Annie Hallová

Při sledování filmu Annie Hallová jsem konečně i já pochopila, že Woody Allen je génius humoru - a to humoru v jeho nejvyšší osvobozující funkci, ve které dokáže změnit tragickou situaci v komickou a kdy vás nutí se smát, abyste nemuseli plakat. Smutek nad obtížností překonávání samoty a složitostí vzájemného dorozumění je hýřivě převálcován sérií nápaditých "gagů" = netradičních filmových postupů. Woody Allen nás marnotratně zaplavuje množstvím svých nápadů, v rámci nichž neustále porušuje zavedená pravidla filmového vyprávění. Hlavní hrdina filmu komunikuje nejen s chodci na ulici a osobnostmi, které doslova vtahuje na plátno, ale i se samotnými diváky. Allen nás nechává nehlédnout i do myšlenek svých hrdinů. Také dovolí Dianě Keatonové (alias Annie Hallové) vystoupit ze svého těla a Alvy Singerovi (ztvárněnému jím samotným) vrátit se do školní třídy a vést se spolužáky freudovský dialog. (Neruší ani to, že mnohé z těchto "gagů" byly ještě mnohokrát ve filmech využity a citovány, a to i samým Woody Allenem.) Absorudita těchto situací je vyvážena všedností až banálností samotného příběhu. "Proč nám to nevyšlo?", ptá se Woody Allen a s ním i divák. "Proč naše láska neobstála ve zkoušce časem? A měla vůbec někdy šanci?" (25.05.2004)

Vitajte v neurotickom svete Woodyho Allena! Najlepšie filmy tohto velikána sú tie, ktoré si sám napíše, zrežíruje a aj zahrá. A tento sa mi z nich zdá zatiaľ najlepší. Podľa mnohých je Annie Hall prelomovým v jeho kariére a ja s nimi súhlasím. Po prvý krát tu totiž začína prevažovať hlboký filozoficko-obsahový rozmer nad komediálnou stránkou. Niečo by sa síce našlo aj v Láske a smrť, tam však niektoré filozofické myšlienky boli zatienené výraznou paródiou ako takou. Prostredníctvom snímku sa tu divák nedozvedá iba o filozofii partnerského vzťahu a možných riešeniach a scenároch partnerských problémov a kríz, ale aj o Allenovi samotnom, o jeho názoroch, svojskej životnej filozofii (pritom tak geniálne trefnej) a v neposlednom rade aj o jeho láske k mestu New York, ktorá sa mimochodom odzrkadľuje vo väčšine jeho filmoch. V týchto smeroch možno Woodyho Allena považovať za najlepšieho scenáristu a režiséra na svete. Vždy sa v téme dokáže trafiť presne tam kde má, pričom s milimetrovou presnosťou dokáže vystihnúť jej podstatu. Geniálne filmové dielo, ktoré by nemalo uniknúť pozornosti žiadneho fanúšika filmu. (18.08.2015)

Poprvé jsem Annie Hall viděl v Projektu 100. Z kina jsem vyšel jako zfetovaný, naprázdno jsem otvíral a zavíral hubu, prostě jsem nedokázal pochopit, že Allen dokázal natočit něco tak vtipně opravdového, tak tragicky krásného. Nechci to moc rozmazávat, pro mě nejlepší Woody. Asi dva roky potom mě takhle nic nesmetlo (do Kauffmanova opusu jménem Eternal sunshine of spotless mind)... 100% (18.06.2006)

"Nikdy nechci patřit do klubu, který by chtěl někoho, jako jsem já, za člena." Neurotický newyorský intelektuál Alvy je mi sympatický. Taky bych se chtěl umět v takovém poklidu rozejít se ženou svého života, rozdělit si knížky ("ty o smrti jsou tvoje, poezie je moje") a utíkat si užívat. Jenže já už vím, že to není tak jednoduché a tak mě bavilo sledovat Alvyho, jak by najednou rád hrál s Annie tenis, navštěvoval psychiatry a sledoval na plátně filmy s kompletními švédskými titulky. Však on na to přijde, že ptát se korzujících lidí a obracet se se zoufalým výrazem na diváka je zbytečné. Do té doby mě Alvy bav, protože v tom jsi opravdu dobrý. (11.10.2017)

Popri dnešných romantických, veľakrát umelo pôsobiacich komédiách mi 'Annie Hall' príde ako pohladenie po duši. Aj keď nie až také omamujúce ako vidno z top rebríčku. V niektorých momentoch mi to pripadalo akoby Allen filmom parodoval jeho žáner. Romantickosť natlačená až do absurdnosti, čím sa film stáva ešte zaujímavejší. Možno som čakal väčšie výbuchy smiechu, alebo rozjímavejší koniec. Btw, je zaujímavé sledovať ako sa pre súčasné hviezdy ako Goldbluma, Weaver, D'Angelo alebo Walkena stal tento film odrazový v ich kariére. 80%. (09.03.2008)