče hudby, pracuje se na několika úrovních - Newmanova vhodně podkreslující dění na pláně, písně z HELLO, DOLLY! "zvněšňující" myšlenky postav a ryze parodická (Straussovo "Tak pravil Zarathustra" z 2001: VESMÍRNÉ ODYSSEY)._____ Je sice pravda, že akční finále mírně drhne (ovšem pouze napoprvé) a že úvodní originální cca. půlhodina beze slov, pouze s jednou reklamou ala BLADE RUNNER, je lepší než zbytek, ale... Stejně jako předchozí Pixarovky, i takhle je tematizací jejich vztahu s Disneym. Přetechnizovaná a odlidštěná posádka Axiomu, jejíž postavení se nezpochybňuje, totiž narazí na robůtka s osobností, poučeného starými filmy a vypravěčskými postupy (stylizace VALL-I do grotesky ala Charlie Chaplin, muzikálové vsuvky), který je zachrání a ukáže jim cestu. I ono enviromentální poselství (až na jednu scénu s kapitánem o uvědomění) není nucené a nepřijde mi nikterak pokrytecké kritizovat konzumní styl života, protože je to alespoň podvratné a takhle to může vyslechnout spousta lidí. Nejsem pokrytec, který VALL-I - kritiku konzumerizmu - označuje za pokrytecké dílo natočené za velkou spoustu peněz, kdy další se ještě vrazily do reklamy, přičemž onanuji nad SPEED RACEREM (viz Cival). P.S. Plakal jsem. (30.07.2008)

(1001) -"I don't wanna survive. I wanna live!" Při zpětném pohledu oceňuji velmi přesně a čistě vybudovanou kombinaci toho nejcyničtějšího a nejnaivnějšího, co si američtí tvůrci nejspíš mohou (mohli) dovolit ukázat ve filmu "pro děti". WALL-E sice trpí syndromem tak moc kladného hlavního hrdiny, až je chvílemi skoro nezajímavý, ale potom se mi zase začne líbit, když inspiruje jak lidskou, tak robotickou osádku lodě k sebeuvědomění, a hned si domyslím, že WALL-E sám není až tak důležitý jako postava, ale spíš jako zosobnění myšlenek, se kterými si film pohrává. Na konci jsem i chvilku zainvestovaně slzela, nejvíc tedy samozřejmě při Also Sprach Zarathustra. (25.11.2017)

Vó-lí. Roztomilejší postavičku by ve filmovém vesmíru člověk jen těžko pohledal. Trošku si zoufám z toho, že ona ekologická proklamace s přehledem zastínila poselství o tom, že jinakost není nemoc, ale naopak dar. Avšak díky Wall-imu jsem po příchodu do obchodního centra cítil o něco větší nechuť než obvykle. Tudíž svůj účel bezesporu splnil. Možná, že je to na blockbuster docela pokrytecké kázat o konzumní společnosti, ale díky bohu za to, že tak aspoň někdo činí. Pixar mi opět připomněl, že animované filmy ještě dosud nedosáhly svého technického stropu a že hrané postavy do animáku nepatří. (20.08.2008)

Pixar se možná překonal v animacích, ale srovnávat WALL-E s Ratatouille je absolutně zcestné. Jestliže příběh o krysákovi, který chtěl vařit je takřka bez chyby, vtipný, svižný příběh; WALL-E je totální nuda. Stačilo by pár minut a byl by to velmi zdatný kraťas. Ale hodina a půl ekologicky smýšlejícího robota, který popojíždí sem a tam a dialog prakticky žádný, je strašně ubíjející. Někdo před spaním počítá ovečky, někdo čumí na WALL-E. Chrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr (26.11.2008)