Sherlock Holmes

Ano, Holmes se tu umí prát a s Watsonem dávaj všem do držky, jenže je to stejně v pravní řadě hlavně poctivá detektivka s klasickým vyšetřováním zapeklitého případu. Přijde mi, že se na to trochu zapomělo a mluví se jen o efektech atd. Mě Guy Ritchie hrozně potěšil, že skloubil akční element s vyšetřovacím a ještě přihodil ponurý Londýn. A podruhé ano, stojí to jednoznačně na perfektní hlavní dvojici. Robert Downey Jr. byl skvělej a pro mne to je jeho zatím nejlepší role. A Jude Law byl mimořádnej. Knírek ho dost změnil :) a navíc ty ksichty a vystupování, dost do tý role prorostl a opět potvrdil, že když má zajímavou a hlavně neromantickou roli, tak je to herec na kterého vás prostě baví koukat. A samozřejmě musím pochválit výbornou hudbu. Filmu neskutečně pomáhá. (28.02.2010)

Čárymáry mekgajvvrány...Sherlock Holmes nikdy nebyl zaprděným usedlým detektivem, který nebyl schopen žádné akce. Pojmout jej ale jako podivína, jenž má problémy v kontaktech s realitou, věnuje se zápasení a žárlí na lásky, které mu kradou Watsona? Vlastně... proč ne, že? Ale opravdu musí film o něm až tak připomínat dobrodružství Indiana Jonese? Rozdíly jsou minimální - místo artefaktu se pátrá po vrahovi, který má nějaký zlý plán (zrovna jako nacisté v Indym). Nejsme sice v daleké zemi na území prastaré kultury, ale uznejte, není ponurý retro Londýn 19. století pro dnešního člověka tajemný a exotický. Industriální špína, ocel, parní kotle a temné mraky nahradí skřehotání papoušků, liánami obtočené ruiny a zlaté poklady. Mechanické a elektrické pasti z různých pil a plynovodů jsou stejně atraktivní jako valící se koule a lisovací stropy. Hláškovací slovní přestřelky jsou úplně totožné. Ještě ozdobit dalším množstvím pastí, plameny, čepelemi, pistolemi, bryčkami, plášti, mechanismečky, komíny, parními čluny, palicemi, doky, jedy - vše namíchané do McGyverovského koktejlu, který nedává smysl, ale dobře vypadá. Hlavně, že se divák baví rychlými proměnami prostředí a situací. Možná by mohl být i napjatý, kdyby v něm film dokázal vzbudit obavy o postavy. Ještě štěstí, že hlavní devíza Holmese, dedukce, zůstala. Štěstí? Vlastně ani moc ne. Ritchie nám servíruje fakta v rychlém sledu, dedukce připomínají kulomentou palbu a v té kadenci si možná ani nepovšimneme, jak mělce jsou často promyšleny. Nabízejí nejenom správný Holmesův výklad, nabízejí jich několik. O to míň nabízí film. (12.04.2010)

Je fakt, že kdo na princip nespolehlivého vyprávění nepřistoupí hned od počátku a nenechá se unášet iluzorní realitou, tomu se může zdát film poněkud stereotypní a nudný. Robert Downey Jr. (film od filmu ho mám raději) zde představuje totálně racionálního a poněkud sociálně bezohledného Sherlocka Holmese a Jude Law jeho věrného pomocníka, válečného veterána a "vyléčeného" gamblera dr. Johna Watsona. Právě racionalita pravděpodobně odděluje Holmese od většiny publika. Toho, kdo se nechá unášet vyprávěním a zmást se černou magií, pak o to víc překvapí závěr, který Sherlock svým postojem proklamuje vlastně celý průběh filmu a svým silným vrozeným citem pro pozorování à la Mentalista se staví do pozice téměř "vševědoucího", určitě ale o krok napřed jdoucího než je sám divák, který se o průběhu dané scény (akce) dozvídá až zpětně za pomoci krátkého dovysvětlujícího flashbacku (často o nějaké skryté fintě či triku). To je jeden z prvků, který ozvláštňuje celkem přehledné a vyvážené vyprávění. Vzhledem k častému opakování tohoto aspektu může střední část filmu poněkud nudit, nicméně charisma hlavní dvojice na tuto skutečnost dává rychle zapomenout. Druhým z prvků jsou krátké flashforwardy při detektivových boxových vsuvkách, kdy jako zkušený bijec nejdříve ve zpomalených záběrech názorně ilustruje dopady různých úderů na protivníkovo tělo, jeho přemožení a následné zdravotní komplikace a poté jde do pravé bojové akce. Vzhledem k humornému tónu filmu se mohou zdát být tyto vsuvky jako matoucí (Holmes dostane nakládačku), nicméně není tomu tak. Moderní akční háv a další žánrová oscilace zasazené do období britského impéria druhé poloviny 19. století jsou zjevné, inspirace forenzními vědami z mnoha seriálových řad Kriminálek také. Guy Ritchie natočil povedenou poctu literárnímu hrdinovi sira Arthura Conana Doyla, vzkřísil skomírající filmy o době panování královny Viktorie. Anglii při vrcholu průmyslové revoluce zobrazil sice jako prosperující, ale plnou špíny, korupce a zločinu. Právě proto nemohl být Sherlock Holmes zobrazen jako uhlazený elegán a gentleman, ale jako tvrdý, poněkud asociální a vše přeživší jedinec (s dýmkou v ústech samozřejmě). (16.01.2010)

Neskutečně hloupý film, který si ale hraje na strašně chytrý a ono to na lidi nečekaně zabírá (stačí se tady podívat na hodnocení). "Kouzlo" spočívá ve vysvětlovacích scénách - Sherlock ochotně popisuje detaily a myšlenkové pochody, kterýmy rozlouskne lecjaké tajemnství - ať jde o tajemného vraha nebo Watsonovu snoubenku. Rozluští je někdy předem, někdy ho sledujeme přímo v činu a někdy to všechno hezky vysvětlí až zpětně. Tohle je pěkně prostřídáno s "tajemnem" á la Šifra mistra Leonarda, naprostou groteskou skrytou v samotné hlavní postavě (místy jsem si říkala, jestli náhodou nesleduji Roberta Downey jr. spíš ve filmu o Chaplinovi, než o Sherlocku Holmesovi), spoustou digitálních efektů a výbuchů a pěknými záběry Londýna 19. století. To posledně zmiňované je jedna z mála věcí, která se mi na filmu opravdu líbila, jenže na tom nemá ani tak zásluhu ansábl kolem tohohle filmu, ale spíš Londýn samotný (a možná tedy i pan kameraman). Pěkná byla i hudba Hanse Zimmera, která ale jakoby vypadla místy spíš z filmu o divokém západě a pak ještě herecký výkon Jude Lawa... Nejsem žádný zarytý čtenář děl A.C.Doyla (četla jsem akorát Psa Baskervilského a to už bude pěkná řádka let), ale tohle je slátanina nejvyššího stupně, která má s knížkou společné asi tak to, ze Sherlock kouří dýmku. Ani na ty housle vlastně nehraje... Ale ono je to jedno, protože slátanina by to byla, i kdyby se to neschovávalo za to slavné jméno z Baker street. (05.02.2010)

BEWARE THE SPOILERS. Guyi, chlape, dovol mi pogratulovat ti opožděně k rozvodu, protože pokud se tvůj změněný stav na manželském trhu projeví takovou změnou v kvalitě tvých posledních filmů, je ke gratulaci řada důvodů. A pokud jde o ty, kteří tvůj počin v hájemství sira Doyla kritizují, ukaž jim kromě třetího prstu na ruce taky ty stránky v knihách o Holmesovi, na kterých se píše o drogách, organizovaném chaosu přecházejícím v neorganizovaný bordel, vystřílených inciálách Jejího Veličenstva královny Viktorie, buldokovi (ačkoli to, zda nesl jméno ministerského předsedy, známo není), pěstních zápasech a dalších kratochvílích, a pověz jim, že A.C. Doylovi je šumafuk, i kdybys z Holmese udělal pilota Formule 1, protože onen pán své vlastní výtvory považoval za brak dobrý výhradně k tomu, aby ho finančně zabezpečil do doby, kdy bude moci psát hodnotnou uměleckou literaturu, následkem čehož kašlal na časovou kontinuitu a vzdor svému hrdinovi i na elementární logiku, takže dodnes mnozí pátrají s úsilím hodným lepší věci, kolikrát že se to vlastně Watson ženil a proč je Holmes v jedné povídce ujetý misogynní narkoman a v druhé lehce výstřední viktoriánský gentleman s pochopením pro slabosti lidského pokolení, zatímco ty jsi nám pro dobro věci, abych parafrázovala kleopatru, vrátil rockovou hvězdu, z které se po desetiletí nepochopitelně dělal suchar a místy vyčítané omlazení hrdinů poněkud bledne před skutečností, že letošní pětačtyřicátník Downey by byl v Sherlockově době pokládán za důstojného kmeta. Pokud tedy budeš cítit potřebu se hájit, proč tak a ne jinak, k čemuž nevidím důvod, lepší způsob trávení času je vymýšlení zápletky pro další dobrodružství. Já jsem byla spokojená takřka dokonale, takže ti děkuji. Neděkuji pouze za Rachel, takto ztělesnění nutnosti míchat do příběhu milostnou zápletku, i kdyby na pivo nebylo, za poněkud nešťastný nápad pojmenovat jednoho z padouchů lord Srab, a za nepopiratelný fakt, že ve většině zemí by velkého detektiva za záchranu parlamentu dav neoslavoval, ale spíš zlynčoval. A v neposlední řadě díky za to, že i když už nejsem malá holka a nehraju si na to, že s Sherlockem a Watsonem prožívám jejich dobrodružství, protože už jsem velká holka a ty si hrají trochu jinak, mohla jsem ty dvě hodiny vrátit čas nazpátek a nezlobit. Protože kdo si hraje... a dál to znáš. (05.02.2010)