Dr. Jekyll a pan Hyde

Verzia z roku 1931 zaujme hneď prvými subjektívnymi zábermi. Mamoulian si s predlohou skutočne pohral a priniesol film silný nielen scenárom, ale aj dokonalým využitím metaforickej filmovej reči. Nezaostávajú ani triky, premena je vidieť pekne "v priamom prenose", pričom by bolo samozrejme veľmi jednoduché ju preskočiť iba strihom. Psychologicky dokonale prepracované, Jekyll a Hyde nie sú ani dve duše v jednom meniacom sa tele, ako skôr uvedomenie si vlastných slabostí jednej osobnosti, ktoré každého z nás ovládajú. A v roku 1931 si tvorcovia dovolili za tú hlavnú "slabosť" označiť sexuálny pud. (28.03.2018)

Hudba bola neskutočne mrazivá,bravúrna a excelentná(organová hudba).Kamera z pohľadu jednej osoby nebola dokonalá ale nepoviem klamstvo,že bola nadčasová.Lebo to som dovtedy ešte nevidel a aj v súčastnosti to napadne veľmi málo filmárov.Aj tak čo stvárala a dokazovala kamera bolo nepredstaviteľné.Videl som Jekylla zo 41 a tam disponoval charizmatickými postavami,ktoré tu chýbali ale tento film mal veľa iných predností,ktoré chýbali mladšiemu kolegovi.Tu aj pán Hyde bol vylíčený ako zviera a to doslova a mne pripadal dosť Srandovné.Dobre dobre je tam spokojnosť. (23.02.2015)

Nejprve nalákání působivými firstperson záběry. Pak projev před studenty, který by mohl sloužit svojí expresivitou jako vzor pro Hitlerovy výstupy. A tak to pokračuje dál. Je vidět, že zvukový film má za sebou teprve tři sezóny, takže se tu postupy budoucí a minulé kinematografie dost tlučou (a očividně si filmaři ještě neví úplně rady s tím, jak napsat dialog, takže výsledek jejich snahy je občas úsměvný, viz vyznávání lásky). Ale je to zajímavé. Vlastně je to velký skok - verze jen o deset let starší vypadá nyní jako pravěká freska. (08.04.2013)

Podoba Edwarda Hydea... ach jo. Podoba Edwarda Hydea je nejslabším článkem řetězu jinak skvělého filmu. Po předchozích němých adaptacích Stevensonova románu, kde Hyde byl jednou quasimodovský hrbáč, jednou poťouchlej zlomyslnej skřet, tu máme novou netvorovu verzi, a to verzi opičí. Nejen vzhledem, ale i chováním Hyde připomíná opici kříženou s neandrtálcem. Všechna čest Fredriku Marchovi, zahrál to brilantně, nakonec Hyde hrůzu opravdu budí, ale pořád to nějak není ono. Elegantní gentleman s chladnokrevným sadistickým chováním by podle mě byl daleko děsivější. - Film je jinak skvělý, nenudí ani chviličku, užijeme si nejen na tu dobu neobvyklé záběry kamery, zajímavé režijní nápady, přehrávající, ale na tu dobu slušně odhalenou a sexy Miriam Hopkinsovou (jen duše zvrhlíkova trpí, když z toho, jak Hyde Ivy terorizuje, není vlastně vůbec nic vidět), a - jak již bylo řečeno - vynikajícího Fredrika Marche. Kromě úvodní výtky nemám jedinou výhradu. (11.07.2013)

Frederico March dokázal skvěle zahrát roli vyšinutého a duševně nemocného vědce Jekylla, který při touze být svobodný, vytvoříl jedovatý lektvar. Tento lektvar měl schopnost přeměnit Dr. Jekylla na tvora se psychologicko patologickým charakterem. Mr. Hyde, tak se jmenuje jeho druhé já, je zosobněním čistého zla. Je násilníkem a vrahem. Brzy se tedy stane centrem pozornosti Londýna. Dr. Jekyll, ale vyrobil lektvar s dočasným účinkováním, takže každé ráno se probudí znova jako Jekyll. Časem začne být na Hydovi, stejně jako na své droze závislý. Přestává komunikovat se světem. Přátelé se ho začnou stranit. Pro něj je jeho výzkum prioritní, časem dokonce zapomene i na svou snoubenku. Je už víc Hydem, než sám sebou, jeho vnitřní zvrácenost a ošklivost se snoubí s jeho vzhledem. V závěru filmu zemře, některými lidmi obdivován, jinými zatracován. (12.02.2009)