JCVD

Je velká slast, vidět svůj dětský idol znovu ve formě, ale především v dobré, na tělo napsané roli. Ikona z přelomu 80./90. let vstala z popela, dost možná se v něj promění hned svou další rolí, ale je dobré se alespoň ujistit v tom, že to skutečně byl potenciál, leč promarněný. Věřím, že při troše snahy a dobrém režijním vedení by Jean - Claude ustál i jiné role, než ty škatulkované jako "akční". V JCVD ho Mechri postavil do pozice sebezpytu, napsal mu uvědomělé repliky, zapasoval jeho roli do Jean - Claudeových aktuálních problémů a v půlce scény ho nechal vyzdvihnout nad kulisy a osamotě ho nechal unášet jeho metafyzickými myšlenkami a zpytovat vlastní minulost. Hodně silných 80%. (28.04.2009)

Jean Claude v pro něj hodně netypické roli. Ke svému filmovému obrození došel po trochu jiné cestičce, než třeba jeho kolega z branže Sylvester Stallone. Neskládá protivníky na potkání otočkami a roznožkami, ale v zajímavě podané situaci si spíše vtipně utahuje z akčních bijců 90. let a hlavně sám ze sebe. Neváhá zabrousit i do svých osobních problémů a vrcholem snímku je několikaminutový životopisný souhrn v jednom nepřerušeném záběru, ve kterém mě Van Damme dostal svým hereckým projevem. A tento fakt můžeme brát jako další velkou odlišnost od Belgičanových předchozích počinů - on zde doopravdy hraje! Film, jehož značná část je vyprávěna ze dvou perspektiv, kazí jenom občasné nudnější pasáže uvnitř pošty... Pod čarou: 1/ Van Dammova boule zraje a momentálně vstupuje do místnosti o 5 vteřin dříve než sám Van Damme. 2/ El Mechri, tady S.S., teď jsem dokoukal J.C.V.D. a jsem z toho K.O. Natočíme spolu S.S., prosím prosím?? (doufám, že tenhle hovor opravdu proběhne). (27.12.2008)

Ikona Belgie, ikona akčních béčkových snímků, ale také bývalý zavislák na drogách a alkoholu, to vše je hodně stručně Jean-Claude Van Damme. Ruku na srdce kdo nezná tohle jméno? Ačkoliv o jeho hereckých kvalitách se dá pochybovat, tak o jeho přínosu akčnímu žánru nikoliv. Van Damme jako takový se nám předvedl hned v úvodu, kdy si střihl tříminutovou scénu bez jediného střihu a plnou akce! Mabrouk El Mechri se pokusil o jakousi sebereflexi Van Damma a myslím, že se to celkem podařilo! Rozhodně snímek, který za podívání stojí...... (07.01.2009)

"Jean - Claude, chtěl jsem se zeptat. Mohl by ses mi podepsat?" Taková prosba by proslulého ukopávače hlav neměla v jeho rodné Belgii ničím překvapit, ale když ji pronese jeden z loupežníků na přepadené poště, tak to jistě není tradiční záležitost a není jediná. Pokud si totiž správně pamatuju, tak většina vandammeovek není plná jednání opatrovnického soudu, dvou úhlů pohledu na přepadení pošty či hlubokomyslných úvah unaveného svalovce. Nebylo to špatné, ale mé oko se v temném prostředí občas mizerně orientovalo mezi neznámými hereckými tvářemi a ani několik legrácek ve formě parodování svých legendárních kousků mne k filmovému orgasmu nepřivedlo. (12.10.2016)

Výjimečná a originální (sebe)reflexe akčního hrdiny. Věřím mu, když J.C.V.D. říká, že by si přál natočit nějaký kvalitní film, klidně i zadarmo. Povedlo se. (06.12.2008)

Překvapivě silné. Na to, že Jean-Clauda jsem nikdy jako herce neměl rád, si tu u mě vybojoval sympatie. A i když chvilkama přehrával a moc okatě hrál na sentiment, předvedl víc než slušný výkon. Uvědomělá omluva za moře chyb, která je snad myšlena upřímně. (12.12.2009)

Jedná sa o spoveď jednej z ikôn akčných filmov, čo je mi sympatické a vďaka tomu je dielo niečím viac. Zaslúžilo by si to však výraznejšie scény a rýchlejšie tempo. Je tu pár úsmevných a aj silných momentov, ale film ako celok aj napriek svojej nedlhej minutáži pôsobí ťahavo. Príbeh predsa len nie je natoľko zaujímavý a pohľad na neho ešte aj z iného pohľadu je mierne otravný. Je to taký malý-veľký film. Veľký svojou výpoveďou herca a malý všetkým ostatným. (03.01.2009)

Rozhodně sem viděl zábavnější filmy s Van Dammem(i když scénka u soudu nebo rozhovor o Stevenu Seagalovi jsou teda děsná prdel), ale určitě ne takový, ve kterých by hrál líp. Začáteční natáčecí akcička je jen takovej akční bonus, jinak je to spíš komediální drama, ve kterým se Jean-Claude Van Damme herecky překonává a zmlátí tam všehovšudy asi jen jednoho člověka, což je takřka neuvěřitelný. Za zmínku taky stojí zajímavě poskládanej příběh, kdy se například jedna scéna odehraje dvakrát a pokaždý z jinýho pohledu nebo se příběh dovysvětluje flashbackama, který pak pokračujou až do současnosti (15.12.2008)

Kdyby mi ještě před pár měsíci někdo řekl, že se dobrovolně podívám na nějaký film s van Dammem, vysmál bych se mu (schválně jsem teď pátral, jaký poslední film jsem od něj viděl, a došel jsem až do roku 1996 ke Questu-Souboji cti). Ale tohle vypadalo tak zajímavě, že jsem do toho šel. První půlka je zábavná, zápletka je hezky uvedena za dvou úhlů pohledu a Žánklód si umí dělat legraci sám ze sebe, což je fajn. Bohužel s přibývajícími minutami film stále více těžkne, až se úplně rozplizne, a nepodařilo se ho nějak uspokojivě ukončit. _____A ještě jedna věc, která mě dost štvala - nechápu, proč byl celý film natočen v té hnusné fekální hnědé barvě. To může být cool v nějakém atmosferickém thrilleru od Finchera, ale tady je to naprosto samoúčelné a neopodstatněné. (28.12.2008)

Bohužel nesdílím pozitivní pohled na tenhle snímek, který měl být jakýmsi průnikem Jeana-Clauda Van Damma z béčkových vod do teritoria seriózní kinematografie. Nikdy jsem nebyl jeho fanouškem a ani v dobách jeho největší slávy jsem neviděl víc než tři čtyři jeho největší hity. Tím méně je mi známá jeho filmografie z doby úpadku kariéry. Jsem nicméně ochoten věřit, že jde pravděpodobně o jeho nejlepší herecký výkon a nemůžu přehlédnout snahu, s jakou se pokusil uniknout ze své škatulky. Potíž je v tom, že té snahy bylo moc a ta, jak známo, snadno přechází v křeč. Tohle totiž měla být stylová čistá komedie, nikoliv slepenec stylů, kde převažuje pokus o thriller. Úvodní titulková sekvence je totiž výborná, Van Damme se v ní evidentně nebere vážně a stejně tak nebere vážně žánr, ve kterém je jako doma, a ta nadsázka má docela švih. Jenže pak zvážní, místy sází na sentiment a oprašuje svůj status hvězdy. Kombinace žánrů sice někdy fungují, ale obecně je daleko jednodušší natočit čistou žánrovku než žánrového křížence. A tady se to podle mě nepovedlo. Na tom snímku je cenný nápad, se kterým se ale náležitě nepracuje. Kdyby se Van Damme dal cestou např. francouzské komedie Prachy v prachu, mohlo to dopadnout výborně jako poctivá komediální zábava. Ten pokus o artový přesah zkrátka Van Damme nezvládl. Snad je to i tím, že do toho nejspíš hodně kecal a přitom neměl špičkového režiséra, který by šel tvrdohlavě za vlastní vizí a hvězdu ukáznil. Celkový dojem: 45 %. (09.02.2014)

BLÁBOL. (21.05.2009)

Na úvod musím konstatovat, že jsem doposud žádný jiný film s Van Dammem nedodíval do konce (a taky nehodnotil), a to prostě a jednoduše proto, že mi přišly příliš hloupé a nezáživné. Vzhledem k tématu JCVD však vzrostlo moje očekávání a výsledek ho možná i předčil. Přestože nemám tolik znalostí ohledně akčních filmů, abych dokázal pobrat těch několik narážek na hercovu filmovou kariéru, snímek jsem si velmi užil i bez toho. Tohle dílo je totiž pojato velmi střízlivě, sebeironicky, s nadhledem a krom asi 2 scén (mluvící mrtvola a hrdina zpovídající se mimo prostor) naprosto realisticky. Dokonce i úvodní akční sekvence, kde znavený Van Damme musí vyřídit tucet soupeřů a jde vidět, že toho má opravdu plné zuby (a navíc znechucený špatně udělaným filmem), je výborná a vcelku mě i pobavila. Jistě, těch vtipných míst (alespoň co jsem pobral) tam není tolik, ale vlastně mi tam ani nijak zvlášť nechyběly, bral jsem to spíš jako takové hořké drama než komedii. A stárnoucí, obyčejný, nenamachrovaný, obětavý, dokonce bojácný (!) a v osobním i profesním životě potápějící se Van Damme, mi přišel jednoduše strašně moc sympatický a v této herecké poloze jsem si ho opravdu užíval a fandil mu. Jen ten konec filmu (rozsudek) mi přišel jako pěkná blbost (a co svědci?) a trochu zkalil jinak veskrze pozitivní dojem z JCVD. Nenapadlo by mě, že tahle chvíle někdy nastane, ale (tomuto) filmu s Van Dammem dávám silné 4*, a to rád a z přesvědčení. „Běž mi sehnat megafon. No ten, jak ho používají ve filmech. No jak se jím křičí na veřejnosti.“ (12.05.2013)

Zpověď smutného karateklauna.. Vyzvracené kamerové filtry, nasvícení jak při termonukleárním výbuchu, až dojemná snaha o artový přesah či hloupá zápletka kolem přepadení pošty jsou tentokrát druhotné a prim hrají vyjmenovaná slova po P, která kopírují Jean-Clauedovu bohatou kariéru. Pytel (boxovací), Pysk (rozseknutý), Třpytit se a Pýcha jsou už jen stínem z minulosti, nyní je čas pro Klopýtat, Pykat a Zpytovat. Některé druhy sebereflexe však mohou snadno vyvolat i reflex dávivý - kamera suplující psychoterapeuta a hromádky popela na hlavě poté, co se člověk dobrovolně probudí z vlastního snu, totiž efekt pochopení, potažmo dojmutí, navozují jen ztěžka. Mám teď jen trochu obavy, aby Svaly z Belgie začas neudělaly tu poštu v rámci publicity doopravdy.. (14.05.2012)

"Do všech filmů jsem dal srdce". Když tuhle větu pronáší Van Damme u soudu, máte nutkání se smát, když ale o pár minut později přesvědčuje vlastního agenta, aby ho dal do filmu, který se bude točit ve studiu a ne v Bulharsku i za cenu nižší gáže, začnete mu přicházet na chuť. A jakmile si vyleje těsně před koncem srdíčko... budete mít na krajíčku. Samozřejmě za předpokladu, že máte tušení, o koho vůbec jde. Thank you JCVD, I think you finally delivered it. (22.12.2008)

Van Damme reflektuje sebe a svou tvorbu ještě o něco důrazněji než Stallone a přinejmenším z jeho strany se podařilo na výbornou. Úvodní akce je výborná, přehazování rolí a dohadování se s producenty vás nutí přehodnotit dosavadní postoj k belgické mlátičce a několikaminutový proslov do kamery je jeho nejlepším výkonem vůbec včetně bojových schopností. Jen škoda, že jsou tyto výjimečné momenty obaleny nepříliš zajímavým tématem přepadení banky, které neodsýpá zrovna dvakrát nejlépe a Van Dammeovi nedává moc prostoru ukázat, zda je/není tím hrdinou z jeho filmů. Balancování a vyhodnocování vztahu mezi fikcí a realitou zde samozřejmě je, ale ne v takové míře, jaká by Van Dammeovi v takovémto rozpoložení příslušela. 7/10 (29.12.2008)

[imdb: 7.5/10] | me: Van Dammova spoveď spôsobom aký som naozaj nečakal. Predsa len, je to Jean-Claude a po všetkých tých rokoch jeho účinkovania je už človek viac menej pripravený len na akciu jeho zrna. Ale toto je však niečo iné, trochu inak,... tak ako to naozaj je ... očakával som viac akcie :), ale to už je predsa tak, keď je hlavným hrdinon Jean. Napriek tomu som príjemne prekavpený a musim povedať, že Jean by si zaslúžil ďalšie filmy, kde by sa mu dostalo aj hereckého vyžitia. (02.05.2009)

Nepatřím mezi fanoušky hrajících svalovců, jméno Jean-Claude Van Damme je mi sice známé, ale žádný jeho film jsem neviděla. I tak mi samozřejmě bylo jasné, že patří už pěknou řádku let do videopůjčoven. JCVD je ovšem zásah do černého! Náhoda nebo prozření dané přibývajícím věkem? Těžko říct... Přesto klobouk dolů. Jediné, co mi vadilo, byla výtvarná stylizace - na tak ostré, převážně bíle laděné, barvy se hodinu a půl docela špatně kouká a dost z toho bolí oči (ale to jen technická na okraj.) (18.05.2009)

Je to dosť dobrá umelecky ladená krimi komédia so Jean-Claude Van Dammom v hlavnej úlohe. Má zaujímavý príbeh o hercovi Van Dammovi, ktorý práve prežíva náročné obdobie, keďže sa súdi o opatrovníctvo dcéry a navyše má aj neustále problémy vo svete filmu, kde so svojim súčasným stavom vôbec nie je spokojný a tak chce zase od života viac. A nanešťastie, keď sa vo svojom rodnom meste, kde je stále všetkým za vzor a hrdinu rozhodne vybrať svoje peniaze z pošty, uvedomí si, že tu práve prebieha ozbrojené prepadnutie, pričom za zločinca je považovaný práve on sám. A tak môže všetkým ukázať, čo sa v ňom skrýva. So spracovaním som dosť spokojný, ale stále sa to dalo ešte trochu vylepšiť. A môže za to práve samotná dejová línia s prepadnutím pošty, ktorá síce sama o sebe určite nie je zlá, ale zaberá pomerne veľkú časť filmu a vzhľadom na jeho celkový štýl si tým tvorcovia zbytočne obmedzili mantinely, v ktorých sa môžu pohybovať. Ale to je vlastne to jediné, čo sa tu dá vytknúť, už po úvodnej sekvencii na jeden záber je jasné, že toto nebude práve štandardný filmový zážitok a presne to platí aj následne, keďže je to dosť originálne a hlavne mimoriadne zaujímavé dielo s nespočtom skvelých nápadov a prvkov. Tu mi často prišlo, že jedna výnimočná sekvencia strieda druhú, stretnutie s fanúšikmi, dvojitý záver, plno zaujímavých dialógov o filmoch, pričom ma pobavili aj narážky na Seagala, no hlavne perfektná niekoľkominútová spoveď na jeden záber, to na mňa teda zapôsobilo. Takže toto sa skutočne vydarilo. Inak čo sa týka akcie, o tú tu samozrejme moc nejde a film by sa bez nej obišiel, ale predsa len nesklame ani táto zložka, hlavne spomínaný úvod počas točenia filmu je nadmieru zaujímavý, ale poteší aj odkopnutie cigarety a ešte pár maličkostí. S hereckým obsadením som dosť spokojný, Jean-Claude Van Damme si zaslúži mimoriadnu pochvalu, nielen za to, že skúsil niečo takto odlišné, ale hlavne tu predvádza najkvalitnejší herecký výkon celej svojej kariéry a dokazuje, že mu to ide aj po tejto stránke, ale nesklamú ani vedľajšie postavy, hlavne zlodej, ktorý je Van Dammovým fanúšikom. Réžia a technická stránka sú perfektné, síce na prvý pohľad možno trochu sklame vizuál, ktorý pôsobí trochu lacnejšie, ale už po chvíli je jasné, že to bol zámer a aj táto zložka je veľmi kvalitná, je tu plno zaujímavých vizuálnych nápadov a nesklamú ani filtre, no tentoraz treba pochváliť hlavne celé toto originálne prevedenie a atmosféru. Keby sa tvorcovia neobmedzili tou poštou, asi by som uvažoval aj nad plným hodnotením, ale aj takto sa mi to veľmi páčilo, výnimočný a nezabudnuteľný film a to rozhodne nie len na pomery Van Damma. 78% (15.12.2008)

Van Damme (herecky) ako ho nepoznáme, s poriadne uletenou zmesou žánrov, vo filme takých kvalít, v akom som ho vždy poznať túžil. Feeling tohto filmu a Jean-Claudeove precítenie postavy mi pripadalo, akoby sa potreboval divákom z niečoho vyspovedať a celkový pocit vykúpenia umocnila najlepšia scéna jeho hereckej kariéry, kde vedie k divákom takmer päťminútový monológ a aj keby z toho, čo povedal nebolo ani zrnko pravdy, tak herecké precítenie tam bolo dokonalé. Inak je film veľmi zručne natočený. Samotný dej sa mohol kedykoľvek zvrtnúť k tápaniu v tme, no originalita príbehu, kamera (skvelý filter), hudba, dialógy, hlášky a skvelý záver boli na nadštandardnej úrovni. Čakal som však, že to bude menej komorné. Čakal som však tiež niečo úplne iné ako som dostal a tak sa ešte bojím ísť na vyššie hodnotenie, zatiaľ však obrovská spokojnosť. 80%. (20.12.2008)

Originální nápad, který je bohužel podán ve formě, která mě většinu času nudila. (17.12.2010)