Víno roku

Jednoduchý feel-good filmeček, který, když si pustíte v té správné náladě a s tou správnou lahvinkou, určitě nezklame. A pokud tu lahev nemáte, určitě se pro ni vydáte při něm nebo po něm. Pozitivita z Bottle Shock čiší, Chris Pine i Alan Rickman jsou přesně takoví, jací by být měli, a člověk dostane chuť přestěhovat se na vinici (zapomínaje, kolik zatracený práce musí být dělání vína). (08.07.2017)

Rickman a Pullman film jednoznačně zvedají, proto 4 hvězdy. Víno roku je pohodový film, u kterého jsem se bavila, nemusela jsem nijak přemýšlet. Bála jsem se, že to bude až moc americké, ale šlo to. Film měl spád, příjemný humor a i trocha napětí tam byla. Ale to blonďatý háro hlavního hrdiny bylo dost nepřirozené. Působilo to jak špatně sednoucí paruka. (29.08.2010)

Scénář: Jody Savin, Ross Schwartz, Randall Miller .. Prosluněný, velice volně vyprávěný retro snímek z legendárního vinařského souboje, kdy naduté francouzské chuťové pohárky narazí na poctivé ba unikátní víno z Kalifornie. Veskrze sázka na jistoty, od hereckého obsazení po technické zpracování. Příjemné, nekonfliktní, na lahev vína bezpečně lákající. ___ Jako vinaři, kterému ta sice trochu šablonovitá pohoda bezproblémů sedla, zaokrouhlím hodnocení nahoru na čtyři hvězdy, ale uznám, že mnozí ji budou hledat obtížněji. 70%. (12.04.2009)

Ne tak prvoplánovitě kýčovité, jako Dobrý ročník, ale na druhou stranu podstatně méně zajímavější, než Bokovka. Velkým nedostatkem je předvídatelnost scénáře a co si budeme povídat, Rickman nudného soba taky nezahrál nejpřesvědčivěji, spíš to vypadalo na parodii. Jinak je to milý film, který nenudí a neurazí. (19.06.2009)

Ve všech ohledech běžný film. Jeden z mnoha. Přiznejme si, že "skutečná událost", kdy neznámé kalifornské víno porazilo na mezinárodní degustaci francouzské stálice, je příliš banální a na film nestačí. Jeho tvůrci si toho byli vědomi a většinu svých snah proto vynaložili na obšírné představení zúčastněných, vedeni správnou úvahou, že když je pointa jasná předem, musíme si mimořádně oblíbit postavy, abychom si ji s nimi mohli náležitě vychutnat. Skončilo to jen polovičním úspěchem. Film má neuvěřitelnou, pravděpodobně rekordní, HODINOVOU expozici. Ano, celou hodinu trvá, než se přestane plkat o tom, v jaké jsou všichni mizérii, a začne se něco dít. Alan Rickman jako neúspěšný obchodník s vínem, který celou tu degustaci uspořádá, je jednoznačně nejzajímavější figurou ve filmu a jediným důvodem, proč jsem už v polovině neusnul. Je škoda, že má tak málo prostoru na úkor bez výjimky nezajímavých amerických vinařů v čele s ufňukanou primadonou v podání Billa Pullmana. Nicméně po té slabší první části se to přece jen zmátoří a je pravda, že podobně jako třeba v Bobulích se na film díky prosluněným záběrům na vinice pěkně dívá. 50% (04.10.2010)