Hlava-ruce-srdce

Když se v našich luzích a hájích najde někdo, kdo je ochotný zpracovat a prodat něco tak experimentálního, zaslouží si to už samo o sobě obdiv. Uznalé pokývání hlavou s šokem a naprostým ohromením vepsaným ve tváři - co to mělo být? Hlava-ruce-srdce je takovým tím filmem, jehož sledování se nevyrovná nic, co má doposud divák zažito. Může si to myslet, ale filmové plátno jej stejně nekompromisně zaskočí. Nějaká očekávání tu byla, jistě, ale film stejně sráží do kolen a nutí tiše mlaskat naplno otevřenými ústy, smát se... V úžasu, znechucení, v totálním nepochopení, ale ten art tam je. A to je nepopiratelné, nejdůležitější. S hodnocením je to potom těžké: maximum, nebo odpad!? Anebo zlatá střední cesta..? (04.12.2010)

Asi nejsem dost intelektualne vyzrala, ale tenhle film jsem nepochopila. Moc se mi libily nektere casti a hlavni role jako by byla usita pro Viktorii Cermakovou, ale - co ten zbytek? Co aspon nejaky naznak pribehu? Nebo aspon nejaka idea?? Myslim, ze film si hraje na vic, nez cim je... z niceho zazrak neudelas (nebo aspon ne vsechno se da vycucnout z prstu :D) (26.04.2011)

Když je to poprvé, je to zajímavé. Vaterland - Lovecký deník je zajímavý svou neotřelostí a surrealističností i nemožností jasného uchopení a výkladu. Ale tahle surrealistická protiválečná agitka - jak nakonec film vyzní - má sice krásný secesní háv, úžasnou kameru, vhodně vybranou hudbu, ale to samo o sobě je do sebe vnitřně obrácené. Neskutečně neohrabaný a amatérský výkon Viktorie Čermákové, jejíž ukňučené promluvy nás deptají už od úvodu filmu, jsou jen prvním mezníkem, kdy následují další podrazy na diváka, na téma, i film samotný. Nemám nic proti surrealismu, ale ať se mankote nesnaží tvářit jako že to chce předat nějaké poselství! Vřele souhlasím s komentářem uživatele liborek_. Napsal to přesně. (22.05.2011)

Oděn ve skvostném rakousko-uherském kabátku (digitální 4K projekce je šťavnatá a barvitá) je film uvozen náznakem okultismu, jenž by se mohl stát záminkou pro mysteriózní pátrání či revizi historie, ale postupně přesedlá v hledání vnitřního smyslu skrze spoustu skrytých významů a postavy a příběh pouze vkomponovává do jakési bajky o králi a dvou synech. Zatímco některé myšlenky řečené v zastřené řeči se lvem, sovou a živoucí rukou mě nadchly, jako by svůj význam měli jen v daný moment a daný okamžik a nevztahovaly se na celé dílo, což je zásadní škoda. Kdyby totiž motiv o významu celistvosti člověka, kde nestačí mít jenom hlavu, nebo jenom srdce a kde ztráta ruky je stejně zásadní jako ztráta duše, tvořil hlavní dramaturgickou klenbu, byl by film fascinující. Takhle mu chybí nějaký hlavní důraz, zřetelnější příběh a hlavně konec, který by všechno nepostavil na hlavu. A taky by si zasloužil lepší než nejhorší plakát roku. (26.10.2010)

Zajímavý surreálný kousek! Atmosféra trochu strašidelná, trochu secesní, absurdně humorná... Akorát ta hlavní mondéna mi svým mdlým, kňouravým monológem ustavičně lezla na nervy. Holka, co tak zvadle? Tady jde o magii a záhrobí a nové začátky a anarchii. A ano, čekání to bylo zajímavé, asi jako ten hrozně divnej sen, co jsem měla tuhle v sobotu... "A kvočnu nechcete?" (15.06.2017)