Hlava-ruce-srdce

Když se v našich luzích a hájích najde někdo, kdo je ochotný zpracovat a prodat něco tak experimentálního, zaslouží si to už samo o sobě obdiv. Uznalé pokývání hlavou s šokem a naprostým ohromením vepsaným ve tváři - co to mělo být? Hlava-ruce-srdce je takovým tím filmem, jehož sledování se nevyrovná nic, co má doposud divák zažito. Může si to myslet, ale filmové plátno jej stejně nekompromisně zaskočí. Nějaká očekávání tu byla, jistě, ale film stejně sráží do kolen a nutí tiše mlaskat naplno otevřenými ústy, smát se... V úžasu, znechucení, v totálním nepochopení, ale ten art tam je. A to je nepopiratelné, nejdůležitější. S hodnocením je to potom těžké: maximum, nebo odpad!? Anebo zlatá střední cesta..? (04.12.2010)

V naprosto nejzásadnějším momentu (scéna se sovou!) byla přerušena projekce. "Kdyby tady byl lev..." mi pak znělo v hlavě ještě asi dva dny. Nevím, co mi tím chce osud zase naznačovat. Prozatím snad to, že se mám podívat ještě jednou. Ono to za to možná i stojí. ...O měsíc později: Na druhý pokus už jsem se dozvěděla, jak je to s tou sovou i se lvem, dospěla až k pointě a jsem spokojená, i když se mi také potvrdilo, že jinakost tohoto filmu je poněkud vykalkulovaná, taková přísná. Ale rozhodně to má smysl. Hlavně ten vnitřní. (27.07.2011)

Když jsem na film koukal, přemýšlel jsem kdy a kde jsem viděl hrát Romana Zacha v podobně podivném snímku. Uvědomil jsem si, že to bylo v Loveckém deníku Vaterland. A uvědomil jsem si, že tam i zde se mihl Vasil Fridrich. I tento snímek se pozvolna rozjíždí jak vozíček horské dráhy z rovného líčení příběhu k neuvěřitelným serpetintinám a skokům... I zde jsem na konci jen nechápavě kroutil hlavou. Vizuální zpracování bylo fantastické. Kameraman si vyhrál a secesní vizuál bere dech. To vše podbarveno příjemným hudebním doprovodem. Z pro mne doposud neznámé Viktorie Čermákové jsem byl paf. Jako typ byla vybrána dokonale. A že neuhodnete kdo točil podivně podobně podivný Vaterland ? (05.07.2011)

hodně zvláštní film, u kterého zaujme skvělá výprava a slušná kamera, tak není divu, že za toto byl nominován na Českého Lva. Jinak je však hodně rozporuplný a těžko pochopitelný. Jako celek na mě působí hodně roztříštěně a zmateně. Jsou tam zajímavé pasáže, ale je jich dost málo na celý film. Navíc mi tam hlavní hrdinka moc neseděla - hrála dobře, ale když promluvila, tak jsem jí nedokázal uvěřit ani slovo a mátlo mě to. Nemůžu teda dát víc než 2* (19.11.2011)

Forma jasně zvítězila nad obsahem. Ten byl prachbídný, ale forma byla tak dobrá, že to ještě pořád dá na 3 hvězdy. Smekám před schopností dokonale navodit atmosféru začátku 20. století ve městě i na venkově, před schopností vybudovat pro film kohoutí farmu, obstarat si lva, pohlídat si do nejmenších detailů secesní interiéry. Stejně by mi ale jako producentovi bylo líto každé koruny, která do toho zahučela. To, jak velký to bude průser, muselo být ale všem jasné už po přečtení scénáře. Ne, v Česku máme tolik peněz na umění, že se natočí i tohle. Mluvící ruka? Příště nebrat. Pryč! (25.01.2013)