Dokonalý únik

Nápad na takovej prima oddechovej akčňák byl, Twohy je taky slušnej režisér a obsazení taky vypadalo hodně slušně. Jenže to nakonec zas tak pohodově nedopadlo. Jednoduchej scénář nevadí, ale to že se za první hodinu toho moc nestane, už trochu vadí. Celá první hodina vypadá jak reklama cestovní kanceláře na Havajské ostrovy, ve které hláškuje výborný Timothy Olyphant. Ten si tuhle roli vyloženě užívá, bohužel zbytek mu moc nestačí. Steve Zahn se sem vůbec nehodí, Kiele Sanchez mi leze krkem už od Lostů a Milla Jovovich předvádí svůj standart, takže nic moc. Ale aspoň se na ní hezky kouká. Ke konci se film naštěstí trochu zvedne a i když je finále trochu over the top, tak jsem se u něho celou dobu bavil. Což se o zbytku filmu bohužel říct nedalo. (28.10.2009)

Dokonalý únik je jako stvořený na dlouhý podzimní večer. Mozkové závity si odpočinou a oči jak mužské části, tak i dámské si zaručeně přijdou na své. Faktem je, že řada dějových nelogičností podráží konečné „šokující pointě“ nohy. Což je celkem škoda, kdyby došlo na vystřižení těch cca dvou matoucích scén, nemusel bych se rozhodovat mezi 6a 7. Jenže, jelikož mám slabost pro tenhle druh hry - pár č.1 to udělal, ne ne počkat pár č.2, ne ne…tak znovu že by pár č.3? Přikláním se k vyššímu hodnocení nehledě na to, že tady Timothy Olyphant válí o sto šest. (20.10.2009)

[imdb: 6.5/10] | me: Hmm, ... najprv veľmi zaujímavé, jemne mystické s dobrým nábojom a krásnou prírodou. Avšak neskôr po finálnom zvrate sa všetko vyparí a film sa zmení na naháňačku kde rozum už nemá svoje miesto a všetko čo sa odohralo do tejto zmeny stráca zmysel. Ak by som prestal pozerať v okamihu štartu vykresľovania pointy ostal by som spokojný s tým čo som videl, ale kedže som dopozeral film uvedomil som si, že všetko to čo som videl bola len omáčka (aj keď výborne zahratá s dobrou atmosférou) ku niečomu čo malo byť grandiózne vyvrcholenie, avšak bolo len zlátaninou v superrýchlom tempe. Veľmi rozpačitý koniec, ktorý spochybňuje dej a chovanie postáv. (16.12.2009)

Střídavé napětí sinusového průběhu, v jehož elektrickém poli kovaný čtenář Agathy prohlédne přes nášlapné miny falešných stop poměrně záhy. /konec překombinovaného útvaru:/ Dokonale by se hodila paralela k jedné knize, nicméně místní spoilerová inkvizice by mě právem ukřižovala. Twohymu lze přičíst k dobru, že ač víme, kdo, lomcuje s námi třes- kdy a jak. Jeho oko kombinuje obsedantní voyeurismus, v němž je divák situován do pozice paranoika, jenž za každým spadlým listem vidí vraždící monstrum, s jakousi bezstarostnou dovolenkovou naivitou, v níž je naopak ukolébáván pohádkou, že v takovém vizuálně omamném ráji se nic ďábelského stát nemůže. Ústředním bodem nejistoty je postava Timothyho Olyphanta, který ve stylu G. I .Joe- Robinson Crusoe- Rambo vytváří celé stádo možností a hypotéz. A je tak nestoudně sexy ve stylu téměř zapomenuté mužnosti jeskynního pračlověka, že posílá všechny zšenštilé metrosexuály hluboko do podzemí. Proti stojí Steve Zahn v roli muže, o kterém si na první pohled řeknete, že ho máte přečteného, ale pak zjistíte, že o něm nevíte vůbec nic. Výborně se pracuje i se žánrovými stereotypy zločince. Zajímavý úhel na kriminální pátrání v době technoéry poskytuje i paradox džungle versus elektronické stopy, přičemž důkazní břemeno dlouhou dobu spočívá na divákovi. V závěru se film změní v tradiční hororovou hru kočky s myší a nejzábavnější je sledovat, kterak netradičním střihem a crazy záběrováním Twohy udělá zatraceně adrenalinovou překážkovou dráhu. Napoprvé jde o ( neobjevný a pod dravým povrchem staromódní) thriller, další projekce už může být detektivní luštěnka, při níž sledujete lovce kladoucí pasti na nebohé novomanžílky a nicnetušící obecenstvo. Šlápněte tam. 75 (22.10.2009)

Tenhle film se mnou dobře vychcal (a doufám, že i s vámi). Manželský pár jede na svatební cestu kamsi na exotickou Havaj, projít se po ostrově a tak. Jenže současně s jejich příletem se nedaleko odehrává vražda jiného amerického párečku, a tak se i naši hrdinové zdají být v ohrožení. Jsme svědky drama/thrilleru s tušením exploitation/hororu, když zhruba po hodině BOOM, spolu s dlouhým flashbackem přichází zásadní, dost nečekaný zvrat a divák je vržen do závěrečné béčkové kdo-s-koho desetiminutovky. Milla působí civilním dojmem a je mnohem sympatičetější než v RESIDENT EVILu, hlavním hereckým tahounem je tady ale výtečný 'American jedi' Olyphant. K dalších složkám filmu se vyjadřovat nebudu (mínusy jsem nenašel), sečteno podtrženo: paráda. (20.02.2010)