Zelená zóna

Hodně střihu, kamera těkající všemi směry, blíž a dál, nahoru a dalů, vlevo a vpravo. Obrovské množství vjemů vcházejících a mizejících bez varování evokuje válečnou vřavu, ale i zmatek v informacích, které se k hledačům zbraní hormadného ničení dostávají. Smůla ale je, že Greengrass takto točí skoro všechny scény, jen s minimálním ohledem na situaci (boj či klidný týl) a pokrok v odhalování pravdy. Na druhou stranu není bez zajímavosti, že střetnutí s ozbrojeným nepřítelem, vymlouvajícími se šéfy či dotěrnými novináři obsahují mnoho stylistických podobností. Jinak je však Zelená zóna dosti standardním snímkem s jednoduchým, srozumitelným, pro určitou skupinu lidí příjemným (prostě jim dělá dobře, když nejvyšší americká administrativa vypadá blbě), ale především až příliš dobře známým politickým sdělením. Silné ***. (08.11.2010)

Domácí úkol odevzdaný o týden později. Tj. bezchybně odvedený (souhra Greengrasse s Powellem, kdy se tep hrdiny odráží v tepání hudby, nemá obdoby), nicméně zatraceně pozdní pomník zbytečnému konfliktu s průhledným, zároveň však s každou kapkou potu v Damonově tváři rezonujícím varovným vzkazem "s naší důvěrou do nekonečně vyj_ebávat nemůžete". Bourne je Bourne. Miller by mu ale svojí oddaností k uniformě, pravdě a vlasti v mnoha směrech stačil. P.S.: Případnou adaptaci Modern Warfare si představuji právě takhle. (16.07.2010)

Greengrass a Damon nám představují svůj pohled na Irák v bourneovském stylu = opět rychle, zběsile a s rozklepanou kamerou. A i přesto, že se na to kouká opět velice dobře a Paul Greengrass zase řemeslně vůbec neklopýtnul, tak už tomu přece jenom trochu dochází šťáva, místy to působí dojmem okoukanosti a člověk tolik nesoucítí s hlavním hrdinou jako v Jasonově případě.. Příběh je dobře napsaný a člověk je opravdu napjatý jak to dopadne, po Scottově Labiryntech lží jsem měl ale víc důvodů k zamyšlení. Matt Damon je opět výborný, Greg Kinnear překvapivě v záporné roli skvělý a Jasona Issacse jsem ze začátku ani nepoznal. Akce je výborná, ale je jí málo a hudba tentokrát překvapivě nevýrazná. Zkrátka a dobře, Greengrass se ani tentokrát nemá za co stydět a předvedl další výbornou řemeslnou prácičku, která ovšem neosloví zdaleka tolik jako v předchozích případech, včetně zmiňovaného Labiryntu lží. (14.06.2010)

Našlapaná sonda do války v Iráku se vyvedla stejně dobře jako oba Bournovi bratříčci. Greengrass, Damon a Powell šlapou na plyn úplně všude, ale závěrečná akce (dokonalá kamera) nemá obdoby. To tempo, napětí, a řemeslně dokonale zvládnuté vedení... prostě paráda. Helhelandův scénář opírající se o lež, která měla posloužit (tak jako vždy) dobrému účelu přes všechnu tu dynamiku zůstává v popředí a ukazuje na chyby, které by neměli být zapomenuty a smeteny ze stolu. Jestli někdo umí sladit chytrost a zábavnost do jednoho celku je to právě Greengrass. Všechno do sebe perfektně zapadá a vážně dobře se na ZÓNU kouká. (10.06.2010)

Greengrass nezklamal a předvedl poměrně solidní adrenalinovej námrd vrcholící totálním war-chaos-infernem, kterému bohužel chybí citelnější dohra, vyšumí příliš rychle. Bourne Supremacy tedy zůstává nepokořeno, nad tempem, dokonalou střihovou provázaností, gradací a naprostým režijním přeheledem přesto zůstává rozum stát a Greengrass mě v tomto směru snad nikdy nepřestane fascinovat. Každopádně bourneovské a přesto jiné... A přitom tak příjemně povědomé... Ale přesto... (04.06.2010)