Dva na cestě

Tohle byla jízda. To střídání jednotlivých etap vztahu dvou lidí bylo vynikající a nádherně to na sebe navazovalo. Film přesně ukázal, jaké radosti i strasti můžou ve vztahu a manželství přijít a že je vždy možné se s nimi vypořádat. Audrey Hepburn byla okouzlující v každém svém outfitu a Albert Finney jí byl velmi obstojným partnerem. A jakou měla Audrey nádhernou postavu!! (Ve filmu se objeví v plavkách..) Příběh byl vtipný a romantický, chvílemi i takový laškovní, řekla bych.. To vůbec nebylo na škodu :) Hudba byla poněkud zvláštní, ale skvěle se do situací, v nichž byla využita, hodila, takže musím Manciniho opět pochválit, nezklamal :) Vlastně celý příběh mě ani náhodou nezklamal, rozhodně jsem čekala mnohem, mnohem méně! :)) (25.02.2012)

"What kind of people just sit in a restaurant and don't say one word to each other? - Married people?" Výborne natočený film s niekoľkými časovými líniami, ktoré sa ale vôbec nepletú, naopak dobre do seba zapadajú. Zobrazuje manželov, ich zoznámenie, krízy, lúčenia a návraty v priebehu desiatych rokov. Tak trochu romantika s trpkou príchuťou. (07.01.2008)

Herci jsou sice skvělí nejen podle jmen, ale i svými výkony, námět je možná zdařilý, retrospektivní zpracování a prolínání scén je asi fakt mistrovské, ale vtip tohoto snímku mi zůstal nějak utajen. Dlouho trvající nuda, kterou jsem nebyl schopen dokoukat na jeden zátah a při níž jsem se prakticky vůbec nezasmál. Zatím nejhorší snímek, co jsem s Audrey viděl. Veliké zklamání za 2* z milosti. (10.01.2012)

Tak tihle dva jsou vážně pořád na cestě, nejdřív jezdí stopem (mladí a chudí), pak starou plechovkou, potom si pořídí hezké autino a jak běží čas, jejich vztah se vyvíjí a mění, od prvotní zamilovanosti přes sňatek, narození dítěte až po manželskou krizi.. Audrey Hepburnová je tu nádherná a v jejích očích lze snadno číst všechny emoce, co existují.. Albert Finney mě mile překvapil, moc dobře se mi na něj koukalo a spolu s Audrey stvořili moc hezký filmový pár v takovém poměrně dost reálném příběhu, od smíchu k slzám a od slz ke smíchu.. (20.09.2020)

A mně to nebavilo. Střídání časových rovin, postupné skládání střípků - a vlastně čeho? Tuctového příběhu dvou, co neměli nic, a pak měli moc práce a málo času. Je to zbytečně dlouhé, většina scén se odehrává v autě a konverzace připomínají divadelní hru. Chybí tomu nějaký nadhled, humor (kromě běžných životních trapasů), a vlastně jsem pořád čekal, jestli se objeví nějaká větší zápletka, která by se trochu vymykala všem těm běžným a tuctovým problémům, jaké lidé ve vztazích mají. Jako bych se díval na home videa páru, který neznám, a která mi časem přijdou nudná a otřepaná. (07.01.2023)