Nebezpečná metoda

Žili byli dva psychicky nevyrovnaní psychologové, kteří si náruživě dopisovali a sem tam zkusili někoho vyléčit. Někdo si toho všiml a začal o nich psát do učebnic, které teď čteme ve školách. Zřejmě si je přečetl i David Cronenberg a řekl si, že je to zajímavý námět. To si řekl sice moc dobře, ale co mi na oplátku řekl jeho film? Že žili byli dva psychicky nevyrovnaní psychologové... (31.01.2012)

Po technické stránce filmu nelze nic vytknout. Pěkná výprava, kostýmy, kamera a příjemná hudba Howarda Shorea. Cronenberg se snaží být přesný v detailech a chce být dokonalý po té formální stránce, jenže ve výsledku z toho vznikl strašně odtažitý film, který neobsahuje vůbec nic alespoň trochu osobnějšího. Nejvíce mi chyběla větší propracovanost vztahů ať už mezi Freudem a Jungem, nebo mezi Sabinou a Jungem. Ani jeden z těchto vztahů nemá pořádnou hloubku a na diváka nemá absolutně žádný dopad. Největším plusem filmu jsou herecké výkony. Viggo Mortensen a Michael Fassbender jsou výborní a jejich společné scény jsou dobré, škoda, že Vigga je ve filmu poměrně málo. Velký oříšek představuje Keira Knightley, která měla ve filmu nejtěžší roli, při které šlo lehce spadnout do přehrávání, Keira to ale podle mě zvládla a i ona především ve druhé polovině podává výborný výkon. I přes výborné herecké trio je však pro mě Nebezpečná metoda docela zklamání. (01.02.2012)

Čekal jsem více, dočkal se méně. Film byl těžší, asi jsem nebyl připraven. Každopádně Keira mě, ačkoliv jí mám hodně rád v této roli jaksi nesedla. Film byl více o rozhovorech. Točil se kolem velmi málo postav a tak je to podle mě méně barvité. Je zde řešeno velmi málo případů a tak pro mě diváka - který se zas tak moc nevyzná v tomto oboru nepříliš zajímavé i když dobře zahrané, až tedy na ruský přízvuk, který moc nebyl znát. :) (20.02.2012)

„Sometimes you have to do something unforgivable... just to be able to go on living.“ Freud? Doutník. Anděl? Němec. Fassbender? Přesnost. Kláda? Penis. Mortensen? Zkušenost. Jung? Svědomí. Nitro? Špína. Cronenberg? Křišťál. Keira? Brada(vka).. Nářky nad povrchností jsou možná na místě, protože autor velmi chytře udělal z červené SM knihovny a disputace kapacit psychoanalýzy surfové prkno. Prostý nástroj, přístupný všem, při správném užívání nesmírně vzrušující, jehož jednoduchost oceníte právě na hladině - ostatně, kdyby se ten kanadský gynekolog mysli pustil pod ní, bylo by mu to vyčítáno mnohem víc, tak nač ztrácet autoritu.. Umírněný Cronenberg 21.století je pro mě velmi přitažlivý a některé momenty mi v jeho podání způsobují čirou diváckou radost (tady pragmatismus pacienta Grosse, závěrečný dialog u jezera, či "zavlečení moru" do Ameriky). Žádám si crossover Nebezpečné metody a Studu, kde Fassie ve dvojroli sám sebe zanalyzuje.. (25.06.2012)

Chtějí-li psychiatři svádět intelektuální klání, tak ať to dělají. Chtějí-li léčit, tak směle do toho. Chtějí-li spolu souložit, tak v tom jim také bránit nebudu. Ale ať za sebe nenastrkují mé oblíbené herce a nenutí mne tím, abych se na to díval. Ono je to totiž natolik nudné, že mi z toho přestaly zabírat prášky proti agresivitě a začal jsem nekontrolovaně mlátit hlavou do zdi tak silně, že jsem se uvedl do stavu naprosté příčetnosti. Tímto končím s léčením. (01.09.2012)