Hlava-ruce-srdce

V naprosto nejzásadnějším momentu (scéna se sovou!) byla přerušena projekce. "Kdyby tady byl lev..." mi pak znělo v hlavě ještě asi dva dny. Nevím, co mi tím chce osud zase naznačovat. Prozatím snad to, že se mám podívat ještě jednou. Ono to za to možná i stojí. ...O měsíc později: Na druhý pokus už jsem se dozvěděla, jak je to s tou sovou i se lvem, dospěla až k pointě a jsem spokojená, i když se mi také potvrdilo, že jinakost tohoto filmu je poněkud vykalkulovaná, taková přísná. Ale rozhodně to má smysl. Hlavně ten vnitřní. (27.07.2011)

Zručné, promyšleně fragmentární a matoucí, místy náramně vtipné, ale po celou dobu strašně chladné a mechanické. Co skvěle funguje na "odlidštěném" jevišti Divadla Komedie působí v secesní a rustikální výpravě dost sterilně. A Viktorie Čermáková, i když vyzařuje eleganci muchovských plakátů, je herecky strašně nevýrazná. Suveréni jako Zach či Finger si s tím rady vědí, ona je takovou kráskou v oblaku kouře za studenou výlohou. Škoda, i tak si Jařabova příspěvku k filmu cením. Jen to není tak přesvědčivé a řízné jako na prknech divadla. P.S. Tak časté výčitky, že film nemá vůbec žádný smysl, jsou spíše smutným důkazem současné divácké "gramotnosti". (22.11.2010)

Oděn ve skvostném rakousko-uherském kabátku (digitální 4K projekce je šťavnatá a barvitá) je film uvozen náznakem okultismu, jenž by se mohl stát záminkou pro mysteriózní pátrání či revizi historie, ale postupně přesedlá v hledání vnitřního smyslu skrze spoustu skrytých významů a postavy a příběh pouze vkomponovává do jakési bajky o králi a dvou synech. Zatímco některé myšlenky řečené v zastřené řeči se lvem, sovou a živoucí rukou mě nadchly, jako by svůj význam měli jen v daný moment a daný okamžik a nevztahovaly se na celé dílo, což je zásadní škoda. Kdyby totiž motiv o významu celistvosti člověka, kde nestačí mít jenom hlavu, nebo jenom srdce a kde ztráta ruky je stejně zásadní jako ztráta duše, tvořil hlavní dramaturgickou klenbu, byl by film fascinující. Takhle mu chybí nějaký hlavní důraz, zřetelnější příběh a hlavně konec, který by všechno nepostavil na hlavu. A taky by si zasloužil lepší než nejhorší plakát roku. (26.10.2010)

Hodnocení filmu berte s rezervou. Přečíst si obsah u jinýho filmu než českýho, vůbec bych s nim neztrácel čas.Ale českou tvorbu mapuju veskrze celou,tak ani tohle sem nevyřadil, i přesto, že sem už kolikrát nadával na příšernost některejch filmů. Je jasný, že plnou palbu dá tomuhle dílu jen ten kdo se chce cejtit chytrym, intelektem bohatě obdařenym jedincem, koho už nebaví, že ve filmu hrajou herci, režíruje ho člověk-režisér, a děj je jednoduše pochopitelnej, má to jasnej závěr-pointu nebo že je to komerčně vtíravý-zábavný, nebo že to točil Hřebejk-Troška. Protože jinak je to slátanina jako prase. Úplně k uzoufání nudný, s dlouhejma dialogama, pořád dokola to samý. V textech Romana Zacha se objevujou slova jako debilita, stupidita, sračkobahno, ubohost, myslim že to je přesný označení kvalit tohodle paskvilu. Myslim, jak tady někteří píšou, že nepochopení tohodle utrpení svědčí o gramotnosti českýho filmovýho národa. Je to možný, ale já ani nevim, jestli chci bejt natolik chytrej, abych tenhle blud pochopil. S timhle jdi Jeřábe do prdele, nebo na stavbu stavět paneláky. Před dvěma měsícema sem viděl kvalitativně podobnou snůšku hoven-Valhala rising. Tak na tu stavbu vem i tohodle dánskýho blba. 0%. P.S.Uběhla pětiletka, a tenhle čurda už nenatočí pro kina ani hovno, jak je vidět. (29.05.2011)

Co se týče tématu a imaginace, patří oba Jařabovy celovečerní filmy k tomu nejoriginálnějšímu v českém filmu za posledních 20 let. Zbytku ale chybí prokomponovanost motivů a smysl pro tektoniku: dramaturgické záležitosti. Za mě v Hlava ruce... bohužel i jedna z nejslabších českých filmových hudeb poslední doby - midi hudba hudba ve stylu "pozor, téma". Mrzel mě taky po Vaterlandu už druhý product placement s luxusním vozem. To je zase smutné Česko. (08.11.2014)