Synku, synku, cos to proved

Upřímně řečeno nevím, co si mám myslet. Forma, kdy se policisté snaží za pomoci snoubenky a kolegy zjistit, co se vlastně s hlavním podezřelým stalo, se mi líbila. Bavilo mě i obsazení s výborným Shannonem na čele. Ale ty pohnutky, které hlavního hrdinu vedly k tragédii a jejich napojení na řecký mýtus, to mi hlava nebrala. Ale i když jsem příliš nepobíral, co se Bradovi v té palici odehrávalo, přišlo mi to naprosto logické a pochopitelné. Zkrátka jsem měl po skončení filmu tak trochu schizofrenní pocity. Ale líbilo se mi to a o tom to vlastně je. 80% (30.06.2016)

My Son, My Son, What Have Ye Done je spíše jakousi syntézou tvůrčích přístupů - Herzoga jako režiséra a Lynche jako producenta - než pouze čirým Herzogovým autorským počinem. Použití digitální kamery (s níž Lynch už nějakou dobu experimentuje), časté pohledy herců do objektivu kamery, spodní nasvícení tváří herců od zdrojů světla a hlavně značná divadelní (strnulá) stylizace vytváří absurdní až groteskně zvrácenou (lynchovsko-herzogovskou) atmosféru, narozdíl od Lynchových pozdních děl jde ale spíše jen o divnost, jež je determinována optikou jednotlivých postav - svět nevnímáme skrze hlavní postavu Brada (Michael Shannon), ale skrze jeho snoubenku a známého, podle jejichž vyprávění si divák konstruuje fabuli, tedy utváří celkový vševědoucí názor na hlavní postavu. [==] Ani herci tuhle podívanou v ničem nenarušují, jak je zmíněno v jednom z komentářů, protože hrají téměř to samé, na co je u nich divák zvyklý - Michael Shannon (Nouzový východ, Brouk), Chloë Sevigny (Americké psycho, Zodiac), Willem Dafoe (Americké psycho, Pokrevní bratři) a Grace Zabriskie (Městečko Twin Peaks, Zběsilost v srdci) - minimálně u Shannona a Zabriskie tohle stoprocentně platí. No a kam jinam děj filmu umístit, než na maloměsto nebo předměstí, kde v míru a poklidu žijí ti největší úchyláci a masoví vrazi schovaní za kulisy svých neuvěřitelně nevkusně upravených domů, kterých je za velkou louží jak zrnek písku na Copacabana... (17.01.2011)

Divočina a cílená provokace, která si z diváků místy nepokrytě střílí. Nejnovější Herzogův film sice dokáže pěkně lézt na nervy, mást a nezřídka zklamat, ale přesto zůstává zvláštním způsobem poutavý. Geniálně zahrané, bizarní postavy - Michael Shannon předvádí úžasnou jemnohru gest a mimiky, krásně zneklidňující je jeho labilní matka v několika nesnesitelně natahovaných scénách, ve kterých pocit trapnosti doslova téměř teče z obrazovky. Ano, to je kompliment! Herzog perlí, vydatně krmí své diváky drobnými detaily a "random" okamžiky. Úder blesku uprostřed Shanonova proslovu. Dlouhé jízdy přes kalifornské pseudomodernistické bungalovy s kaktusy a plameňáky. Vizuálně úchvatné outro a brilantní práce s kamerou ve scéně na eskalátorech. Střípky všedního života z několika koutů světa. Ruční kamera, která se cpe do obličeje statistům tak drze, že v jedné scéně (mexická venkovní hospůdka) dokonce jako by zapomněla na herce. Místy je těch podivností trochu moc, Herzog sklouzává do samoúčelného vrstvení prázdných symbolů, neudrží strukturu, postavy jen chrlí nesmysly a vnášejí nové a nové zmatky. Tady mi smrdí rukopis Lynche - Herzog ale na rozdíl od Pana Mystifikátora nikdy nesklouzává až do tak prázdné karikatury, je v tom určitá dřevitost, charakter. Můžete ten film milovat nebo nenávidět - zcela jistě o něm ale nelze říct, že by byl banální. Je to výzva. Troufnete si? (12.02.2011)

Myslel som si, že to bude aspoň trochu hororové, ale žiaľ, jedná sa len o čistú psychologickú a únavnú drámu s množstvom flashbackov a neuveriteľne pomalým tempom. Ktorý debil napísal, že je to horor? Keď už je reč o akejsi hre s divákom, radšej uprednostním Hanekeho tvorbu, prípadne Trierovho Antichrista, tam sa aspoň niečo dialo. Toto šlo úplne mimo mňa a rozhodne by som to nikomu neodporúčal. Asi fakt nie som "intelektuálne vyspelý", možno už len preto, že som v komentári užívateľa Bluntman rozumel tak maximálne trom vetám (a možno ani to nie). (11.10.2010)

-Někteří jen hrají ve hře, jiní rolí žijí.- Psychologické drama o muži, který se vydal do Peru, kde prohlédl. Jeho vnitřní hlas se stal cestou, po níž se rozhodl jít. Dvě dějové linie se prolínají - co bylo a co právě je, aby nakonec složily celý příběh tak, jako když k sobě dáváte dílky puzzle. -Občas pochybuji, kdo je horší, jestli my poldové, nebo kriminálníci.- Snímku dominují výborné herecké výkony. Trocha symboliky, občas se zastaví čas, plameňáci a barvy, kdy převládají bílá, blankytně modrá a černá. Působivé jsou interiéry...ty tunely...Chce se mi napsat - typický Herzog, co málokdy osloví někoho jiného, než své příznivce. -Jeden Řek se sem nedávno přistěhoval. Musel jsem začít zavírat ovce na noc, byly z něho nervózní.- Řecké tragédie jsou tak staré, a při tom popisují výjevy ze života, které jsou mimo čas. p.s. doporučuji nečíst zdejší obsah, o filmu je dobré nevědět vůbec nic. (08.03.2022)