Hlava-ruce-srdce

Když je to poprvé, je to zajímavé. Vaterland - Lovecký deník je zajímavý svou neotřelostí a surrealističností i nemožností jasného uchopení a výkladu. Ale tahle surrealistická protiválečná agitka - jak nakonec film vyzní - má sice krásný secesní háv, úžasnou kameru, vhodně vybranou hudbu, ale to samo o sobě je do sebe vnitřně obrácené. Neskutečně neohrabaný a amatérský výkon Viktorie Čermákové, jejíž ukňučené promluvy nás deptají už od úvodu filmu, jsou jen prvním mezníkem, kdy následují další podrazy na diváka, na téma, i film samotný. Nemám nic proti surrealismu, ale ať se mankote nesnaží tvářit jako že to chce předat nějaké poselství! Vřele souhlasím s komentářem uživatele liborek_. Napsal to přesně. (22.05.2011)

Měla jsem za to, že půjde o zajímavou kriminálku s mysteriozním nádechem,takové já můžu. Brzy jsem byla vyvedena ze svého omylu, protože se mi dostalo nehezkého bolehlavu navlečeného do secesního hávu. Vůbec jsem neměla tušení, jak mám tenhle film uchopit a rozlousknout. Zřejmě, což je samozřejmě velmi pravděpodobné, byl nad rámec mého chápání. Asi nejsem dost intelektuálně vyzrálá osobnost, když si nedokážu z tohoto příběhu odnést ten správný prožitek. Všechno a všichni mi přišli na hlavu padlí. (03.05.2011)

Věřím tomu, že D. Jařab měl jasnou představu, co chce natočit, jak to chce natočit a že zná smysl každého políčka svého filmu. Při diskuzích o svém záměru se svými kolegy a při realizaci svého nápadu ale zapomněl na jednu podstatnou věc: Bez klíče, byť schovaného pod silnou vrstvou metaforických či surrealných výjevů, divák nemůže jeho záměr přijmout, přemýšlet o něm a vytvořit si na něj svůj názor. Bez klíče divákovi zbývá pouze možnost klouzat se po nejpřístupnějším povrchu skládajícího se z obrazů, výtvarných udělátek či vtipů v dialozích... Smysl mu ale nutně musí unikat (anebo ho může hádat, ale taková hra je nudná a sama o sobě nesmyslná). Děj postavený na připomínce hloupých báchorek o tajných společenstvích (ilumináti, zednáři, karbonáři..), které se snaží svrhnout zavedené pořádky (tj. typicky habsburskou vládu) a nastolit nový společenský řád prostřednictvím okultních rituálů, se dále rozvíjí "zhmotněním" pohádky plk. von Haukwitze o umírajícím králi, královně a dvou nevlastních synech. V náznacích je servírovana metafora o hlavě/ruce/srdci, napětí doby je připomínáno ne moc dobře fungující pantomimou před mapou válečného Srbska, usekané hlavy kohoutů snad morbidně odkazují na touhu po svržení císaře (monarchií, diktátorů...) a surrealné scény s useknutou rukou a hlavou pašují do filmu zprofanovaný prvek a mor českého filmu - nutný/nucený humor. Pochybuji, že smyslem filmu je paranoidní víra v kontinuální a neustálé ovlivňování dějin tajnými společenstvími, ale závěrečný přesun v čase z roku 1916 do moderní doby (a s připomínkou nacistické éry v podobě SS uniformy) mi tyto pochyby trochu narušuje (mužská dvojice se v krátkém záběru drží za ruce - jest to metafora bratrství? Tajné spolky byly též nazývány bratrstvy)... Kromě jednotlivostí a různých nedořečených narážek se prostě divák (já) nemá čeho chytit! I přes vizuální bachratost a pár zajímavých nápadů vyčnívají (vedle dějové zmatenosti) místy doslova frazeovité dialogy a přehnaně divadelní herectví. Tento film se tváří jako hlubokomyslné (snad i trochu experimentální) dílo plné skrytých významů, ale mně přijde spíše jako bizarní zábava s nedořešenou pointou. EDIT: Teď jsem se na ofic. webu filmu dočetl, že příběh je "nově aktualizovaným tématem o rozpadu tradičních hodnot moderního světa". Odhlédnu-li od zvláštního jazykového spojení příběh=téma (??), pak ono zmiňované téma v tomto filmu nevidím už vůbec... (30.12.2010)

Hodnocení filmu berte s rezervou. Přečíst si obsah u jinýho filmu než českýho, vůbec bych s nim neztrácel čas.Ale českou tvorbu mapuju veskrze celou,tak ani tohle sem nevyřadil, i přesto, že sem už kolikrát nadával na příšernost některejch filmů. Je jasný, že plnou palbu dá tomuhle dílu jen ten kdo se chce cejtit chytrym, intelektem bohatě obdařenym jedincem, koho už nebaví, že ve filmu hrajou herci, režíruje ho člověk-režisér, a děj je jednoduše pochopitelnej, má to jasnej závěr-pointu nebo že je to komerčně vtíravý-zábavný, nebo že to točil Hřebejk-Troška. Protože jinak je to slátanina jako prase. Úplně k uzoufání nudný, s dlouhejma dialogama, pořád dokola to samý. V textech Romana Zacha se objevujou slova jako debilita, stupidita, sračkobahno, ubohost, myslim že to je přesný označení kvalit tohodle paskvilu. Myslim, jak tady někteří píšou, že nepochopení tohodle utrpení svědčí o gramotnosti českýho filmovýho národa. Je to možný, ale já ani nevim, jestli chci bejt natolik chytrej, abych tenhle blud pochopil. S timhle jdi Jeřábe do prdele, nebo na stavbu stavět paneláky. Před dvěma měsícema sem viděl kvalitativně podobnou snůšku hoven-Valhala rising. Tak na tu stavbu vem i tohodle dánskýho blba. 0%. P.S.Uběhla pětiletka, a tenhle čurda už nenatočí pro kina ani hovno, jak je vidět. (29.05.2011)

Už dlouho jsem v žádném filmu neviděl tak špatný a amatérský výkon hlavní herečky, jako tady předvedla Viktorie Čermáková. Do toho filmu se hodila max. tak obličejem, hlasem vůbec. Co se děje týče, není až tak těžké pochopit, o čem to celé vůbec je, během filmu se objevují náznaky a pokud by nepomohly, finální scéna to dokonale shrnula. Starý svět (Rakousko-Uhersko) končí a začíná nový (Nacistická říše), ve kterém bude jedinec tvrdou rukou vládnout nad ostatními, jako kohout vládne svému hejnu slepic. A nedá se tomu zabránit, vše se tak vyvíjí. Filmařsky je to vyhrané, má to skvěle vybranou hudbu, kamera je jak z Dealera, aspoň je mu podobná stylem a i tak je povedená, dokonce to má i nějakou atmosféru, díky které ten film (aspoň do určité části než začne působit moc dlouze) je zajímavý. No jo, jenže to samé měl i Vaterland a neměl nic navíc, stejně jako Hlava-ruce-srdce. Teda takhle, Vaterland tu vidím jako lepší (asi jsem jediný) film, protože byl aspoň trochu mysteriózní. Hlava-ruce-srdce má vlastně ty samé klady a zápory, co má Vaterland (tudíž Jařab se nikam neposunul) a nic navíc. Celé to vidím tak na 2*, byť to něco do sebe má, ale pořád tomu dost chybí. Ale i tak jsem rád, že tenhle film vznikl, kolik je v Česku filmů, co by se nějak odlišovali od těch ostatních? Kolik lidí se tu pokusí o něco "jiného"? 2* (10.08.2019)