Hlava-ruce-srdce

Když je to poprvé, je to zajímavé. Vaterland - Lovecký deník je zajímavý svou neotřelostí a surrealističností i nemožností jasného uchopení a výkladu. Ale tahle surrealistická protiválečná agitka - jak nakonec film vyzní - má sice krásný secesní háv, úžasnou kameru, vhodně vybranou hudbu, ale to samo o sobě je do sebe vnitřně obrácené. Neskutečně neohrabaný a amatérský výkon Viktorie Čermákové, jejíž ukňučené promluvy nás deptají už od úvodu filmu, jsou jen prvním mezníkem, kdy následují další podrazy na diváka, na téma, i film samotný. Nemám nic proti surrealismu, ale ať se mankote nesnaží tvářit jako že to chce předat nějaké poselství! Vřele souhlasím s komentářem uživatele liborek_. Napsal to přesně. (22.05.2011)

Zručné, promyšleně fragmentární a matoucí, místy náramně vtipné, ale po celou dobu strašně chladné a mechanické. Co skvěle funguje na "odlidštěném" jevišti Divadla Komedie působí v secesní a rustikální výpravě dost sterilně. A Viktorie Čermáková, i když vyzařuje eleganci muchovských plakátů, je herecky strašně nevýrazná. Suveréni jako Zach či Finger si s tím rady vědí, ona je takovou kráskou v oblaku kouře za studenou výlohou. Škoda, i tak si Jařabova příspěvku k filmu cením. Jen to není tak přesvědčivé a řízné jako na prknech divadla. P.S. Tak časté výčitky, že film nemá vůbec žádný smysl, jsou spíše smutným důkazem současné divácké "gramotnosti". (22.11.2010)

Podivné zjevení. Jsou tam úžasné věci (kamera, barvy, některé momenty, dojmy, zvuk, duch doby, pronikavá surrealistická atmosféra, hudba) a z druhé strany vykukují děsy (zmatek, příliš metafor). Hlavním zlem je Viktorie Čermáková. Její nepříjemně skřehotající hlas a otřesný afektovaný herecký projev...ble..., pokazila skoro vždy pečlivě budovaný nevšední filmový "pocit". Už jsem chtěl dát dvě hvězdičky, jenže přišel závěrečný obrat (dá-li se to tak nazvat) a ten mě plně uspokojil (hlavně dával smysl). 52%. Výborné komentáře: msroubek a Marigold (24.04.2011)

V naprosto nejzásadnějším momentu (scéna se sovou!) byla přerušena projekce. "Kdyby tady byl lev..." mi pak znělo v hlavě ještě asi dva dny. Nevím, co mi tím chce osud zase naznačovat. Prozatím snad to, že se mám podívat ještě jednou. Ono to za to možná i stojí. ...O měsíc později: Na druhý pokus už jsem se dozvěděla, jak je to s tou sovou i se lvem, dospěla až k pointě a jsem spokojená, i když se mi také potvrdilo, že jinakost tohoto filmu je poněkud vykalkulovaná, taková přísná. Ale rozhodně to má smysl. Hlavně ten vnitřní. (27.07.2011)

Forma jasně zvítězila nad obsahem. Ten byl prachbídný, ale forma byla tak dobrá, že to ještě pořád dá na 3 hvězdy. Smekám před schopností dokonale navodit atmosféru začátku 20. století ve městě i na venkově, před schopností vybudovat pro film kohoutí farmu, obstarat si lva, pohlídat si do nejmenších detailů secesní interiéry. Stejně by mi ale jako producentovi bylo líto každé koruny, která do toho zahučela. To, jak velký to bude průser, muselo být ale všem jasné už po přečtení scénáře. Ne, v Česku máme tolik peněz na umění, že se natočí i tohle. Mluvící ruka? Příště nebrat. Pryč! (25.01.2013)