Panství Downton

Nádherný, dobový seriál ze staré Anglie, připomíná mě SRF. Velmi mě zaujaly skoro všechny postavy na panství a raději mám ty "pod schody". Díly jsou velmi svižné a bohužel rychle utečou, nemůžu se dočkat dalších, po 5.dílu zvyšuji hodnocení na 5*, protože mě to baví čím dál více. Výborné výkony všech herců, nejraději mám Maggie Smith a Brendan Coyla. (02.02.2012)

Rosamund Pilcher: Downton Edition. Tohle přirovnání je bohudík jen jedním aspektem tohoto seriálu z edvardovské éry. Postavy žijící na venkovském panství sice řeší problémy jak vystřižené z červené knihovny, ale výborný scénář, herecké výkony a dokonalá hudba povyšují celý seriál na vytříbené drama. Downton je ensámblový seriál v pravém slova smyslu, protože každý herec dostane svůj prostor a taky ho řádně využije. Seriál navíc věrně dokumentuje sociální poměry v tehdejší Anglii. Je možná škoda, že příběh neukončili 1. řadou. 2. řada totiž postrádá drajv té první. Hlavní premisou je tentokrát 1. sv. válka, což je filmově docela dost vyčerpané téma, které nenabízí nic nového. Nekonačná romance Mary a Matthewa je taky na facku. Downton Abbey ale musím nechat jedno, a to je, že si své diváky dokáže udržet, i já jsem totiž podlehla jeho kouzlu. (16.10.2011)

Velice anglická, příjemně atmosferická nostalgie... Ke konci možná až moc velké melodrama a některé postavy jsou na můj vkus zbytečně černobílé (Thomas, O`Brien), ale jinak nemůžu jinak než doporučit. Když už pro nic jiného, jen pro své formální kvality (hudba, kostýmy) si tahle série vaši pozornost zaslouží. 80% 2. série: Nevidím větší důvod, proč měnit hodnocení, chvála i kritika zůstává v podstatě stejná - občas je to na můj vkus trochu moc sladká limonáda, ale většinu času si užívám velice povedeně vykreslené charaktery postav (např. veskrze rodičovské duo pana Carsona a paní Hughesové). Dialogy jsou kvalitní a pro cyničtěji založené jedince se stále najde dost důvodů, proč u téhle podívané vydržet. (08.02.2011)

Ošukán na panství Daun Tonda. Byla tma, mlha, sychravo, vracel jsem se z inseminace prasat v Essexu a zabloudil jsem. Z mlhy, která by se dala mrdat, jsem zaslechl rachotivý zvuk, který se postupně přibližoval. Najednou jsem už poznal zřetelné obrysy traktoru Zetor, posledního kousku svého druhu. Zarostlý muž se zastavil a já mu lámanou angličtinou vysvětlil, že jsem zabloudil. Přeměřil si mě pohledem a po chvíli pravil: "Nedaleko odtud je panství pana Tonyho. Rád Vás uvítá." Hbitě naskočil zpět do raritního kousku zemědělského stroje a já se vydal směrem, jaký mně ukázal. A skutečně, po asi dvou kilometrech se mlha rozplynula. A já jsem před sebou spatřil krásně se tyčící panství s obrovskou sochou ztopořeného čuráka uprostřed. Sídlo to bylo honosné, leč vyhlíželo divně. Zastavil jsem a najednou zezadu slyším kroky. Jakýsi lokaj mě pobídl, abych s ním vstoupil do dveří. Snad mně poskytnou nocleh, jídlo i pití. Vlídný pán Tonda na sebe nenechal dlouho čekat. V divném županu a ulíznutém účesu na mě působil zrovna tak divně jako kamenný výtvor venku. Dostalo se mně pití i jídla, co moje hrdlo pyjem netknuté ráčilo. Hodoval jsem, blaženě se usmíval, ale za půl hodiny moje idylka skončila. Snažil jsem si nevšímat pronikavých pohledů pána domu, který se mnou měl své plány. Sotva jsem pojedl, ochotný komoří mě uvedl nahoru do komnat, z nichž v jedné jsem měl přečkat noc. A skutečně. Komnata byla nádherná, sice žádné technologické vymoženosti neskýtala, ale byl jsem rád, že zalezu do peřin. Jen mně bylo divné, že mně komoří zamkl. Pomyslel jsem si, že je to asi zdejší zvyklost zamykat hosty na noc, aby je nikdo nerušil. Jen, co jsem si lehl, rozhostilo se všude ticho. Náhle zarachotil v zámku klíč a do pokoje vešli dva statní muži. Odvedli mě k Tonymu, který ošukával zdejší turisty. Anglický venkov ve mně zanechal negativní vzpomínku. Příště dejte před panství tabulku s označením Beware of Dick, abych věděl, do čeho jdu. 0% (24.07.2015)

Tak trochu Gosford Park, tak trochu V zámku a v podzámčí, tak trochu Austenová, tak trochu sestry Brontëové, tak trochu černobílé, tak trochu Alexander Hemala a tak trochu hodně sarkastické i britsky suché jak sklenka (no, spíše flaška) extra dry ginu. To platí o první sérii. To druhá série je tak trochu Esmeraldou a více než co jiného tedy přeslazenou limonádou, která se v závěru stává nechtěnou fraškou zneužívající snad všechna klišé telenovel. Prostě parodie sebe sama. Čest zachraňuje až (ne)vánoční speciál 2011, který dává naději, že by se příští série mohla navrátit "ke kořenům". Což se sice potvrdilo především v linii "podzámčí. Ta "zámecká" zůstala z větší části v úvodu nechtěně směšná. Poté však i v ní dochází k razantnímu odrazu ode dna a celkově je tedy třetí řada opětovně vynikajícím starosvětským seriálem; což platí i o vánoční epizodě sezóny 2012, která věci sice posune více než celá sezóna, ale je to podáno strašně... Debilně. Čtvrtá řada pak standardu kvality předchozí série nevyhovuje; jednak jí bolestně chybí propojující hlavní linie či aspoň její náznak a poté je těch postav již příliš. A každé jsou věnovány díl co díl dvě až tři minuty na výslunní; u některých je to příliš málo a u jiných je to až moc. Bez ladu a skladu se skáče od postavy k postavě a mnohdy nic z toho, protože většina tím pádem nemá potřebný prostor. A nejvíce patrné je to ve vánoční epizodě sezóny 2013, kde je snad sto postav a... A nic z toho; žádné drama, prostě nic. Což ostatně platí i o celé páté řadě, která je již pouze kolovrátkovou nechtěnou parodií sebe sama a v níž se veškeré problémy řady předcházející spíše akcentují než řeší. PS: Navzdory zdařilému dabingu nemá smysl sledovat jinak než v originálním znění, které je tentokrát zcela nedílnou součástí. | S1: 5/5 | S2: 2/5 | S3: 4/5 | S4: 3/5 | S5: 2/5 | (27.02.2012)