Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Začínají prázdniny a pražské děti odjíždějí na venkov. Frantík naopak přijede do Prahy ke svému dědečkovi Fialovi, který býval řidičem tramvaje. V dědově domě potká Frantík zlobivého Pepíka. Ten se vysmívá venkovskému návštěvníkovi. Pak ho však odvede do vozovny, kde je odstavená dědova tramvaj zvaná Terezka, teď už rozbitá a oprýskaná. Pepík Frantíkovi uteče a ten se ve vozovně sám bojí, zdá se mu, že tramvaje ožily. U dědy si Frantík vyprosí peníze na barvičky, aby mohl smutnou Terezku pomalovat, a zachránit ji tak před odvezením do šrotu. Barvičky nestačí, ale děti z okolí mu dají další barvy a brzy je Terezka pestře pomalovaná. Za odměnu pak vozí Frantíka a jeho kamarády ulicemi. Děti musejí starou tramvaj schovat před dospělými a Velký tramvajový revizor dědu obžaluje z její ztráty. Děti z celé Prahy začnou sbírat staré železo, aby mohla být Terezka ze sběru vykoupena. Akce se podaří, stará tramvaj je opravena a natřena modrou a zlatou barvou a nakonec vozí po Praze děti z mateřských škol. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

Ej Hlemýžď 

všechny recenze uživatele

Jen matně si pamatuji z dětství na pohodový film, v němž se děti staraly o vyřazenou tramvaj, nazvaly ji Terezka. Zpívala se tam písnička: "Jede tramvaj s kopečka, ...." Nějak se mi písnička plete s dětskou písničkou, tuším v podání Štěpánky Haničincové : "Jede tramvaj babička, pomalá a stařičká....", ta asi v tom filmu nebyla, nějak mi to splývá. Nervák ovšem byl na ministestvu tramvají, když byl vyhlášen poplach č. 3 a na tratě bylo vysláno 33 stíhacích tramvají. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Doslova zapomenutý film, který v dnešní době televize vůbec nevysílají. Ten důvod je prostý. Jedná se o vyloženě dětský film, který dnešnímu divákovi kromě pár nostalgických výjimek (stará Praha, staré pražské nádraží, stará tramvaje s průvodčím) nemá co dát. Středem filmu jsou dva šišlaví, tak sedmiletí kluci, kteří najdou zálibu ve starých tramvají, konkrétně jedné. Nakonec se o tu jednu tramvaj Terezku postará samotný Frantík, protože Pepík mu prostě utekl... Roku 1961 to mohlo na dětské publikum zabrat, dneska už to nezapůsobí. [361. hodnocení, 21. komentář, 68%] ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Kouzelný dětský snímek, navíc opravdu krásně barevný. V částech doprovázený Voskovým komentářem. Tak trochu na tu dobu netradičně pojatá moderní pohádka z velkoměstské periférie. Ovšem trochu slabší než jiné filmy od tohoto dětského tvůrce. Ve filmu se tančí, zpívá, maluje, vykupuje, opravuje a nakonec i spokojeně vozí, ale to už stará dědova tramvaj "Terezka" není vůbec stará, ale nově opravena a natřena takovou modro zlatou barvou. Pro Ej Hlemýžď : Co jsem zaregistroval v tomto dnes už pomalu zapomenutém filmu tak se tam zpívali na sto procent písničky "Jede se, jede zvesela", "Je Praha město jeden úl", "Abeceda", "Jede tramvaj z kopečka", "My chceme tramvaj", "Písnička o Pepíkovi", a poslední "Akce: heslo Terezka". Tu jak jmenuješ, jsem tam nepostřehl, patrně se tedy jedná o mýlku, kterou ale chápu..Důvodů je víc.. Film dal ale také určitě velkou příležitost se projevit a ukázat, tehdejším předškolním dětem vice než dospěláckým hrdinům, na který se tady takový výraz nekladl. Takže i přesto pánové herci jako oba Fialové nebo tramvaják Filipovský, byli vidět tak jen jak součást filmu nic víc. Ještě jsem si všiml malého kluka-přezdívali mu chemik a to byl začínající Karel Smyczek. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Měl jsem rád knihu s Mihulkovými kresbami... Na film dělali konkurz Rudolf Hrušínský i se svým synem Janem Hrušínským na hlavní role. Jeho tatínek neuspěl, roli básníka hrál Josef Kemr a na Jeho syna zbyla místo hlavní role Franty, malá rolička kde se dokonce představuje svým jménem  a říká: "Já jsem Honza Hrušínský". Jednalo se o jeho první filmovou zkušenost. ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Rád bych napsal že Milan Vošmik natočil skvělý rodinný film. Ale stejně jako u Honzíkovy cesty jsem měl pocit, že je určený jen pro děti do deseti let věku. Starším divákům nenabídne o moc víc než krásné a vzácné záběry na historické tramvaje, pohled na Pražské ulice šedesátých let a skvělý nápad tramvajového soudu. Scénář je poplatný době a režisérova typická poetika je rozředěná budovatelským tématem a apelem na sběr starého železa. Nabourává to jak dojem pohádky, tak bezstarostnosti letních prázdnin. Tenhle snímek bohužel strašlivě zestárl. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (6)

  • Ve filmu je možné vidět některá pražská místa, která se od té doby změnila k nepoznání. Např. Václavské náměstí bez magistrály nebo Národní divadlo ještě bez obří budovy Nové scény. (Stejšn)
  • Na film dělali konkurz Rudolf Hrušínský i se svým synem Janem Hrušínským na hlavní role. Rudolf neuspěl, roli básníka hrál Josef Kemr, a na Jana zbyla místo hlavní role Franty malá rolička, kde se dokonce představuje svým jménem a říká: „Já jsem Honza Hrušínský.“ Jednalo se o jeho první filmovou zkušenost. (sator)
  • Tramvaj číslo 200, kterou je možné vidět v titulní roli, vyrobily v roce 1900 Ringhofferovy závody na Smíchově. Vůz se dochoval a po třiceti letech oprav se v roce 2010 vrátil na koleje. Jedná se o tzv. primátorský vůz, který byl vyrobený pro Světovou výstavu v Paříži. Uvnitř byly stolečky a křesla. V této podobě je i nyní v pražském muzeu MHD a občas je k vidění v ulicích Prahy. (Stejšn)

Reklama

Reklama