O třech rytířích, krásné paní a lněné kytli

Nemyslím, že by to byla až taková tragédie.Největší chybou filmu je vedle veršovaného jazyka takřka neustálé prozpěvování ne příliš duchaplných textů. Zkrátka ne každý verš o citech je hned Šejkspír. Dcero proč? A dcera začne zpívat o svých citech, které zahubily rytíře. Tohle nepřirozené míchání umění s dialogy mi dokáže kazit spoustu pohádek. (15.02.2006)

-"Chce jenom vědět, je-li ten cit ryzí. A není tou, jež lásku zapírá. A mladý rytíř krvavou žeň sklízí... I pro lásku se těžce umírá!" ♥♥♥ Na české poměry velmi neobvyklá rytířská balada, řekla bych, že nejspíš dokonale unikátní. Osobně na ní zbožňuji úplně všechno (možná s výjimkou lesklého saténu a některých paruk). Jeden z mála filmů, kde se můžeme pokochat gotickými (či gotiku silně evokujícími) kostýmy. Příběhem provázející potulní pěvci, motiv opakování, personifikovaný strach a láska, budování vztahu mezi milenci místo "na první pohled", sebeobětování. Ale samozřejmě trvám na tom, že si měla vzít šaška: mají společnou minulost, očividnou chemii, šašek je chytrý, vtipný i citlivý a navíc má přehled o místní politicko-ekonomické situaci, určitě víc než nějaký náhodný rytíř, co jde zrovna kolem. -"Co je láska platná mrtvému?" (27.11.2006)

Dneska jsem si jen tak po návratu z práce pustil ČT s nevyřčenou otázkou čím nás dnes zase bude krmit a hned poznal tu dávnou na mandolínu vydrnkávanou melodii... I pohodlně jsem se usadil a nechal se odnést o více než 20 let zpátky... Zpátky na Krumlov, Točník, Žebrák, Kašperk a vůbec na všechna ta krásná místa kam jsem jezdil na středověké slavnosti. Tam pak vpíjel atmosféru ,,středověku a renesance'' jak jen to šlo... V těch dobách vznikla i tato záležitost. Hudbu nesložil nikdo jiný než Petr Traxler a ,,modří'' již jistě vědí, když napovím Skiffle Kontra. Tento romantický film rozhodně není pohádkou byť mnohé jistě mátly někdy až hrůzné kostýmy. Je to veliká škoda, protože příběh sám je velice poetický, vezoucí se na vlně romantismu. Chápu, že už tehdá mohl působit naivně a to nemluvím o přiblblém dnešku. Bohužel navzdory snaze udělat film výpravným, některé kostýmy (za všechny jmenujme prostředního rytíře - dal jsem mu pracovní název Měsíčník) byly hrozné. Jestli mám na něco vážně averzi je to rytíř ve fialových legínách a je úplně jedno zda v nich běhá Richard Gere nebo Filip Blažek. Měsíčník měl kombinaci zelené se žlutou, případně bledě modrou a bylo to barevně šílené i na devadesátky, které přály hodně barevné módě. Někteří rytíři měli jakési sukně připomínající ubrusy, jeden nebožák měl spodní lem obšit krajkou, byť od pasu nahoru byl oděn v turnajové brnění. Oni vůbec všichni ti zbrojnoši toulající se hradem v turnajovém brnění (tedy brnění určeném k turnajům aby se minimalizovalo zranění) byli k smíchu. Nesedla mi tam ani moc Jitka Ježková, z níž je dnes fešná čtyřicítka, ale tehdy to bylo ještě takové nic s velkýma očima a proklatě prázdným dekoltem .-). Komu to tam naopak slušelo byla Míša Kuklová v podobě lásky. Zvláštní byl i divně rozmazaný obraz, připomínající pohled přes zapatlané brýle a to zejména na skupinky zbrojnošů na slunci. Nevím zda to bylo odlesky od zbroje nebo záměr... Ať tak či tak, MC kazetu s písněmi Traxlera samostatně vydanou a zpívanou jen jeho skupinou, nikoliv herci jako ve filmu jsem měl a měl jsem ty písně i příběh moc rád. Proto jsem u tohoto počinu více než shovívavý. Je to otisk doby doby svým způsobem rarita jíž by dnes už jen těžko natočil. Otisk tehdejšího mládí (herců i mého), otisk nesoucí sebou kupy vzpomínek. Krásných vzpomínek. Čas mezitím poskočil mohutně vpřed, není už ani Petr Traxler, leč balada o krásné paní a třech rytířích zůstává... A tak dávám za tři jednoruční meče. Vím, že je to velkorysé hodnocení, ale ty odpady si to nezaslouží! * * * (30.10.2019)

Koncem osmdesátých a do poloviny devadesátých let kolovala po Barrandově jedna filmová kamera? Jinak si nedokážu vysvětlit, že pohádky točené v tomto období (např. Pincezna Jasněnka) spojuje tak totožně odporný vizuál. Hrubozrný obraz, šum, přesvícená bílá a rozmazání. V praxi to vypadá tak, že i scéna odehrávájící se ve dne za slunečného počasí (rytířský turnaj), vypadá jak éterický depresivní sen - když po nedělním obědě na chvilku ulehnete a i přesto, že vám slunce praží do očí, napůl bdíte a sníte. I samotná práce z kamerou je nešťastná. Neustále "plave" po place kolem hrdinů bez střihu, což je iritující, zvlášť u dialogů. Odpad českým pohádkám dávám jen vyjímečně, tohle je asi druhý. (03.01.2016)

Příběh, který vůbec nemá být pohádka...Už na začátku je jasně řečeno, že jde o romantický příběh... Navíc na motivy nějaké francouzské balady či čeho...A jako takový mě tento příběh okouzlil. Myslím si totiž, že se jedná o velice specifický žánr, který ocení jen milovníci středověku, kteří se můžou pokochat kostými, hudbou, interiéry a dějem vůbec a nasát ohromnou atmosféru, kterou se může film pochlubit. Jenom ten, kdo se dokáže kochat nádherou středověkého hradu a vidět v něm víc než jen ruinu, komu středověká hudba říká víc než jen to,že je stará, ten vidí v tomto filmu opravdu poklad...Takže mě nepřekvapuje,pouze mrzí, že hodnocení je tak mizerné ... Škoda, ale je to pochopitelné... (15.05.2009)