Co se vlastně stalo s Baby Jane?

Obsadit do dvou titulních rolí takové herecké individuality, jakými obě dvě hlavní představitelky byly, bylo obrovské riziko. Stavá se, že takové dvě individuality se navzájem zastiňují, soupeří spolu, předhánějí se, a potom se takový film stává pouhou křečovitou teatrální slátaninou. Tohle se ovšem u Aldrichova psychothrilleru nestalo. Obě dvě herečky ze sebe vydaly vše co mohly a zároveň každá z nich nechávala prostor pro tu druhou. Film byl pochopitelně především sólo pro Bette Davis, která předvedla opravdu famózní herecký výkon, chvílemi jsem opravdu téměř nedýchal. Netušil jsem, jak neuvěřitelně realisticky se dá na filmovém plátně ztvárnit duševně nemocný člověk. Davisová skvěle rozehrávala různé herecké polohy, duševní stavy své postavy, naprosto s přehledem měnila hlas, který se opravdu podobal její sestře. Pozadu však nezůstala ani Joan Crawford, které se podařilo celý ten malý prostor, který byl její postavě dán bezezbytku využít a vyrovnat se tak své kolegyni. Tohle je typ filmu, který se bohužel netočí každý den. Film, který dá obrovskou příležitost vyniknout ženské herecké osobnosti. (02.07.2008)

Bette a Joan. Dvě rivalky, dvě skvělé herečky, se poprvé a naposledy sešly v jednom filmu. Výsledek je více než povedený, je radost je obě sledovat. Pro mě i zajímavý pohled na psychicky nemocnou Jane, Bette ji podle mě ztvárnila hodně věrohodně. K filmu jsem se dostal díky tomu, že jsem si přečetl, že Ryan Murphy bude natáčet sérii Feud a nelituju toho. Bette je jeden z největších talentů, co kdy byl a v Baby Jane to jen potvrzuje. (22.03.2017)

Ubrat trochu na stopáži, kapku ještě přitlačit na celkové gradaci, a byla by to naprosto bezchybná psychothrillerová klasika. Takto je to "jen" (ty uvozovky jsou v tomto případě opravdu absolutně nezbytné) vynikající psychothrilerová klasika... Bette Davis a Joan Crawford jsou každopádně fantastické, stejně jako příběh. Z filmů z podobného ranku se Baby Jane může rovnat možná jen Reinerovo Misery nechce zemřít (které mělo to štěstí, že si dokázalo svou délku ohlídat). 80 % (27.08.2018)

Grandiózní thriller, který zůstal víceméně v propadlišti dějin. Postupně vybuduje atmosféru, která by se dal krájet, a herecké výkony obou hlavních představitelek jsou jednoduše famózní. Musím říci, že na mě dlouho žádný film takhle intenzivně nepůsobil. Ale! Ne po celou dobu. Detaily upírají tomuto dílu jistě právoplatné postavení v dějinách kinematografie: Ve scénáři je několik do očí bijících pasáží, které prostě nesedí, ať už časově nebo logicky. Nutno říci, bohužel. (15.06.2010)

Skutečné peklo se odehrává v této sourozenecké "psycho-biddy" klasice s hororovými prvky, v níž excelují dvě tehdy skutečné sokyně ve filmové branži. Joan Crawford jako Blanche, která po "nehodě" zůstala na vozíčkovém křesle, a Bette Davis coby psychicky narušená Jane, jež se nemůže vyrovnat se ztrátou dávné dětské slávy, a terorizuje tak svou kdysi slavnější, dnes ale bezmocnou sestru. Obě dámy zde podávají excelentní výkony, přesto se nemůžu ubránit dojmu, že hnacím motorem je postava Baby Jane, jež se stále hlouběji propadá svým výčitkám a demenci. Jako pečovatelka ala Misery je skvostně šáhlá, svou sestru týrá psychicky a následně fyzicky, uzavře jí v pokoji a nechá hladovět. A samozřejmě že pro zachování tohoto tajemství je ochotna i zabít. Kromě obsazení je nutno ještě zmínit parádní práci s kamerou, osvětlením, hudbou a výpravou. Není to kupodivu tak komorní záležitost, mimo jejich dům se podíváme např. do města, a v závěru i na pláž. Do naprosté dokonalosti mi sice něco málo chybělo, ale rozhodně je tenhle snímek právem klasikou. (17.05.2011)