40 let Divadla Járy Cimrmana aneb Ze hry do hry

Labutí píseň? Ale kdeže, krásný průřez jednotlivými hrami a to rok po oslavě jubilea ještě jednu, patnáctou přidali. Od té doby herecký soubor bohužel značně prořídl, ale ani po 50 letech neztrácí jejich představení jiskru a dokud budou diváci chodit, jakože stále chodí a dostat se do divadla JC je pomalu nadliský výkon, tak ani tyto hry jen tak nezmizí ze scény. Byť jim bude pod odchodu starých pardů chybět jisté kouzlo. Jediné co mi na tomto průřezu vadí je Smoljak, vypadá jak když zrovna neměl svůj den a celkově se furt tváří tak nějak nasraně, jak kdyby tam byl za trest. (28.12.2019)

Best of ukázka ze všech her vzniklých do roku 2007. A většinou v alternacích, které normálně neuvidíte ani neuslyšíte, takže v tomhle to má dost přidanou hodnotu, například potvrzuje to, že Karel Infeld Prácheňský je bez Svěráka opravdu poloviční. I bez toho všeho (dále například Hraběta jako hostinský z Mýtinky) by to ale bylo výborné, protože co by se na tom dalo zkazit? Průřez téměř celou Cimrmanovou tvorbou a ve většině případů je z jednotlivých her vybráno opravdu to nejlepší, navíc úplný závěr, ve kterém se střetávají různé postavy z různých her a pijí spolu nápoj zvláštní chuti, je famózní. (06.09.2020)

40 let bavíme lidi.....pánové smekám. Nostalgie, smích, potlesk a svým způsobem i jistá forma rozloučení......bohužel ani svéhlavý všeuměl Jára Cimrman ve svých nejplodnějších letech nepřišel nato jak zastavit čas. Defilé legendárního divadla na první pohled právem připomíná 16 let starého Cimrmana sobě vztahujícího se k udělení platinové desky za 450000 kusů prodaných nosičů, což by mohlo být jednou z výtek, neboť jsou vybrány některé shodné pasáže.....markantní rozdíl mezi herci klasického složení v nejlepší formě a souborem roku 2007. Plusovými body je právě oněch 16 let, které dovolují zařadit do průvodu novější tituly....i když Karla Infelda Prácheňského bych si dal raději od Zdeňka Svěráka. Pánové ještě jednou smekám a aplauduji ve stoje, ze srdce děkuji za vše a doufám, že s většinou z Vás budu mít tu čest na oslavě divadelních abrahámovin. (03.05.2016)

Tohle cimrmanovské loučení mě pobavilo i dojalo. Na konci už jsem byla docela naměkko. Jsem ráda, že jsem viděla většinu her naživo, když hoši ještě byli v plné síle. A ráda se kdykoliv podívám na záznam některého z mých oblíbených kousků, když potřebuji zvednout náladu.S potěšením pokaždé zjišťuji, že to kouzlo poetiky Divadla Járy Cimrmana stále neuvadá a pokaždé spolehlivě rozesměje. (23.05.2015)

DJC#∞. Nic moc jsem od toho nečekal a nevýrazný začátek mi tento předpoklad potvrzoval, ale jak spolu jednotlivé ukázky začaly čím dál více interferovat, dostalo to šmrnc, a závěrečný chaos byl dokonce dotažen k celkem slušné pointě. Leč dívá se na to s úsměvem trochu bolestným, když člověk vidí jak jsou někteří účinkující už doslova nad hrobem... (25.08.2017)