Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (878)
Všechno se mi líbilo, jen mi to nakonec přišlo trochu odfláknuté. Jak to říct, při té práci, co s tím všichni měli, a která se všem hodně povedla, si třeba mohli dát trochu víc záležet na pohybu Kukyho, který byl tak nějak pitomě toporný. To mě trochu zamrzelo, ale jinak jde o milý filmík, takové hravé rozptýlení ()
Přesně podle očekávání... Hype až na kost, především pak proto, že si velká část publika není schopná přiznat, že nebývale hutný vizuál ještě dobrý film nedělá. Ne, ani v české kotlině. Loutky jsou sice parádní, výprava (pokud se jí dá lesní palouček nazvat) rovněž potěší nejedno oko obrazového fajnšmekra, ale všechno ostatní je jen jedna velká křeč. Scénářem, připomínajícím Maxe a maxipříšerky, počínaje a nit velmi často ztrácející režií konče. Svěrák se chtěl očividně zavděčit dětem i dospělým, jenže zatímco pro ty menší je Kuky jenom roztomilá nuda, ti větší jen těžko překousnou fakt, že "dabing" kolikrát působí jako literární předčítání a většina dialogů sestává z infantilního žvatlání, jež mě po 20 minutách iritovalo způsobem, že jsem si chtěl do uší strčit vypukaný popcorn a vyndat ho až ve chvíli, kdy Svěrák rozjede jednu z libových (leč stále jen poetických) akčních scén. Když vás na filmu o pilinami vycpaném medvídkovi, vracejícím se domů ze smetiště, nejvíc baví "lidská" linie (která je imho mnohem imaginativnější), je holt něco špatně. Celuloid s Kukym je důkazním materiálem. P.S.: Fandil jsem Anuškovi. A nebojím se to přiznat. ()
Právě jsem se vrátil z předpremiéry v Českých Budějovicích a jsem pln různorodých pocitů, kterými mne nový (a asi docela přelomový) film Jana Svěráka naplnil. Na jedné straně převládá nadšení z naprosté originality, která je vtisknuta do loutkařiny a estetické roviny Kukyho odysey, absolutně zvládnutého řemesla (stálý a osvědčený tým Svěrákových spolupracovníků, jemuž vévodí Smutného dokonalá kamera a Fišárkův precizní střih, vypadl snad jen tradiční autor hudby Ondřej Soukup, který byl však více než dobře nahrazen), na straně druhé mírné rozpaky z celkového vyznění, v němž převládl spíše nostalgický a posmutnělý podtón a tak trochu působil jako nějaká rodinná psychoterapie, v jejímž běhu mi scházela tvůrčí invence otce scénáristy Zdeňka Svěráka, respektive jeho obvyklé mixování tragického a komického, z Kukyho se na mě mimo pilin sypala záplava spíše toho smutného, na což jsem nebyl připraven. Dlouho jsem si také nemohl zvyknout na hlasový projev Janova syna Ondřeje, který mi nepřišel jakožto ideálně zvolený, ač potomek slavných předků, stále je to výrazný neherec, což v případě postsynchronu vadí. Když však Svěrák junior a jeho tým rozevřel po chladnějším entrée přede mnou coby divákem to úžasné panoptikum lesního života, v běhu děje jsem na výše zmíněné pomalu zapomněl. Kuky se vrací je filmem apriori pro dětského diváka, ale svou nespoutanou invencí a bytostnou originalitou, týkající se především vizuální složky, osloví asi každého. Jan Svěrák spolu s animátorem Jakubem Dvorským (z brněnského vývojářského týmu Amanita Design, který proslul vizuálně unikátně zpracovanými flashovými hrami Samorost 2 a Machinarium a videoklipem pro dánskou post-rockovou skupinu Under Byen) vytvořili pak zcela originální a nezaměnitelný svět lesních bůžků a bytostí a jejich estetika je natolik osobitá, že dává vzpomenout na to nejlepší z české školy animovaného filmu. Jasné inspirační zdroje lze pak rozpoznat v díle světoznámého českého výtvarníka Františka Skály, zvláště v jeho dvou knihách Jak Cílek Lídu našel a Skutečný příběh Cílka a Lídy, jimž peripetie Kukyho jakoby z oka vypadly. Stejně tak jsem si vzpomněl na dávnou Skálovu retrospektivní výstavu v centru Egona Schieleho v Českém Krumlově, kde byly již tehdy k vidění vozítka podobná těm, na kterých se prohání kapitán Hergot. Možná je škoda, že se Skála rozhodl nakonec se celého projektu neúčastnit, mohla tak vzniknout obdoba Švankmajerova podílu na legendárních filmových parodiích dua Brdečka/Oldřich Lipský, přesto se spolupráce Svěrák - Dvorský ukázala jako nanejvýše plodná a životaschopná. Předesílám, že dle mého úsudku se Kuky směle může měřit s originály typu Trio z Belleville, tak osobitý je jeho design. Škoda, že trochu vázne složka scenáristická a že hlavní dvojroli nehraje a nedabuje výraznější dětský herec... PS: Jak řekl na předpremiéře přímo Jan Svěrák, na filmu se podílelo celkem 180 lidí, z toho 80 film přímo natáčelo a 100 pak sedělo u svých PC a vyrábělo počítačové efekty, retušovalo atd. Ten poměr napovídá mnohé o dnešním fenoménu zvaném film... (Kdeže časy skromných Ropáků jsou...) () (méně) (více)
Je docela dost těžký napsat ke Kukymu něco kritického, protože si připadám jak při zabíjení neviňátka, ale bohužel musí to bejt a radši si to odbudu hned na začátku. Tak tedy co nmě vadilo ? Ty dětský sny - fantazie, kdy Kuky dobrodružněl v lese, to tam podle mě vůbec nemělo bejt, posouvalo to ten film úplně jinam, do jiný atmosféry a k jiným pocitům. Uf a mám to za sebou, teď už jen chvála. Veškerý Kukyho lesní dobrodružství bylo nádherný, tak uvolněný, zábavný, zkrátka šla z toho velká pozitivní energie. Scénaristicky je to vymazlenost nejvyšší. Nevěřil jsem, že by se mě něco takovýho mohlo líbit, ale opak je pravdou film jsem dokončoval za absolutní vnitřní pohody, kterou jsem během Kuykoho postupně nabíral. Možná tenhle made in Svěrák film není úplně dokonalej, ale kdybych tomu dal jen tři hvězdy, tak by se mnou moje srdce asi hodně dlouho nemluvilo. ()
Docela mě mrzí, že se většina lidí rozplývá nad Kukyho originalitou, hravostí a nádhernou dětskostí, a přitom nemají ani ponětí o Bartově o rok starším filmu Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny. Ten přitom má všechno, co má i Kuky, ale zdá se mi mnohem originálnější. No ale zpátky k růžov... Pardon... Červenému plyšákovi a jeho lesní štrapáci. Je to moc hezký film, ano. Originální, s půvabnými loutkami, pěknou kamerou, hudbou a dobře vybranými dabéry (jen Macháček s Liškou trochu rozčilovali). I tak jsem mu ovšem dal tři hvězdy, protože se mi zdál příliš dlouhý, v závěru - ačkoliv "akčním" - bez napětí, a skoro nudný. Celkově to tedy dobré bylo, ale nijak zvlášť nelituji, že jsem medvěda nezastihl v kině. Doma a na DVD mu to slušelo tak akorát. ()
Galerie (77)
Photo © Falcon
Zajímavosti (29)
- Režisérova matka Božena Svěráková mu opravovala pravopisné chyby ve scénáři. (hippyman)
- Na grafickém vymazávání drátků od loutek pracovalo 100 lidí. (Milan25)
- Slavný "Wilhelm scream" ve filmu zazní celkem třikrát. Poprvé, když z tachometru auta spadne brouk, podruhé, když se Hergotovo auto srazí s motorkou houbiček, a potřetí, když jeden z Anuškových "Pytlíků" sestřelí hořící šiškou motýla. (Ištván87)
Reklama