Il y a longtemps que je t'aime
So viele Jahre liebe ich dich
I've Loved You So Long
Režie:
Philippe ClaudelScénář:
Philippe ClaudelKamera:
Jérôme AlmérasHudba:
Jean-Louis AubertHrají:
Kristin Scott Thomas, Elsa Zylberstein, Serge Hazanavicius, Laurent Grévill, Catherine Hosmalin, Frédéric Pierrot, Bryce Hitchcock, Pascal Demolon (více)Obsahy(2)
Juliette je po patnácti letech propuštěna z vězení. Jediná, kdo na ni čeká, je její mladší sestra, kterou naposledy viděla před svým nástupem do vězení. Léa ji ubytuje v domě, kde žije se svou rodinou. Juliette nemluví o ničem, co se stalo, co bylo ve vězení. Neptá se, proč ji sestra za celou dobu nebyla navštívit, proč jí nepsala. U soudu neřekla Juliette ani jednu větu na svou obhajobu, nic nevysvětlovala. Uzavřela se a mlčky přijala trest za své rozhodnutí, které bylo těžší než vše, co následovalo, než její život. Mezi oběma sestrami je mnohé nevyřčené. Je jen tenká hranice mezi tím, aby se jejich vztah navždy zpřetrhal nebo aby k sobě našly cestu. Z jednoho vězení Juliette vyšla, ale v jiném, je uzavřena navždy. Jak sama říká: "Nejhorším vězením je smrt vlastního dítěte."
Přes všechnu tragičnost je film Tak dlouho tě miluji příběhem o síle žen, o přijetí osudu, a odvaze nést následky vlastního rozhodnutí. Je to film plný emocí a neprolitých slz. Kristin Scott Thomasová a Elsa Zylbersteinová sklidily za své vynikající výkony řadu nominací a cen.
(oficiální text distributora)
Recenze (128)
Především herecký koncert Kristin Scott Thomas, ale spolu s ní taktéž i Elsy Zylberstein.. Jemná dokreslující hudba a plynulé vedení příběhu, které svým stylem ještě více přibližuje vnímání a situaci hlavní postavy, to vše přesně sedí tomuto výbornému psychologickému dramatu. Některá pouta nejde zpřetrhat, ačkoliv už v ně ani nedoufáte.. ()
Pán Claudel neplánuje v budúcnosti nič? Škoda, pretože natočil výnimočné dielo, vybral skvelé obsadenie, pohral sa s obrazmi, hudbou,...Tichá a zdanlivo so svojím osudom vyrovnaná Juliette je po rokoch prepustená z väzby a prichádza k mladšej sestre a jej rodine. Zo začiatku si drží odstup od sestry, sestrinho podozrievavého manžela a neteriek. Postupom času sa ľady prelomia, obláčik pochybnosti nad nimi ale stále visí. Skutočne zabila svoje dieťa? ()
Kvalitní komorní drama, které vám musí sednout. Kristin Scott Thomas je úžasná! ()
Film, který se snaží v posledních minutách z diváka vyždímat slzy a emoce... ()
Hluboký snímek nesený autentičností, která pramení z osobních zkušeností autora předlohy i pozdějšího filmového zpracování. Francouzský spisovatel a režisér Philippe Claudel pracoval jedenáct let ve věznicích jako učitel. Tato zkušenost se z velké části stala hlavním opěrným pilířem jeho literární a filmové tvorby. Film od počátku vtáhne do děje. Herecký koncert Kristin Scott Thomas před člověkem strhujícím způsobem postupně rozkrývá ženu a její příběh. Je to milý film. ()
Od počátku dobře budované vztahy mezi blízkými lidmi, nad kterými se vznáší tíživá minulost a nezodpovězené otázky. Kristin Scott Thomas na jedničku, hudebně výborně podkreslené. V polovině filmu už jsem ale začala tušit, jaký bude závěr... Snímek by si zasloužil odvážnější střih, zlom mezi oběma sestrami měl přijít dřív. ()
Vynikající etická otázka v praxi, navíc film je velmi napínavý a emotivní ()
Príbeh Juliette v skvelom podaní Kristin Scott, ktorá sa po odsedení 15 rokov v kriminále, za vraždu syna z milosti, vracia na slobodu. Sonda do tohto jej obdobia, kedy sa musí vysporiadať s verejnou mienkou, ktorá k nej nie je naklonená si, ale pomaly ale isto získava dôveru a náklonnosť prostredia, okolo seba. Slušne spracované a hlavne vierohodne a dobre zahrané. Bavilo. ()
Aero naslepo ()
Komorní snímek, který si rozhodně zaslouží pozornost. Vztah dvou sester přerušený 15 lety vězení, postupné odkrývání minulosti a hlavně skvělá Kristin Scott Thomas. Sledovat ženu, která po tolika letech vězeňské izolace se opět vrací do světa venku, zabydluje se v rodině své sestry, hledá práci a pomalu se učí znovu navazovat sociální kontakty bylo ve své prostotě silně působivé. Originální námět, který jen tak z paměti nezmizí. ()
Psycholgické drama se vším všudy. Pozvolně – hezky klidně po francouzsku – se nám otevírají otázky, které jsou o chvíli později postupně zodpovězeny, až nám to celé vygraduje do vcelku silného závěru. Vizuálně nijak zajímavé, ale příběh vše spraví. Kristin podala svůj obvyklý chladný výkon, pro který ji mám tak rád. ()
Plnému hodnoteniu zabránil nie celkom uveriteľný záver. Že na svoju obhajobu nepovedala jedinú vetu, mi nepríde čudné, ale že si nik nevšimol, čo bolo s jej synom... Ani zaživa, ani pri pitve? Tak to ne... ()
Tak dlouho tě miluji je dojemné, intenzivní a až nadmíru realisticky pojaté drama se silnou atmosférou, která se až surově zažírá pod kůži pod nadvládou skvělých hereckých výkonů s Kristin Scott Thomas v čele. Ta se své role zhostila tak přesvědčivě, až mi to vyráželo dech, jako by opravdu těch patnáct let za mřížemi prožila. Je složité se do něčeho tak nepřestavitelného vcítit, ale díky ní to šlo až mrazivě dobře. "Svět beze mě. A obcházel se beze mě velmi dobře." Film vyobrazuje Juliettin návrat do normálního života, jak je těžké se aklimatizovat do společnosti, která se mezitím bez ní nezastavila, jak je nereálné si najít práci a přátele, jak ji vlastní rodina dokázala zavrhnout a předstírat, že neexistuje a nikdy neexistovala, a jak je zničující čelit předsudkům a obviňování, jako by nosila nenáviděnou Davidovu hvězdu. A naopak na její straně věčný boj uvnitř sebe sama - odmítání, mlčenlivost, nevíra, uzavřenost, nepochopení, nezájem a citová vyprahlost. ()
Smutná žena kouká a kouká, chudák vyšla z vězení....a teď se má začlenit.....má to těžké, když jen smutně kouká. Stín temného zločinu tu visí, takže jen touha dozvědět se něco víc vás udrží až do konce. ()
Juliette je po 15 letech propuštěna z vězení a začíná novou etapu svého života u jediného člověka, který na ni čeká - u své sestry Léi... Příběh o smíření, přijetí svého osudu, síle vyrovnat se s následky vlastních činů, o porozumění a sesterské lásce. Absolutně skvělá Kristin Scott Thomas (možná v nejlepším hereckém výkonu kariéry). Ona a její postava Julietty, v mých očích povyšují jinak sotva průměrný film s plochým a tuctovým příběhem, do červeného zabarvení na ČSFD. 70 %. ()
Výborný film o obyčejných lidech...Skvělá Kristin Scott Thomas a Elsa Zylberstein. ()
Kristin Scott Thomasová hraje až hrom divo bije. Je to opravdu ta éterická blondýnečka z jeskyně Anglického pacienta?Smekněte slamák pánové... ()
Velmi silný příběh, který se ovšem odehrává v mlčící Juliett.Neuvěřitelné jak lze herecky bez jediného slova přenést na plátno drama, které se odehrává v duši hlavní představitelky.Nedokážete udržet slzy, zcela rozumíte tomu, že po tom co udělala už stejně její život neměl smysl.Tak proč se obhajovat???Svého syna milovala a dokázala udělat to, co by málo kdo uměl.Vysvobodila ho.Kdybych mohla dám jí deset a dalších bych přidala soundtracku, který mi ještě dlouho bude znít v uších. ()
Vlastně tak trochu ve stylu klasické "whodunit", kde ale vrah je znám od počátku, chybějící motiv však chytře uniká až do poslední chvíle. Fantasticky nenápadný, přesto strhující příběh a naprosto uvěřitelné, hypnotizující herecké výkony (čemukoliv dalšímu ve filmu nerozumím!). Celé entreé a hlavní sled filmu nemůžu pochopit, nevím proč by ta křehká bytost měla vraždit své dítě, jak by mohla! Hledám poslední díl mozaiky, bráním se jí ještě mít rád, odpustit jí, otočit se k ní čelem a obejmout tu smutnou duši a přijmout, a až nakonec katarzní dopis vše vysvětlí a ve mně se všechno rve a trhá na kusy, předsudky červenají studem, malost a sračky ze mně tryskají na povrch (jako tady teď, asi), sedím se skloněnou hlavou a tváří plnou slz. Tohle není jen o smrti, to je jeden z nejsilnějším a nejméně nápadných snímku o životě, samotě, vykoupení a tím pádem i o Bohu, jaké jsem měl tu čest.... . Příběh z plátna, který ve mně bude ještě dlouho krystalizovat a hladit svou nenápadnou krásou. Bravo, BRAVOOO!!!! ()
Skvělý film se skvělou Kristin Scott Thomas, za kterou ovšem nezaostává ani Elsa Zylberstein. Pointu sice tušíte už od začátku, ale to není podstatné. Film totiž dokonale pracuje s emocemi, postavy jako by byly vašimi sousedy - naprosto uvěřitelné, přirozené. Tento film nutí člověka se zamyslet nad zločinem a trestem, a především pak odpuštěním. ()