Srpski film
A Serbian Film
A Serbian Film
A Serbian Film
A Serbian Film
A Serbian Film
Režie:
Srdjan SpasojevičKamera:
Nemanja JovanovHudba:
Sky WikluhHrají:
Srdjan Todorovič, Sergej Trifunovič, Jelena Gavrilović, Natasa Miljus, Katarina Žutič, Nenad Herakovic, Lena BogdanovicObsahy(2)
Miloš má milující ženu a syna, žijí poklidným životem, ale peněz mají jako šafránu. Miloš je zkrachovalá pornohvězda, která dříve vydělávala slušný balík peněz a tak je deprimovaný svojí nynější pozicí. Brzy se však naskytne lukrativní nabídka díky kamarádce z branže, která Milošovi dohodí práci pro bohatého režiséra Vukmira. Půjde o natočení velmi ojedinělého projektu, který nemá obdoby a jeho rodinu zajistí po zbytek života. Miloš dlouho neotálí a nabídku přijímá, ovšem to, čeho se později bude muset zúčastnit, změní celý život nejen jemu, ale i celé jeho rodině. (Zeck)
(více)Recenze (871)
Do p..e s takýmto ,,umením"!!! ()
VRCHOL! Bizarní, zvrhlé a perverzní. V případě Srpského Filmu to ovšem nejsou jenom slova, ale holá skutečnost. Spasojevicův debut jde proti zdravým konvencím a bourá veškeré (nejen filmové) hranice. Všechno, co se o něm traduje, je pravda. Chorý výtvor zvrácené mysli, který je zároveň precizním moderním dílem(!), překvapující svým formálním zpracováním, tělesností a intenzivním nátlakem na diváka, jenž bežný konzument není schopen strávit. Beze stopy samoúčelnosti, i samotné násilí je svévolným narativem, který uzavírá slovy nepopsatelný kruh, co se do vás vypálí navždy. Jednoduše, Srpski Film je Avatarem svého žánru. Skutečně mám ještě potřebu vidět nějaký jiný film? ()
Vosoustej tu devku zmlat tu devku usekni ji hlavu! to je film! tohle mne tezce sejmulo neco podobnyho sem v zivote nevidel cekal sem narez ale netusil jsem ze Srbove jsou takovy hardcoristi predevsim ten kdo ceka prival gore od zacatku do konce bude asi zklaman Srpski film je totiz predevsim brilantni psychothriller ktery ma znepokojive realny ucinek na divaka v prvni polovine film buduje neskutecne temnou atmosferu ktera pak v polovine druhe vygraduje do megadavky poradnyho ultranasily ale to je tu pritomno jaksi dodatecne film predevsim likviduje divaka svym celkovym vyznenim nic neni samoucelny a vsechno to funguje do posledniho detailu a zapada do sebe je mi jasny ze to neni pro kazdyho ale presto nechapu proc nektery citlivky tu pisou komentare ve stylu tohle je pres caru nerozdejcham to a proto je to odpad co je to za sracky?! jestli na to vy puritani nemate doporucuji si radeji pustit vecernicek po nem Esmeraldu a pak vycurat pomodlit a spat nic neni pres caru existuji jen dva druhy filmu dobry a spatny a i ten nejzavilejsi kritik tohoto dila musi objektivne uznat ze to ma nespornou filmovou kvalitu a co se toho gore tyce tak se na mne nezlobte ale dokoukal jsem bez problemu spoustu jinych mnohem nechutnejsich filmu nez je tenhle a jak sem napsal ty masakry jsou tu jen jako doplnek film je predevsim totalni deprese o nejzvracenejsich choutkach lidstva a v tomto ohledu je neuveritelne pusobivy pravda nepopiram ze nektery sceny jsou lehce kontroverzni ale vse slape jako hodinky az do konce kde se zadny happyend samozrejmne nekona coz tedy neni prekvapeni vzhledem k tomu jak se cely dej vyviji to ani jinak dopadnout nemohlo a co se gore efektu tyce je tu par zajimavych novych kousku ze kterych vycniva predevsim vypichnuti oka ztoporenym penisem a jeste jednu vec je treba zminit naprosto grandiozni vykon Sergeje Trifunovice alias rezisera vukmira ktery je odou na nejstrasnejsi a nejuchylnejsi praktiky lidstva jako takovyho mne to celkove tak neuveritelne trefilo na komoru ze krome maximalniho hodnoceni nemuze tohle dilo jit jinam nez do top 10 takhle mrazivy vylet do nejtemnejsich zakouti lidsky civilizace jsem opravdu dosud nevidel Spasojevic je buh a jsem zvedav kam se jeho kariera vyvrbi naslapnuto ma slusne a taky cumim jaky jsou Srbove profici film neni vubec amatersky natocen vsechno vypada mrazive skutecne a je dost pravdepodobny ze slabsi povahy u toho budou odpadat ale Wacoslav1 rika ze z takovy psycharny nelze nejit do kolen a nepoklonit se jeji naprosty genialite to je opravdu film!!!!! ()
pred poslednou scenou som bol ochotny dat filmu 4-5*, kedze som vsetky tie sokujuce a kontroverzne sceny chapal, ako paralelu k obcianskej vojne.../ze si presli vsetkym moznym, ale na konci to predsa len nejak ukocirovali.../ zial, ten zaver ma presvedcil, ze tu skor islo o sfilmovanie nejakej uchylky... ()
Přes veškerou svou kontroverznost se mnou Srpski film nehnul. Hojně komentovaná scéna s novorozencem je sice nechuť, jinak ale určená čistě pro odpuzující efekt; mnohem drsněji vyznívá ke konci filmu zjištění titulní postavy, do koho to vlastně strká péro. Závan něčeho jiného přijde až pár sekund před závěrečnými titulky - je fakt, že ať děláte cokoliv s kýmkoliv a jakkoliv, vždycky se najde někdo, kdo se tím bude dobře bavit. Pokud už jste na tenhle film narazili, doporučuji informační zhlédnutí. Nebo ne. ()
Tohle už je docela za hranou, ne? Film o snuff-pornu, který má být vyjádřením nejniternějších režisérových pocitů a osobních postojů k dění v Srbsku za posledních x let válek a politického a morálního marasmu? Film o snuff-pornu jako facka politické korektnosti? Ale no tak... To, že ukážu zdrogovaného nad-samce, jak znásilňuje zuboženého malého kluka či dokonce novorozence, nemá s politickou korektností vůbec nic společného; to nemá co dělat s pocukrovaným světem dneška, který se chová politicky korektně, ale ve skutečnosti je za svou fasádou samá špína a hnus (=volná citace režisérových slov z nějakého rozhovoru). To jsou jen kecy, kterými se dá ospravedlnit naprosto cokoli. Vysloužilému pornoherci Milošovi byla učiněna královská nabídka. Ale přesně v okamžiku, kdy po počátečním váhání Miloš podepíše smlouvu s producentem Vukmirem, ztrácejí režisérovy kecy o metafoře "..poválečné společnosti a jedince vykořisťovaného až na dřeň ve jménu ochrany a přežití jeho rodiny..." veškerou validitu, protože zcela zkresluje mechanismus uchopení moci. Miloš podepsal, protože chtěl. Přitom věděl co podepisuje a všechny indicie naznačovaly, že to je špína! Mohl svobodně ODMÍTNOUT. Ptal se režisér těch skutečných "vykořisťovaných", jestli opravdu chtěli? Jestli by neodmítli, kdyby viděli tolik podezřelých okolnosti? Tenhle film by se dal interpretovat i jako urážka Srbů, protože Miloš podepsal, protože chtěl velké peníze, kterých se mu nedostávalo, ale pro uživení rodiny neudělal nic jiného (nezaměstnaný, nechá se živit ženou...). Je to hnusný film a za ty stupidní kecy o politické korektnosti by Spasojevic měl dostat nakopáno do zadku, protože kdyby měl pravdu, tak tenhle film nikdy nenatočí (anebo skončí jak Pasolini po dokončení Salo...). 1* za první půlku. ()
Jsem poněkud na rozpacích, jak film zhodnotit. Nabízí se otázka, co tím chtěl režisér opravdu říci, nebo jestli chtěl vůbec něco říkat. Jako kritika zvrácené společnosti film moc nefunguje. Divák se nedozví, komu je určen natáčený snuff, a tak ani neví, koho chce režisér ze všeho zla na zemi obvinit. Pasoliniho Saló jasně ukazuje na skupiny ve společnosti, jež jsou zdegenerované a prolezlé dekadencí. Martyrs pro změnu představuje skupinu lidí, která chce za každou cenu zjistit, co provází odchod ze světa. Zde jakoby bylo prázdno. Triky jsou vcelku zdařilé, i když například nemluvně je gumové, jak nejlevnější panna z Číny. Po vlně brutálních filmů z Francie a Asie snad nikoho znalého tenhle film šokovat nemůže. Navíc, vše je jen triková záležitost, kde lze hodnotit pouze řemeslnou kvalitu. Herci se určitě, jak dle četných výpovědí při podobných natáčeních říkají, královsky bavili. Divák už se baví o něco méně. Oceňuji kameru, vhodně zvolenou hudbu a vcelku ucházející konec. Škoda, že chybí nějaká nosná myšlenka. Pokud by šlo čistě o horror, pak by to nevadilo, jenže tenhle film se tváří jako sociální studie společnosti, což opravdu není. ()
Цалл ме Милош... ()
Těžko hodnotit. Na jednu stranu si o tom můžeme myslet, že to mohl zplodit jen nějakej magor, na druhou stranu to můžeme brát jako film posunující hranici natočitelného dál. A že se tady k týhle druhý skupině řadí nejeden (úchylnej) uživatel. Mně ten film teda moc nenadchnul, tak 2/3 to je docela uspávající, nevzalo mě to a ani ta závěrečná "ostrá" třetina mě nijak nedostala. Co je moc, to je moc. Někteří uživatelé (ne všichni), co na to vypěli ódy, jsou dle jejich kometáře značně pošahaní, s takovejma individuama bych se znát teda nechtěl... 45% ()
Nejzvrácenější film, co jsem viděl, ale pokud by chtěl režisér šokovat ještě více, nesměla by tam být taková cenzura. Když už, tak ukázat všechno. Těžký hodnotit. Nebýt znásilňování dětí, bylo by to o ničem. :D ()
Přesně ten typ řemeslně vydařeného filmu, který už nechci vidět znovu, ač poprvé jsem ho sledovala i ve chvílích, kdy jsem ho sledovat nechtěla. Zásadní scény ani atmosféru už z podvědomí nesmáznu, takže netřeba sjíždět znovu, to bych si teprv připadala divně. Film mi tak jako tak připadá hodný zamyšlení a rozhodně není nezajímavý. A jo, rozhodně je nechutný, ale není to takové terno, jaké jsem čekala ze zdejších a jiných komentářů. Takovej Klip mě znechutil teda daleko víc, minimálně svou trapnou samoúčelností, to tady na mě explicitní scény tolik jako pěst na oko nepůsobily. Každopádně mě na tomhle filmu potěšil fakt, že mám na co odkazovat svoje fellas, až mi budou tvrdit, že jsou mé myšlenky úchylné, ne ne, kdepak, oproti tomuhle jsou perverze v mojí hlavě čirá kašička. 70% (PS: přidávám čtvrtou hvězdu za to, že s odstupem od vidění se mi některé scény z filmu rozležely v hlavě a pomyslně nad nimi začínám zvracet, to se jinému hororu nepovedlo). ()
Co je moc, to je moc! Už jsem viděl ledacos jako například lítaní hlav, ruce, nohy, střeva, krev a podobné věci. Ale toto opravdu ne! Horor je to parádní, protože je tak nechutný, že se nedivím odpadům které lidé dávají. Já odpad nedám, poněvadž mě tento film dostal do kolen, tím jak byl zpracován, hlavním hercem, co musel zažít a nechutností, co v sobě Srpski film má. Jen se divím, že to hlavní herec zahrál tak výborně, protože jen tak někdo by na to neměl žaludek zahrát takovou roli, ale zahrané je vše výborně! Čekal jsem amatérské zpracovaní, ale místo toho jsem byl mile překvapen. Po druhé se nepodívám, poněvadž nemám dva žaludky a nejsem tak silný člověk. Upřímně být v roli hlavního hrdiny na konci udělám to samé a nebo si ustřelím hlavu. Srpski film = brutalita, nechutnost, krutost, perverz a krev! 6/10 = 60% ()
Radim Uzel žasne, markýz de Sade se diví, já to smáznu a půjdu si lehnout. Nedokážu si představit důvod, proč bych si měl něco podobnýho pouštět znova. Doufám, že se pan režisér těší pevnému zdraví. Pasoliniho zabili za mnohem krotší kousek. ()
Právom kontroverzná legenda, ktorú buď ľudia milujú alebo nenávidia. Radím sa do prvej skupiny. Srdjan Spasojevič dokázal explicitným spôsobom vykresliť odpudzujúce „umenie“ snuff filmu a vyvolat vo mne znechutenie i hnev, aký som pri filme dlho nezažil. ()
Je to z prostředí pornopr.myslu, mluví se tam sprostě, hlavní hvězda ho ukáže, tvrdě se přiráží, všichni se tváří drsně. A to to má být kvůli tomu kvalitní film?! ()
Tyjo, tak tohle jsem dlouho odkládal, teda spíš jsem byl i v očekávání splatter shitu rozhodnutý to ignorovat úplně, ale děsně jsem se spletl. Jedná se "pouze" o dosti drsný trip do pornobyznysu, který se až na konci transformuje do byť brutální, ale hlavu a patu mající exhibice zvrácenosti největšího kalibru s až skoro nedefinovatelným pocitovým koktejlem. Přidávám se ke skupině s palcem nahoru, ale doporučovat to nikomu nehodlám. Doporučuju! :) ()
No fujky je to tedy nemálo. Před srbama klobouk dolů za to že v superlevných podmínkách dokázali natočit režijně i vizuálně dosti kvalitní a chytrý thriller, který se v té brutální perverzi nerochní nijak exploitačně přes míru, ale využívá jí (až na jednu zbytečně komickou vyjímku) s mírou tak akorát na to aby zapůsobila. Poněkud znepokojivé ovšem je že krom tolik ve spojitosti s ním připomínaných 120 Dní Sodomy mi to připomnělo stejnou měrou i některá trochu víc hardcore hentai auditka na 4chanu, ehm... 8/10 ()
To, že som toho už videl veľa a vydržím asi všetko je pri tomto filme bezpredmetné, pretože tento film si nepozrie len tak hocikto. Poriadny exploitation pre skalných fanúšikov daného subžánru je určený pre veľmi malé publikum a bežný hororový divák ktorý začína pri Kruhu a končí pri Sawe sa nechytajá a asi by to nevydržal. Srpski film je naozaj silná káva a sám som si pri jednej scéne povedal "to snád nie". V rámci svojho (sub)žánru splna všetky atribúty a dokonale plný to čo exploitation má, šokuje. Takéto halo si pri hororove pamätám naposledy asi pri Hostely, ale toto je iná liga a vlastne aj iný šport. Režisér Srdjan Spasojevic sa zaraduje do skupny europskych hororových režisérov, ktorý otriasli novodobým hororom a spravili malý humbuk. Dovolím si tvrdiť, že Srpski film je tá malá hranica medzi normálnym hororom a Japonskými shock horormi. Ocenujem explicitné násilie a to, že násilie nebolo samoúčelné. Film by som odporúčal každému divákovi, pretože pri tomto filme oceníte hodnotu slovného spojenia "ved je to len film". Nie je to nechutné. Je to hra s divákom počas polovice filmu, aby ho v druhej polovičke na konci dorazí už spomínané explicitné násilie. PS: Ako by povedal Vukmir, "To je film" :) PS2: Ale stálu sú lepšie filmy, ktoré zhnusia viac a intenzívnejšie(Martyrs, Haute Tension, Inside) ()
Otřesnost Srpskiho filmu spočívá v naprostém setření dvou hranic: hranice mezi podobenstvím a realismem a hranice mezi pojednáváním o věci a předložením téže věci ke konzumaci. Podobenství: "vlastenecký" film. Tomu asi rozumějí jen na Balkáně. (V tomto ohledu je vrcholem Srpskiho filmu obraz „Marie s děďátkem“ ve sklepě v závěru filmu – obraz, jenž hrůzně spojuje Madonu a Pietu v jeden moment.) Realismus: Ano, tohle je realita. Tomu rozumíme všichni. Pojednání a konzumace: Pokud vás vzrušují zvrhlé násilné sexuální scény, tady si je užijete. Srpski film je nabízí na velmi dobré úrovni. Pravý zážitek, skutková vytříbenost. Ale počítejte s tím, že se spolu s Milošem stáváte spolupachatelem i potenciálním „hercem“. Co to dělalo se mnou, o tom raději pomlčím a odkážu na komentář janissky – Srpski film vtahuje diváka do „problematiky“, nabízí mu nejzakázanější zboží, ohrožuje ho i obviňuje. Konfrontace trojí estetiky: Jednak estetika lidského štěstí: šťastná rodina – milující hodný manžel, milující krásná dobrá žena a synek. Potom estetika laciného porna. Naše životní prostředí je proměňováno v titulní stránku pornočasopisu do té míry, že ani nepozorujeme, že se sami stáváme pornoherci. Ne, teď nemluvím o zobrazování sexuality. Mluvím o přeplácané výkladní skříni, z níž na nás řve šunt. Otevřete kterékoli noviny nebo časopis: Porno. Sledujte bilboardy kolem cest: Porno. Přečtěte si kteroukoli firemní nabídku: Porno. Zajděte na dobročinnou akci: Porno. Poslechněte si politiky: Porno. Projděte se v předvánočním čase po Praze: Porno. Zapněte rádio (Nemáte? Nevadí, zajděte do kterékoli restaurace): Porno. Pusťte si „veřejnoprávní“ televizi: Porno. Nakupujte: Porno. Užívejte si: Porno. To je implantovaná estetika laciných pornoherců. To je Miloš, to jsme my. Všimněte si, v jakých sebeponižujících škvárech tento sympatický majitel vysokoškolského diplomu hraje. Třetí je estetika kvalitního produktu. A kvalita je drahá: "pravé umění" pro skutečné fajnšmekry, jak ho nabízí postmoderní jugošský de Sade Vukmir. Obrazově, scénickým prostředím je každá z těchto tří estetik velmi výrazně podána. Všimněte si Milošova rodinného domu, všimněte si scén ve městě, všimněte si designově čistých prostředí, navozujícíh pocit izolované snové intimity, v nichž se natáčí Vukmirův film. (Také tři ženy - Maria, Leila, Doktorka - dokonale odpovídají příslušnému typu.) SPOILER Předvídatelnost Srpskeho filmu paradoxně patří k jeho silným stránkám. Asi od půlky jsem měl čím dál větší strach. Ono hned od začátku bylo zřejmé, o co půjde. A ještě než "to" pořádně začalo, bylo mi jasné, kam se bude ve finále směřovat. Vukmirovo přesvědčivé nadšení nepřipouštělo pochybnosti: věděl jsem, že dojde k rodinnému stekání a hrozně jsem se bál. Bál jsem se tím víc, čím lákavější bylo vidět ty hrozné věci (totiž některé). Na chvilku svitla naděje, že se to nestalo (scéna se stříkačkou). Ale stalo. Vždycky se to stane. Mariiným skokem po švagrově krku pak začíná chvíle oddechu pro diváka, kdy může zapomeout na vlastní vinu a se zadostiučiněním sledovat, jak je zlo potrestáno - rehabilituje se zde pomsta jako nezbytný, leč moderním právním vědomím potlačený základ trestu za zločin; ale dobro už zvítězit nemůže. Přes tu nesmazatelnou hrůzu se sice dostávají k jakémusi zoufalému, nouzovému, ale přece jen svého druhu happyendu (obětí ve sklepě). Ale film ještě nekončí. Nejde to. Tak tedy ještě zoufalejší, ústupový, ale pořád ještě jakoby "happyend". Ale film ještě nekončí... Vítejte v jednadvacátém století, ve světě neomezených možností. Vítejte v pornu. U nás si můžete koupit cokoli – dokud nejste sami proměněni ve zboží. Když o tom nevíte, jste lepší. /// Z překvapivé úrody výstižných komentářů upozorňuji vedle již zmíněné janissky alespoň na larelay, DaViD´82, Ozo. Není odpad jako odpad, aneb srovnej výpověď snoba s Pomovými žvásty. Dále viz fauxthum. /// (Dodatek: Z nových komentářů čti ten od Ninkaa - myslím, že nikdo jiný si nevšímá toho, čeho ona.) () (méně) (více)
Související novinky
Nejcenzurovanější film desetiletí?
V Británii určitě. Nechvalně proslulý srbský film, pojmenovaný... ehm, Srpski film, který některé uživatele ČSFD nadchl, jiné dokonale znechutil, se před uvedením na ostrovní trh dočkal výrazného… (více)
V některých případech je dílo zajímavé především v kontextu vyhrocených dobových diváckých reakcí, které se tak nepřímo stávají jeho pevnou součástí, bez nichž by nemělo velký význam. Mám na mysli veškeré snahy o boření hranic (transgresi) v umění napříč historií, ať už se jedná o dadaismus nebo vídeňský akcionismus. Podle toho, co jsem si tady tak pročítal, jsou negativní reakce u tohohle filmu (a u většiny podobně kontroverzních filmů obsahujících prvky brutálního násilí a sexuality, jejichž ambice zároveň převyšují pole odpovídajícího subžánru) dvojího druhu, přičemž oba jsou signifikantně emotivní a jednoduše dekonstruktivní: buď upřímné přiznání vlastního znechucení a jednoduché odmítnutí nebo pokrytecké zakrývání vlastního pobouření tvrzeními, že se divák nudil, že pobouřený nebyl ani trochu, ale film je třeba odmítnout, jelikož to přece ani nijak nejde, když je ten film takový...špatný - sám si o odmítnutí říká. Je tady jakási povinnost film zhlédnout, jelikož přeci divák žádné předsudky nemá, a následně důrazně sdělit světu, že se jedná o zbytečný počin. Případně je dobré podotknout něco na ten způsob, že tady existuje dílo markýze de Sade napsané už koncem osmnáctého stol., kde jsou nejrůznější nechutnosti popsané velmi zevrubně a jelikož poučený divák markýze četl, musí toto nové dílo odmítnout jako neoriginální, nepřinášející nic nového a tudíž zcela zbytečné (přesto se na něj raději podívá, jako na všechny ty "zbytečné filmy"). Pobouřený divák se vždy soustředí jen na šokující obsah, aniž by byl schopen film vnímat jinak. Kdybych vnímání pobouřeného diváka aplikoval ad absurdum, mohl bych psát vtipné komentáře o tom, že mě zobrazení dinosaurů ve Spielbergově Jurském parku nemohlo šokovat, jelikož už jsem dávno před tím viděl Zemanovu Cestu do pravěku, případně bych mohl dokazovat, že nejrůznější způsoby násilné smrti jsou popsané už v antických hrách a jako sečtělý divák považuji jejich filmové zobrazení za zbytečné a nudné. Význam Hamleta by se tedy omezil na výčet vražd a kritické čtení Pohádek tisíce a jedné noci by se omezilo na rešerši sexuálních poloh. Jenže podobné reakce vždy ukazují na výrazná díla, jež divácký nadhled oslepují jako rudé plátno býka. Vždy jde o to napsat, že ve filmu něco "bylo vidět" a následně zdůvodnit proč to bylo špatně (nepokrytě odmítavé vyjádření znechucení je alespoň upřímné). O žádné relevantní argumenty nebo střízlivou analýzu se ale téměř nikdy nejedná._________ Míra pobouření je závislá na divácké historii a Spasojevicův film je zajímavý už jen z toho důvodu, kolik lidí v dnešní době ještě skutečně pobouřit dokáže - povedlo se mu vyvolat v divácích to, o co v devadesátých letech usiloval Richard Kern a hnutí Cinema of Transgression s jejich punkově panoptikální snahou posunovat hranice. Povedlo se mu to právě díky formě, kterou jeho film má, jelikož díky ní si jej najde i neposkvrněný divák (nebo divák zdánlivě poskvrněný, který četl Sada a je rád, že se s podobnými tématy jednou pro vždy vypořádal, a to způsobem uznávající pouze "klasická" díla), který by po méně ambiciózním filmu nesáhl (mám na mysli - slovy jednoho čsfd uživatele - jeho "formální a herecké áčkové parametry"). Dokud je možné provokovat a pobuřovat měšťáka, všechno je jak má být. () (méně) (více)