Příšerka v Paříži

,,RAOULE, NEVIDĚL JSI TAM NIC DIVNÉHO, ŽE NE?“ ... ,,NE. TY JSI VIDĚL NĚCO DIVNÉHO?“ ... ,,,TAKŽE JSI NEVIDĚL SEDMINOHÉHO TVORA S VELKÝMA ČERVENÝMA HMYZÍMA OČIMA, ČTYŘMA RUKAMA A BODÁKY PO CELÉM TĚLE?“..... /// Animovaná podívaná o přerostlý bleše, dobrým srdci a zjištění, že největší příšera nemusí vypadat nejvíc příšerně. Fandové Disneyho budou zklamáni, protože místo popěvků ze Superstar tu pěje Johnnyho stará a Sean Lennon, roštomilá žvížátka nahrazuje přerostlá blecha s chlupatejma údama (??? neříkali...), která by ovšem mohla v dětech vzbudit lásku a touhu po ektoparazitickým hmyzu. Rozumnej způsob jak zabít čas. Nic víc, ale ani míň! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že Francouzi uměj animovat i normálně. 2.) Jsem rád, když pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. 3.) Thx za titule ,,channina“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ * (20.03.2012)

Animovaným filmům věnuji svou pozornost jen zřídka kdy (nechávám si je spíš na dobu, kdy na ně budu „nucen“ čumět s nějakým svým prckem…), ale občas přece jenom udělám výjimku a na nějaký se podívám. Tento francouzský kousek jsme shlédli během jednoho chladného londýnského večera, kdy po celodenní túře přišlo na potřebu si něco pustit na „vytuhnutí“. Nakonec jsem vydržel až do konce a nebylo to ani tak dějem či průměrnou animací, ale především díky zpěvným pasážím – hlasu Vanessy Paradis. Tuhle ženskou já můžu a to nejen kvůli vzhledu, ale i jejímu hlasu (písničkám). Co se děje týče, tak ten sice nebyl zrovna dvakrát velké terno, ale kupodivu jsem se u něj ani nenudil. Mělo to místy špetku ponuré atmosféry, občas jsem se i zasmál a navíc to netrvalo ani moc dlouho. Takže za mě průměrná podívaná. (14.11.2017)

Příšera v Paříži je film, který oceníne s odstupem času. Nezajímavý úvod, u kterého si řeknete, že je to další obyčejný film, ale s nástupem "příšery" na hlavní scénu se vše obrací naruby a to přidává filmu nový (lepší) rozměr. Normálně by film upadl do zapomnění, ale druhý den jsem měl chuť znovu se podívat na hudební scény ve filmu, bohužel to je tak vše. (26.03.2012)

Hmm...tak určitě tam není takové to moje divácké nadšení, které by z filmu udělalo soukromý kult, ale svou poetiku film má. Hlavním jejím pilířem je krom dobové atmosféry, hudební složka filmu, která je na animák relativně chytlavá. Také obě romance byly vcelku milé, ovšem celkově do dokonalosti chybělo spoustu. Od animace zejména pařížských exteriérů, přes praktickou absenci vtipu, alepoň tedy toho vtipného. 60% (08.02.2013)

Emile, promítač filmů a Raoul, řidič a závozník mají jedno společné - nedokáží vyjádřit city k ženám, které milují - ať už je to milá prodavačka lístků v místním kabaretu, nebo slavná diva Lucille. Jednoho večera se oba dostanou do tajné vědecké laboratoře, kde se jim jejich neobratností podaří z malé blešky vytvořit obřího netvora, který okamžitě začne děsit celou Paříž. Ale Lucille, a později i Emile a Raoul objeví v monstru mnohem více lidskosti a lásky, než v kandidátovi na starostu, který na monstrum upořádá hon... Francouzský animovaný film je mi možná o chloupek bližší, než ten americký - ať už šlo o skvělý Ratatouille, nebo právě třeba Příšeru v Paříži. Rozjezd je sice trochu vlažný, ale jak se na scéně objeví ona zmiňovaná příšera, film dostane spád a nezastaví se až do grand finále na - zčásti utopené - Eiffelově věži. Kromě zajímavého příběhu (a originálního!) kladné body samozřejmě přináší samotná lokace Paříže (Sacre Coeur), i spousta drobnějších (byť v kontextu příběhu nedůležitých) vtípků (místní zlodějíček a jeho trable s Raoulovým autem)... (05.04.2013)