Režie:
Věra JordánováScénář:
Anna JuráskováHudba:
Vadim PetrovHrají:
Hana Maciuchová, Jaromír Hanzlík, Jaroslav Moučka, Jaroslav Satoranský, Věra Koktová, Vladimír Krška, Václav Mareš, Ladislav PešekObsahy(2)
Žily byly v tom kraji dvě Cecilky. Jedna byla královská dcera, rozmazlená a svéhlavá, druhá dcerka z obyčejné tkalcovské chalupy, pracovitá, veselá a milá. Moudrý Krakonoš se rozhodl protivnou princeznu napravit, tak ji vyměnil za hodnou tkadlenu z chaloupky. Na zámku se od této chvíle vše obrátilo v dobré. Jenom chudý tkadlec nemohl pochopit, co se to najednou z jeho děvčete vyklubalo. Líná, nešikovná tkadlena, která nic neumí, se navíc ještě pomátla na rozumu – tvrdí, že je princezna. Otec i ženich Kuba mají co dělat, aby z ní vychovali opět to milé, šikovné děvče. Když se tak stane, vrátí Krakonoš každou dívku na místo, kam patří, a na zámku se pak konají dvě slavné svatby... V dnešní Pohádce pro pamětníky uvidíte jednu veselou, plnou písniček. Vznikla na lidové krkonošské motivy a v roce 1969 ji podle scénáře A. Juráskové natočila režisérka V. Jordánová. Titulní dvojroli princezny a tkadlenky si zahrála Hana Maciuchová. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Opět pohádka pro pamětníky a znovu dobří herci, hezká hudba udělají své. Zde je vše ještě okořeněno podmanivým kouzlem Krkonoš a Krakonoše samého. Přestože nápad se záměnou není zrovna z nejoriginálnějších, pohádky z tohoto kraje jsou jedny z nejkouzelnějších. A navíc filmaři používají i tehdy běžný jazyk. ()
Po druhém zhlédnutí musím přidat hvězdičku a upravit komentář. Od Krkonošských pohádek nejde nemít slabost pro místní nářečí a kyselo. A když pantáta Krakonoš rozhodne, že na svatýho Vauřince vymění dvě Cecilky, musí to tak být. Jen z toho jde Kubíčkům hlava kolem a tatínkové pochybují o duševním zdraví svých dcer. O štěstí a kráse mám moc ráda, ale nevím nevím, jestli je Cecilky časem nepředhoní. Napoprvé jsem označila kouzla za stupidní, napodruhé jsem se skvěle pobavila. Slyšet zaklínadlo "otoč lžíci, utři déržku" se nestává každý den. (úprava 8.8. 2012, 4 roky po první zhlédnutí) ()
Milá stará černobílá televizní pohádka s jednoduchou studiovou výpravou a kvalitním hereckým obsazením. Na jejím technickém stavu dosti zapracoval čas. Snad proto byla v roce 1986 znovu natočena, tentokrát v barvě pod názvem O štěstí a kráse. Krakonošova výměna dívek má v sobě výchovné ponaučení, jak bývá u pohádek zvykem, ale nevím jestli to funguje ještě dnes. Plácnutí přes zadek by bylo v současnosti zřejmě trestné. ()
Václav Mareš mi přišel jako Krakonoš divný. Jsem zvyklá na toho Františka Peterky, kterému sekundovala sojka policajtka. Pohádek, kde vystupují dvě na vlas stejné dívky, z nichž jedna je dobrák a druhá hajzlík, je hodně. Jde jen o to ji natočit originálnějším způsobem nebo do rolí děvčat obsadit výraznou herečku a tou Hana Maciuchová vždycky byla a je. Krkonošské nářečí působilo roztomile a vůbec, celá pohádka je roztomilá. ()
Dvě Cecilky je vlastně jedna z příběhů o Krakonošovi. O Krakonošovi, kterého neznáme. Hrál jej Václav Mareš s plnovousem, který byl na Krakonoše až příliš krátký a mě se osobně vůbec nelíbil. Stejně jako celá pohádka, kterou zachraňovala až moc mladičká Hana Maciuchová (nebýt hlasu, tak ji ani nepoznám) v dvojroli namyšlené, uřvané princezny a prosté, hodné dívky. [212. hodnocení, 15. komentář, 70%] ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1973 v režii Jana Bergera i stejnojmenná rozhlasová pohádka. (Miggi90)
Reklama