Rosa Luxemburgová

První polovina mě moc nebavila, přibližovala Rosu Luxemburgovou hlavně jako zdatnou řečnici za socialistické a komunistické hnutí SDKP, později za SPD. Druhá půle byla mnohem dramatičtější a líčila osudy, kdy byla Rosa několikrát vězněna, naposledy v Polsku a jak po skončení války se Spartakovci započala Listopadovou revoluci, během níž byla bestiálně zavražděna Freikorpsem. Filmové zpracování takového význačného období německých dějin by si více zasloužilo seriálovou podobu, žádnou telenovelu, ale fakta! Ale i tak jde z historického hlediska o velmi slušný počin, přibližující osobnost a životní postoje této význačné revolucionářky. (20.04.2021)

Na významnú tvorkyňu nemeckého nového filmu trochu akademické, ale informačne bohaté a kto o Rose Luxemburgovej nič nevedel, tak sa toho veľa dozvie. Dozvedeli by sme sa samozrejme viac v nejakom podrobnejšom seriálovom spracovaní, pretože tu máme slušný časový rámec, ale to podstatné bolo vypovedané, aspoň film sa tak snaží pôsobiť. Ideály socializmu boli pred sto a viac rokmi v Európe niekde inde a nikto ešte netušil, do akých obludných rozmerov sa tento myšlienkový smer dostane a koľko ľudí pripraví o život. Z tohto hľadiska bola vlastne Rosa šťastná osoba, keďže sa toho nedožila a asi ešte šťastnejšia by bola, keby sa nedožila aj tej prvej svetovej vojny. Film slušne vykresľuje zapojenie socialistických hnutí do vzniku konfliktu a konfliktov všeobecne, až má divák dojem, že Rosa bola jedinou osobnosťou orodujúcou za mier, pričom táto charakteristika bola pre ňu ešte príznačnejšia než členstvo v nejakej socialistickej strane. Ako sama hovorí, tí proletári sa síce chcú spojiť, ale okrem toho sa chcú aj zabíjať vo vojne. (20.04.2021)

Západní film si mohl vypůjčit československé herce neboť bylo natáčeno o socialistické političce. Kdyby tak Rosa věděla, na kolik budou nejen její ideály zneužity. Vše co bylo prováděno jí nakonec komunisté dělali jiným. A to přesto, že Rosa Luxemburg volala po sociální spravedlnosti a vládě dělníků. Film není natočen špatně, dokonce i Barbara Sukowa zahrála svou představitelku velmi dobře, přesto filmu něco chybí. Těžko soudit co přesně. Ve velkém časovém rámci se tvůrci snaží zachytit důležité okamžiky jejího života na pozadí toho soukromého, ale přeci jen i dvě hodiny jsou asi trochu málo na pochopení. Sledujeme obrazy jejího každodenního života v rychlém sledu za sebou. Chybí tomu lepší vykreslení dobové atmosféry, což jednáním u stolu nebo vykřikování hesel na demonstracích nepomůže. Chybí tomu pocit ztotožnění se s postavou, možnost vcítit se do ní nebo větší působení osobnosti na diváka, aby lépe dokázal chápat, jak se asi cítila a co prožívala. Jeden příklad za všechny. Když je Rosa držena ve vězení tři týdny neoprávněně, sledujeme už jen její návštěvu u ředitele, který jí vysekne obdiv za trpělivost a teprve po její "audienci" je propuštěna. Proč čekala tři týdny? Jak obecně prožívala vězení? Vždyť v něm strávila nemálo let. Byla opravdu tak odvážná a snášela to dobře nebo jen tvrdá před ostatními... (22.04.2021)

Vzestup a pád evropského socialistického hnutí na přelomu devatenáctého a dvacátého století symbolizuje – alespoň v tom nejrširším obecném povědomí – kontroverzní osobnost Rosy Luxemburgové. I ona – podobně jako např. Friedrich Engels – pocházela z dobře situované rodiny, navíc židovské. Byla vzdělaná (získala doktorát na Curyšské univerzitě), emancipovaná, odhodlaná. Znalost marxistické literatury ji přivedla k socialistům – a později i na tribuny, odkud promlouvala k masám. Někde tady se zrodil mýtus jménem Rudá Rosa nebo také Krvavá Rosa (což je ovšem paradoxní). Výpravný koprodukční film Margarethe von Trotta sleduje životní oblouk této "první dámy evropského socialistického hnutí" v důmyslně propojených flashbacích, během nichž je Rosa Luxemburgová zachycena nejen jako neúnavná bojovnice za lepší zítřky, ale také jako milovaná a milující bytost, žena, která za své nekompromisní postoje zaplatila vším – neuskutečněným mateřstvím (které si tolik přála), zdravím (během svého života byla několikrát vězněna) a nakonec i životem. Filmu nepochybně prospěla skutečnost, že se na jeho vzniku podíleli tvůrci ze západního Německa, jejich pohled na tragický osud Rosy Luxemburgové není poznamenán tendenčním (nekritickým) obdivem, v lecčems je ale příliš akademický a málo výrazný. Barbara Sukowa, oceněná tehdy za svůj herecký výkon v Cannes, vytvořila ovšem strhující portrét ženy, jejíž přesvědčení ji vynáší nahoru a zároveň vtahuje do světa plného nejistoty a nebezpečí. Škoda, že výsledný dojem poněkud kazí nepříliš zdařilý dabing České televize, která film loni vůbec poprvé uvedla. (27.07.2020)

Podobné filmy: Mladý Karl Marx https://www.csfd.cz/film/433606-mlady-karl-marx/komentare/ Che https://www.csfd.cz/film/234144-che-guevara/komentare/ Stalo se v Turíně https://www.csfd.cz/film/25552-stalo-se-v-turine/komentare/ Atentát v Paříži https://www.csfd.cz/film/15872-atentat-v-parizi/komentare/ (29.04.2019)