Hoffa

Je to jeden z těch filmů, na kterých je poznat, že DeVito režírovat umí. Američané mají filmové biografie svých hrdinů zřejmě rádi, ale pro mě je to námět beznadějně nezajímavý. Jiná věc by byla, kdyby se scénář důkladně a zasvěceně zabýval otázkou, jak přesně tento odborářský boss spolupracoval s organizovaným zločinem. Co z toho měli odboráři, co odborářští vůdcové, co mafie, co vláda, co americká morálka? Na to, abychom se nad těmito otázkami mohli zamyslet, říká film příliš málo. Ano, je povrchní. (17.01.2011)

Táto časť americkej politickej scény, ktorú predstavoval Hoffa so svojimi odbormi je mi ďaleko vzdialená, takže film beriem aj ako minihodinku dejepisu. Čo je v tomto prípade pozitívne. Pozitívnych je ale viac vecí. Cez veľmi podarené double DeVita s majstrovskou podporou Nicholsona, veľmi efektné paralelné rozprávanie a strih až po pomerne nenudiace tempo. Film ale nie je žiadnym psychologickým rozborom, nenechá diváka načrieť do osobnosti ani jednej z hlavných predstaviteľov, čo je mimoriadna škoda. Opiera sa viac-menej len o vecné fakty, čo uberá aj na možnom vyústení, ktoré ponúka záver. 75%. (15.11.2007)

Coby rekonstrukce historických událostí strhující. Avšak jako filmová biografie odborářského vůdce Jimmyho Hoffy poněkud průměrná záležitost, čemuž neprospěl ani fakt, že se film odehrává v několika časových rovinách, jejichž datování není známo a divák tak každou chvíli ztrácí orientaci v tomto spletitém kruhu řidičů, politiků a zločinců. DeVitova výpověď o této postavě působí každopádně autenticky a fenomenální ztvárnění Jackem Nicholsonem je samo o sobě uchvacující. Jinými slovy se i v tomto případě stává hlavní postava nosným pilířem celého filmu. Oscarové nominace jsou na místě, avšak ty nejpodstatnější atributy filmu (režie, scénář) působí dosti rozvlekle. Na 140 minut je zde jaksi málo dramatičnosti a z Hoffy se tím stává čistě rutinní věc. Pronikavý Nicholson ani efektní závěr jako kompenzace k lepšímu hodnocení bohužel nestačí. (22.06.2013)

Hoci sa režírujúci DeVito snaží urvať čo najviac obrazu pre svoju (v realite) neexistujúcu postavu, toto je Jackova show. Rozprávačská štruktúra je odvážne ne-divácka: séria flashbackov odsýpa bez vysvetliviek, časového rámca alebo voice-overu. Zďaleka nejde o kvázi-dokumentárny exkurz či konšpiračnú exhibíciu v štýle Olivera Stonea. Rejža si honí triko najmä ako herec (malý tvrďák, ktorý fakuje všetkých a prcá najkrajšie ženy) a v prípade Hoffu akcentuje generálny "feel" jeho osobnosti (cholerické gestá, buldočia povaha, anti-Kennedyovský mámvpičizmus) na úkor faktografie. (06.01.2017)

Hodnocení u životopisných filmů do značné míry ovlivňuje, jaký máme k titulní postavě vztah. Jimmy R. Hoffa byl uznávanou celebritou a v podstatě jedním z tvůrců společenského klimatui ve Spojených státech, zatímco v Evropě zůstává více méně neznámý. Je to fascinující osobnost, člověk, který se z absolutního nýmanda dokázal sám vypracovat na vůdce druhé nejmocnější odborové centrály v zemi, který manipuloval s politickou scénou, hospodářskými kruhy i s médii. A který také stál u procesu prorůstání odborových centrál s organizovaným zločinem. To poslední, co bych o filmu napsal, je, že je nudný, ve skutečnosti Dany DeVito tím, že se nedržel striktně známých životopisných dat, natočil snímek, který se podobá klasickým mafiánským ságám typu Kmotr. Filmu hodně pomáhá Jack Nicholson v hlavní roli. Dává své postavě maximální charisma, tyhle egocentrické afektované týpky s velkou dávkou inteligence zkrátka umí a tady vyšel svému dlouholetému příteli na režijním postu maximálně vstříc. Scény, kde se oba velcí herci ocitají tváří v tvář, jsou pro filmového fanouška lahůdkou. Pětihvězdičkové hodnocení uteklo v mém případě Hoffovi jen o chloupek. Celkový dojem: 85 %. (11.10.2010)